Blokace ‚dezinformačních‘ webů: trvala několik měsíců, spory o ni se táhnou roky a stojí statisíce
Blokace webu AC24 na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byla v rozporu s evropským právem. Takový verdikt vynesl ve čtvrtek pražský obvodní soud a znovu tak aktualizoval již tříletý spor, který se vede o to, zda bylo blokování takzvaných dezinformačních či konspiračních webů v roce 2022 v pořádku, či nikoliv. Jak se příběh blokace a následných soudních sporů vyvíjel?
Byl čtvrtek 24. února 2022, když na Ukrajinu zaútočila plnohodnotně ruská armáda. Ruská invaze tehdy vyvolala reakci i v Česku. Už o den později byly na české doméně znepřístupněny vybrané webové stránky. O blokaci původně informovalo sdružení CZ.NIC, která je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou „.cz“ s odkazem na osm dezinformačních stránek.
„Agrese Ruské federace vůči Ukrajině dlouhodobě doprovází dezinformační kampaň v řadě internetových médií, která využívají českou národní doménu. Jejich informace se cíleně nezakládají na pravdě a prokazatelně podněcují k šíření vykonstruovaných fám, sdělení a nestability ve společnosti,“ vysvětlil tehdy výkonný ředitel sdružení Ondřej Filip, proč se CZ.NIC po konzultacích s nejvyššími představiteli státu rozhodl „výrazná dezinformační internetová média“ zablokovat.
Prověřte si, které dezinformační weby nejsou na vašem připojení k internetu dostupné. Řada dosud nedostupných webů (např. Aeronet či Protiproud) už přešla na jinou doménu.
K tomu, aby se šíření cílených lží a dezinformací pouze nepřihlíželo, vyzval v pátek 25. února 2022 i kabinet Petra Fialy (ODS). Všichni tři čeští operátoři, kteří blokaci webů na úrovni DNS serverů také prováděli, se ale ve svém kroku neodvolávali na vládu. Nýbrž na dopis vojenských zpravodajců, který měli ještě téhož dne obdržet.
Rozvědčíci v něm psali, že vybrané weby jsou „známé a potvrzené entity podílející se na hybridním působení ve prospěch agresivních kroků Ruské federace“.
„Cílem tohoto vládního opatření je, aby došlo k omezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží agresorovi k obelhávání a manipulování obyvatel České republiky s cílem ospravedlnit a schvalovat aktuální agresi proti Ukrajině,“ psali dále v dokumentu, který vyjmenovává 22 stránek, které mají operátoři blokovat.
Zablokování dezinformačních webů? Někteří apel vlády vyslyšeli okamžitě, jiní jsou zdrženlivější
Číst článek
Tehdejší ministři Jozef Síkela (STAN) a Vít Rakušan (STAN) pak v následujících dnech shodně ujišťovali, že poskytovatelé připojení k internetu tímto krokem neporuší evropské nařízení o síťové neutralitě.
„Samotné nařízení o síťové neutralitě obsahuje výjimky, které jsou aplikovatelné na tuto mimořádnou situaci. Jednou z těchto výjimek je i možnost blokovat přístup ke konkrétnímu obsahu, aplikacím nebo službám v případě, že se opatření týká veřejné bezpečnosti a je v souladu s právními předpisy na národní a mezinárodní úrovni. Osobně považuji Vojenským zpravodajstvím vyžádané opatření za výjimečné a mimořádné, nicméně v dané situaci za plně oprávněné a nutné,“ stojí v dopisech.
Co je síťová neutralita?
Síťová nebo také internetová neutralita je princip rovnoprávnosti přenášených dat po internetu. Zabraňuje poskytovatelům internetu zvýhodňování nebo naopak zpomalování či blokování přístupu na vybrané internetové stránky nebo k vybranému obsahu. Neutralita znamená v tomto kontextu i rovné ceny za přenos dat nehledě na jejich obsah, typ, zdroj či příjemce dat. Síťovou neutralitu definuje evropské nařízení z roku 2015.
A tak operátoři i správce české domény blokaci udržel po několik měsíců. První, kdo se ji rozhodl přerušit, byl CZ.NIC. Blokovat stránky přestal po třech měsících. Jediný, kdo zůstal i nadále zablokovaný, byl web Aeronet, který neměl podle správce uvedené v registru správné údaje o držiteli.
Soudní rodeo
Žádnou bouři žalob ale blokace nezpůsobila. Možný důvod vysvětlil právě ředitel sdružení CZ.NIC Ondřej Filip. „Pokud by se nám někdo ozval, tak se zároveň přihlásí k jejich provozování, což se těm provozovatelům příliš zjevně nechce,“ vysvětlil Radiožurnálu.
Přesto se bezprecedentní krok k soudu dostal. Už v červnu 2022 požadovala po justici dvojice neziskových organizací – Institut H21 miliardáře Karla Janečka a Otevřená společnost exposlance za STAN Oldřicha Kužílka – aby prohlásila blokaci za nezákonnou.
První verdikt v této věci padl už v lednu 2023, když pražský městský soud dospěl k závěru, že žalobou napadený krok nemůže být „nezákonným zásahem“, protože ze strany státu nešlo o autoritativní pokyn, ale pouze o žádost, které organizace mohly ale nemusely vyhovět. A Nejvyšší soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil a stížnost spolků odmítl i Ústavní soud.
Správně zacílená byla ale žaloba jednoho z provozovatelů blokovaných webů. Podnikatel Ondřej Geršl, který provozuje web AC24.cz, se hned po zablokování své stránky obrátil na soud, po kterém žádal předběžným opatřením odblokování webu. Současně podal žalobu na společnost T-Mobile, která blokaci prováděla.
‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů
Číst článek
Obvodní soud pro Prahu 4 přesto Geršlův požadavek v roce 2023 zamítl. Zpět „do hry“ celý případ vrátil odvolací Městský soud v Praze. Ten se podnikatele zastal a na konci února 2024 konstatoval, že T-Mobile svým zásahem porušil síťovou neutralitu.
Obvodní soud tak musel o celé věci rozhodovat znovu. „Snažili jsme se dohodnout velice principiálně a požadovat (jako odškodné) jen malou částku za ukončení toho soudního řízení. Byli jsme ale odmítnuti,“ vysvětlila před rokem advokátka webu Denisa Sudolská.
Podle advokáta operátora Lukáše Blahuše byl ale spor věcí principu. „Částka pro nás určitě není žádná motivace. Chceme ale, ať soud svou judikaturní činností dokreslí zákonné normy, které tady jsou,“ popsal Blahuš.
Před soudem vypovídala řada svědků, třeba i covidoví aktivisté, kteří potvrzovali, že blokace webu skutečně proběhla a oni se neuměli na stránku dostat. Stejně tak vypovídali i svědci z inzertních společností, kteří zase vysvětlovali, proč s webem AC24.cz rozvázali spolupráci a kdy k tomu přesně došlo.
Web AC24.cz
AC24.cz je server, který se označuje jako nezávislý zpravodajský web, ministerstvo vnitra ho však považuje za „kvazimédium“ a poukazuje na to, že šíří také „kremelské propagandistické a dezinformační narativy“. Nadační fond nezávislé žurnalistiky ho zase označuje za konspirační a řadí ho do kategorie takzvaných alternativních webů.
Server založil v roce 2011 podnikatel Ondřej Geršl, jehož proklamovaným cílem při zakládání webu bylo „změnit myšlení lidí, debatovat o současném světě v širších souvislostech a klást nepříjemné otázky“. Byl to ale sám Geršl, který v rozhovoru pro americký server CodaStory.com přiznal, že falešným informacím se jeho stránka nevyhýbá. „Podívejte se, náš web není nejpravdomluvnější nebo nejdůvěryhodnější. Nechceme, aby naši čtenáři byli závislí pouze na jednom zdroji informací. Měli by si být schopní srovnávat informace z více zdrojů,“ řekl.
Obchodní model webu stojí od začátku na příjmech z reklamy. Každému uživateli, který web navštíví, se zobrazuje reklama, za kterou serveru platí inzerenti. Příjem Geršl před soudem odhadl na 150 až 200 tisíc korun měsíčně.
Roli ale hrály i znalecké posudky, které měly určit, zda se na stránce nacházel závadný obsah v podobě textů z ruských státních či dezinformačních médií. A také posudek na určení zisků webu AC24.cz, který vypočítal možnou ztrátu webu za období blokace. To mělo podle provozovatele Geršla trvat 167 dní.
Do sporu vstoupilo vloni v červnu také Vojenské zpravodajství, když poskytlo firmě T-Mobile své stanovisko, ve kterém soud varuje, že prohraje-li ve sporu operátor, může to vést k propadu důvěry mezi soukromým sektorem a státem.
Tři roky
Spor o blokování se táhne už tři roky. Ve čtvrtek vynesl Obvodní soud pro Prahu 4 už svůj druhý verdikt, kterým ale tentokrát konstatoval, že blokace webu byla nezákonná a je prokázáno, že blokací vznikla provozovateli webu Geršlovi škoda. Soudce Radovan Kulhánek tak svůj druhý verdikt vynesl v rozporu se svou původní úvahou, že mezi blokací a finanční ztrátou provozovatele webu není příčinná souvislost.
„Musel jsem vycházet z rozsudku Městského soudu v Praze, který jednoznačně řekl, že ta příčinná souvislost (mezi blokací a ušlým ziskem – pozn. red.) tam je. Takže když vyjdeme z této premisy, že žalovaná svévolně učinila rozhodnutí, kterým omezila možnost přístupu k webu, tak docházíme k závěru, že k porušení (evropského práva) došlo. Na to nešlo tedy reagovat jiným rozhodnutím než kladným rozhodnutím ve prospěch žalobkyně,“ vysvětlil změnu názoru.
Jestli jde o definitivní tečku za tříletým soudním sporem, ale zatím není jasné. Obhájce společnosti T-Mobile Lukáš Blahuš nechtěl další postup do vypracování a prostudování písemného odůvodnění rozsudku komentovat. Nevyloučil ale, že se se svým klientem odvolá. „Jak víte, došlo tady k poměrně zásadnímu dokazování. Byla předložena řada dalších důkazů, takže určitě si nemyslím, že rozhodování městského soudu, které bylo v prvním odvolacím řízení, může zcela vyloučit možnost úspěchu v dalším řízení,“ vysvětlil své úvahy.
