Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) již dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic.

Největší růst, o 41,4 miliardy korun, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 28,6 miliardy. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva zdravotnictví, a to o 1,4 miliardy korun.

V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Příští rok by měly činit 82,6 miliardy korun.

Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánoval Schillerové úřad na 1,432 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2018 dochází k nárůstu o 117,1 miliardy. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,482 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.

Schodek rozpočtu by tak měl být 50 miliard korun. Rozpočet přitom počítá s růstem důchodů, platů učitelů, vyššími investicemi nebo více penězi pro vysoké školy.

Ministerstvo počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 767,7 miliardy korun. To je o 40 miliardy korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu ministerstva stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 536,5 miliardy korun z letošních očekávaných 496,9 miliardy „Z odhadu celkových příjmů z pojistného (včetně příslušenství) připadá na příjmy na důchodové pojištění zhruba 89,3 procenta,“ uvádí materiál.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) by měl státní rozpočet získat příští rok 298,5 miliardy korun proti letos očekávaným 281 miliardám korun. „Růst inkasa bude způsoben především pozitivním ekonomickým vývojem, projeví se zde také pozitivní dopad opatření zavedených v předchozích letech jako jsou elektronická evidence tržeb či dodatečný dopad kontrolního hlášení. Rok 2019 nepočítá s žádnými novými legislativními opatřeními, která by měla zásadní vliv na inkaso DPH,“ uvádí materiál.

Na daních z příjmu plánuje Schillerová získat příští rok 287,1 miliardy korun, letos jde o 267,1 miliardy korun. Z celkových výdajů rozpočtu 1,482 bilionu tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 825 miliard korun. Kapitálové výdaje, tedy investiční, plánuje ministerstvo financí podle materiálu příští rok zvýšit meziročně o 21 miliard korun na 78,7 miliardy korun.

Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů MF měly zůstat až do roku 2021 v přebytku.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí Schillerové úřad návrh poslat vládě.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít