Liberec, pondělní podvečer. V místní tělocvičně smíšených bojových umění neboli MMA je živo. V zadní části instruktor vysvětluje správnou techniku skupince sportovců, kousek od nich leží na zemi do sebe zaklesnuté dvojice zápasníků. Trénuje tu – tak jako každý den kromě soboty – i Dominik Humburger.

„Armáda mi vyšla vstříc už v mnoha věcech. Já se taky snažím pro ni dělat první poslední. Umožňuje mi víceméně se zaměřovat na tréninky, takže už nemusím jako před nějakou dobou kvůli nim vstávat ve čtyři ráno. Vlastně si plním svůj sen, skloubil jsem armádu, kterou miluji, a svůj sport, který taky miluji,“ vysvětluje osmadvacetiletý četař známé místní chemické jednotky, který je zároveň zápasníkem MMA.

Stejně jako Dominik pilují formu před speciálním zápasem i další vojáci a policisté, každý ve své domovské tělocvičně na různých místech po republice.

Na začátku května se „porvou“ pro dobrou věc na charitativním galavečeru bojových sportů na podporu válečných veteránů s názvem Fighters for Veterans.

„Respektuji všechny kluky, co někde byli. Protože hodně kluků říká, když jdou třeba na box nebo do MMA, říkají, že jdou do války. Ale to s válkou nemá nic společného. Válka je úplně něco jiného. A já k nim mám respekt, že to jsou opravdu válečníci,“ popisuje Humburger, kterému výjezd na zahraniční misi překazila pandemie koronaviru.

Výzva a zkušenost

Akci si před rokem vymysleli sami vojáci v čele s velitelem 43. výsadkového pluku, podplukovníkem Petrem Matoušem. Rozhodli se, jak vyplývá z názvu, podpořit své bývalé kolegy.

„Chtěli jsme taky propojit svět bojových sportů a armády, protože bojové sporty k armádě prostě patří. Věděli jsme, co chceme udělat, rozhodně jsme nevěděli, jak to udělat, ale postupem času díky našim kontaktům a přátelům se to podařilo a teď jdeme do finále,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Matouš, veterán šesti zahraničních misí.

Právě Matouš se 6. května v kleci v pražské UNYP aréně postaví profesionálnímu zápasníkovi MMA a zájemci o armádní aktivní zálohy Davidu Dvořákovi, který má přezdívku Hrobník.

„Několikrát jsem hrobníkovi z lopaty utekl, tak doufám, že se mi to poštěstí znovu,“ vtipkuje Matouš, ale záhy přiznává, že trénink je náročný. Je totiž jediný ze čtrnácti zápasníků galavečera, kdo nemá zázemí v bojových sportech jako profesionál ani jako amatér.

„Pro mě je to obrovská výzva a zkušenost, řekl bych i životní. Ale je to pro dobrou věc a myslím si, že je správně to udělat,“ shrnuje, proč nezůstal jen u organizace turnaje.

Uvolnit si ruce

Kromě zakoupení vstupenky mohou zájemci přispět také pomocí QR kódu. Výtěžek z akce Fighters for Veterans, které poskytli záštitu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i náčelník generálního štábu Karel Řehka, půjde do Vojenského fondu solidarity.

Ten je společným projektem ministerstva obrany policie a Charity ČR a funguje od roku 2015. „Rok předtím v červenci padlo v Afghánistánu pět českých vojáků a tehdy vedení resortu i armády došlo, že nemají nástroj, jako má třeba policie svou Nadaci policistů a hasičů,“ vysvětluje plukovník Robert Speychal, ředitel ministerského odboru pro válečné veterány a válečné hroby, který fond spravuje.

Na účtu má fond aktuálně necelých 40 milionů a podle Speychala je to pro vojáky jakási „pojišťovna“. „Fond může pomoct kdykoliv tam, kde voják nedosáhne odškodnění třeba od ministerstva obrany, ale poslední dobou podporujeme rodiny s vážně nemocnými dětmi nebo příbuznými, nebo i ty, kteří se dostanou do tíživé sociální situace,“ vypočítává Speychal.

O pomoc lze požádat na webových stránkách fondu, dlouho ale byly žádosti omezené jen na vojáky v činné službě a jejich rodiny a příbuzné padlých. Teprve od letošního roku se fond otevřel právě i válečným veteránům.

A tím by změny v péči o ně neměly skončit. Speychal aktuálně pracuje taky na další novele zákona o válečných veteránech.

„Plánujeme si v tom zákoně více uvolnit ruce. V tuto chvíli je v jednom paragrafu velmi svazující, kdy nám úplně přesně říká, na co můžeme jako ministerstvo použít peníze. Jsou to pouze tři věci: lázně, strava a příspěvek na dovolenou. Část veteránů nevyužije ani jedno a jim nejsme schopni nabídnout vůbec nic. Rádi bychom vrátili benefit, který tady už byl do roku 2011, a to sociální příspěvek na péči. Tehdy to bylo jenom na pobytové služby v domovech důchodců, teď už bychom chtěli jít modernějším způsobem, že by to byl třeba příspěvek na domácí péči,“ přibližuje plány Speychal.

V Česku je kolem osmi desítek druhoválečných veteránů a 16 tisíc novodobých, tedy těch, kteří se účastnili misí v Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu nebo třeba Mali. Kdo je válečným veteránem, vymezuje zákon.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít