Alternativ k testování na zvířatech není dost, tvrdí ministerstvo. ‚Legislativa je pomalá,‘ litují ochránci

V minulém roce došlo v Česku k mírnému poklesu počtu zvířat používaných při pokusech na zhruba 230 tisíc. Ochránci zvířat tlačí na větší podporu alternativních metod a úplné zrušení testování na živých organismech. „Až někdo vymyslí alternativu dynamického systému s metabolismem, který nebude cítit bolest, tak ji s radostí budou všichni používat,“ říká pro iROZHLAS.cz bioetik Marek Orko Vácha.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Testování na zvířatech (ilustrační foto)

Každé zařízení uživatele pokusných zvířat musí vést jejich evidenci (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Počet pokusných zvířat použitých v Česku v loňském roce mírně poklesl na 231 012, což je přibližně o 12 tisíc méně než v roce 2022. Udávají to statistiky ministerstva zemědělství.

Organizace Svoboda zvířat ale tvrdí, že čísla jsou ve skutečnosti vyšší. „Statistiky zahrnují pouze zvířata přímo použitá při pokusech, nejsou v nich např. zvířata usmrcená pro tkáně nebo protože jsou již nadbytečná či pro pokusy nevhodná (např. z důvodu pohlaví či věku),“ uvádí pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál předsedkyně organizace Barbora Bartušková Večlová.

Počet laboratorních zvířat v Česku klesl na 231 tisíc. ‚Skutečné číslo je vyšší,‘ upozorňují ale aktivisté

Číst článek

Ochránci zvířat odkazují na data pro celou Evropskou unii z roku 2017 jako na poslední podle nich odpovídající realitě. Tehdy bylo podle zprávy Evropské komise Evropskému parlamentu a radě oficiálně hlášeno 10,9 milionu zvířat použitých při pokusech a dalších 12,6 milionu zvířat usmrcených bez účasti na pokusech.

Ministerstvo zemědělství popírá, že by využitých zvířat mohlo být v Česku reálně více, než uvádí jeho statistika. Tiskový mluvčí Vojtěch Bílý popisuje, že každé zařízení uživatele pokusných zvířat musí vést evidenci počtu použitých zvířat.

Kdo pokusy provádí?

V Česku jsou jako uživatelé pokusných zvířat schváleny státní a vzdělávací instituce, jako jsou např. vysoké a střední školy, nemocnice a výzkumná střediska, včetně Akademie věd ČR. Dále je smí využívat i soukromé společnosti – třeba farmaceutické společnosti k výrobě vakcín a léčiv.

„Pokud je tedy použita alternativní metoda, nemohou být zvířata započítána, neboť nejsou vůbec použita,“ doplňuje Bílý.

Čeští výrobci kosmetiky, které iROZHLAS.cz oslovil, říkají, že pokusy na zvířatech nepoužívají vůbec. „Finální výrobky se testují na dobrovolnících. Suroviny se testují ve zkumavkách, tzv. ‚in vitro‘, anebo na umělých kůžích,“ zní vyjádření značky Ryor. Testy „in vitro“ a prověřování na dobrovolnících zmiňuje také společnost Manufaktura.

Alternativní metody

Namísto používání zvířat už lze dnes využívat množství alternativních metod testování, říká Večlová. Jmenuje uměle vypěstované lidské buňky, počítačové modely orgánů, testování na dobrovolnících pomocí mikrodávek a mnohé další.

Například počítačové systémy využívající umělou inteligenci mohou analyzovat velké množství biologických dat a chemických vlastností. „Jejich výhodou je, že jsou schopné data přesněji a rychleji vyhodnocovat,“ popisuje předsedkyně organizace Svoboda zvířat.

Turecká vláda chce utrácet přemnožené toulavé psy. Zákon kritizují ochránci zvířat i opozice

Číst článek

Její slova potvrzují i hlasy z kosmetických značek, podle nich mohou přesnější data poskytnout také in vitro testy na lidských buňkách. „Zrychlení testování firmám navíc umožňuje rychlejší vývoj nových produktů,“ podotýká Manufaktura. 

Ministerstvo zemědělství ochráncům zvířat oponuje tvrzením, že živé organismy jsou stále příliš složité na to, aby je dnešní věda mohla zcela nahradit, což potvrzuje i bioetik ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Orko Vácha.

„Pokud například vyvíjíte nový lék pro pacienty, v určité chvíli jej potřebujete otestovat v nějakém dynamickém systému, který má metabolismus, tedy dýchá, vydechuje, udržuje homeostázu, lék se v něm nějak uvolňuje, nějak působí, třeba na centrální nervovou soustavu, může mít nějaké vedlejší účinky a časem je nějak degradován,“ vysvětluje.

Pravidlo tří ‚R‘

„Vždy jde o to, aby se minimalizovalo utrpení zvířete, podle pravidla tří R – Refinement (zpřesnění), Reduction (redukce, snížení) a Replacement (nahrazení). Někdy se přidává ještě čtvrté R, což může být Responsibility (odpovědnost),“ popisuje bioetik Marek Orko Vácha. Zmiňovaná pravidla mají v praxi minimalizovat bolest pokusných zvířat, upřednostňovat používání zvířat z „nižšího patra evolučního stromu“ a podobně.

Zároveň popisuje, že k testování na zvířatech se přistupuje, jelikož zkoušení na lidech se považuje za neetické. Odkazuje na Norimberský kodex z roku 1947 o experimentech na lidských subjektech, který konstatuje, že „pokus by měl být navržen a založen na výsledcích experimentů na zvířatech“.

„Až někdo vymyslí alternativu dynamického systému s metabolismem, který nebude cítit bolest, tak ji s radostí budou všichni používat,“ podotýká bioetik.

„V současnosti tedy neexistuje dostatečné množství alternativních metod v medicínském a farmaceutickém odvětví, které by plnohodnotně nahradily všechny pokusy na zvířatech,“ potvrzuje tiskový mluvčí ministerstva.

Zásluha neziskovek

Organizace Svoboda zvířat ale vnímá i jiné důvody, proč testování na zvířatech nebylo dosud zcela zamezeno. „Lidé, kteří dělají pokusy na zvířatech, ale i úředníci mohou být skeptičtí k novým metodám, znamená to pro ně nutnost učit se, pracovat jinak a přemýšlet jinak,“ míní předsedkyně Večlová.

26:00

Každého můžete donutit k páchání zla. Stačí mu říct, že je to tak správně, popisuje bioetik

Číst článek

Zmiňuje také lobbing ze strany zájmových skupin, které pokusy na zvířatech podporují. Ten podle ní může i zpomalovat legislativní a regulační změny potřebné k podpoře alternativ.

Bioetik Vácha v této věci neziskovým organizacím přiznává jistou zásluhu. V demokratických zemích stojí podle něj výzkumníkům za zády a nutí je vykazovat a zdůvodňovat použití každé laboratorní myši.

„Aktivisté poskytují jistou zpětnou vazbu a stráží dodržování etických principů, absolutní zákaz experimentování na zvířatech ale dnes není možný, pokud chcete pokrok v humánní medicíně,“ říká.

Ochránci i ministerstvo zemědělství se nicméně shodují, že schvalování alternativních metod testování je dlouholetý proces.

Ministerstvo uznává, že tlak na postupné snižování počtu pokusných zvířat je nezbytný, ale zdůrazňuje, že musí být v souladu s vědeckým poznáním. Podle Večlové ale legislativa na vědecký vývoj nestíhá reagovat dostatečně rychle.

‚Pomalá legislativa‘

„Každá metoda musí být schválena Evropským střediskem pro alternativní metody (ECVAM), což je dané evropskými předpisy, které Česko musí dodržovat,“ uvádí k tomu mluvčí Bílý. Poukázal rovněž na skutečnost, že osoby navrhující projekty pokusů potřebují znalosti s vyhledáváním a používáním alternativních metod.

4:05

Prase jako šunka, nebo živá bytost? Umělá inteligence má předsudky k zvířatům jako lidé, říká vědkyně

Číst článek

Ochránci se zapojili do evropské občanské iniciativy Za pokusy bez zvířat, kterou v létě 2022 s celkem 1,2 miliony podpisy předali Evropské komisi, popisuje Večlová. „Cílem bylo přijmout plán na postupné ukončení pokusů na zvířatech a ukončení testování kosmetiky,“ vysvětluje.

Reakce Komise přišla o rok později, v létě 2023, kdy představila plán postupného ukončení testování v celé Evropě.

„Zavázala se přestat používat testy u chemických látek, léčiv i pesticidů na zvířatech a nahradit je jinou metodou. Plán se ale vůbec netýká zvířat ve výzkumu a Komise zároveň neprojevila zájem vyřešit rozpor týkající se testování kosmetiky,“ uvádí Večlová s tím, že výsledek považuje pouze za částečný úspěch.

Aby nastala změna, je podle Večlové nutné také zvyšovat povědomí veřejnosti, vědců a průmyslu o výhodách metod bez zvířat. Zmiňuje také nutnost mezinárodní spolupráce států, vědeckých institucí a regulačních orgánů. Ta by umožnila rychlejší přijetí a rozšíření metod testování bez zvířat.

Mezinárodní spolupráce ale podle bioetika Váchy zatím neexistuje ani na poli základní lékařské etiky v rámci experimentů na lidských dobrovolnících. Uznává ale, že je nanejvýš potřebná.

Johana Kadeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme