Nemocnice dohánějí neakutní zákroky z dob covidu. Na výměnu kloubů lidé čekají až dvakrát déle
Na plánovanou operaci si pacienti v některých nemocnicích počkají i dvakrát déle než před pandemií koronaviru. Nemocnice teď dohánějí neakutní zákroky, které musely v loňském roce odkládat kvůli péči o lidi s covidem. Nejvíc to zasáhlo ortopedii a náhrady velkých kloubů. Svaz zdravotních pojišťoven eviduje takových zákroků o třetinu méně než před koronavirovou epidemií.
Lékaři a sestry na operačních sálech se teď snaží dohnat operace z loňského roku. Plánované zákroky musely ustoupit covidu-19 a na počtu čekajících pacientů je to znát.
„Během covidových vln se nám fronta například na ortopedickém oddělení prodloužila asi o 130 pacientů. Další skluz, který jsme nabrali a dosud nedohnali, je na urologii. To jsou dvě nejčastější oddělení, kde se to projevilo,“ říká ředitel Oblastní nemocnice Náchod Jan Mach.
Potvrzují to i data zdravotních pojišťoven, doplňuje Ladislav Friedrich, prezident jejich Svazu, který pokrývá asi polovinu trhu.
„Největší pokles byl na 67 % roku 2019 u náhrady kolenního kloubu a 90 % – to znamená 10% pokles – byl u náhrady kyčelního kloubu. Ty největší poklesy byly maximálně ve stovkách výkonů, výjimkou byl ten kolenní kloub, kde se náhrad poskytlo místo šesti tisíc pouze čtyři tisíce,“ říká Friedrich.
Prevence rakoviny nemůže být politický program, říká šéfka České onkologické společnosti
Číst článek
Ovlivňuje to i čekací dobu na operace. Třeba v Oblastní nemocnici Náchod se ještě před pandemií dočkali lidé kolenní náhrady po méně než roce, teď je to 26 měsíců, tedy přes dva roky. Podobně dlouho si pacienti počkají i v nemocnici Uherské Hradiště.
„Čekací doba na totální endoprotézu kyčelního kloubu byla před vypuknutím epidemie 10–12 měsíců, nyní se prodloužila až na dva roky,“ přibližuje mluvčí uherskohradišťské nemocnice Lucie Sedláčková.
Například nemocnice v Příbrami kvůli tomu zvýšila tempo a lékaři operují o jednu endoprotézu denně navíc. Dluh z loňského roku se jim tak už podařilo dohnat. Příliš dlouhé čekání totiž může mít pro pacienty vážné následky.
„Kdyby se to odkládalo dlouhodobě, tak může dojít k tomu, že budou mít pacienti bolesti a že se interní stav pacienta zhorší natolik, že operaci už nemůže absolvovat,“ vysvětluje primář ortopedie v příbramské nemocnici Petr Višňa.
Na operaci oka čekal deset let. Zrak mu vrátili čeští lékaři, kteří pomáhají v Libanonu
Číst článek
Jiné nemocnice ale odhadují, že to bude trvat dva až tři roky. Podobně to vidí i náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár.
„Pokud budeme dohánět a sečteme ty výpadky z předchozích dvou let, tak je budeme dohánět v budoucích dvou letech. Nemocnice se snaží tu elektivní péči dohnat a přirozeně limitujícím prvkem pro dohnání péče je personální kapacita – tento parametr bude nepochybně jedním, se kterým se budou muset poprat,“ vysvětluje Bodnár. Operační dluh se podle něj promítne i do systému veřejného zdravotního pojištění.
„Pokud hovoříme o finančním výpadku, ke kterému došlo v minulých dvou letech a který zatíží veřejné zdravotní pojištění v tomto a příštím roce – za dva roky v součtu – tak je to za VZP něco kolem 6,5 miliardy a celkově za systém se jedná o dohnané tempo, které by bylo ve výši 11 miliard.“
V pomyslné frontě čekají podle zdravotních pojišťoven tisíce lidí, a to nejen na výměnu kloubů. Lékaři museli odkládat třeba i operace křečových žil, kýly nebo žlučníku.