V České Třebové začne obří rekonstrukce nádraží. Potrvá sedm let a bude stát přes patnáct miliard
Letos by měla začít největší ucelená obnova železničního uzlu v dějinách Správy železnic a to oprava železničního uzlu Česká Třebová. Práce potrvají přibližně sedm let a podle prozatímních odhadů budou stát víc než patnáct miliard korun.
Koncem uplynulého roku železničáři ještě zapracovávali do připravené projektové dokumentace připomínky, které k ní dorazily a v tuto chvíli už mají na Drážním úřadu podanou žádost o vydání stavebního povolení.
Železničáři letos zahájí opravu vlakové stanice Česká Třebová - největšího železničního uzlu v zemi
V první polovině letošního roku pak chtějí zahájit výběr zhotovitele a ještě koncem roku stavbu zahájit. Detailní postup, čím práce začnou a jak budou pokračovat, se bude odvíjet podle harmonogramu vybrané firmy.
Cílem ale je, aby stavbaři pracovali postupně a co nejméně tak narušili provoz železniční dopravy.
Prodloužený podchod
Poslední zásadní opravy Česká Třebová pamatuje v 50. letech minulého století. Dělníci v následujících sedmi letech opraví nástupiště, která budou nově bezbariérová s novým informačním systémem.
Stávající podchod železniční stanice bude delší a tím nahradí přilehlý a už dosluhující podchod, který slouží k přístupu od spodní části Terminálu Jana Pernera do oblasti za nádražím.
Zrušený bude také nedaleký podchod u firmy Korado, který vede směrem k sídlišti Borek, je také ve špatném technickém stavu a nahradí ho lávka přes kolejiště.
S novým rokem začne modernizace pražského Smíchovského nádraží, vyjde na 4,14 miliardy korun
Číst článek
Modernizace se bude týkat nejen samotné České Třebové, ale i navazujících úseků směrem do zástávek Třebovice, Opatov a Dlouhá Třebová. To je celkem 25 kilometrů, kde stavbaři opraví železniční svršek i spodek, trakční vedení a vymění koleje.
Na trase pak bude 400 nových výhybek a bude potřeba opravit celkem 32 mostů. Obnova pak s sebou spolu s výstavbou protihlukových opatření přinese snížení hluku od kolejí a také zvýšení maximální rychlosti projíždějících vlaků z 60 kilometrů na 80 kilometrů za hodinu.
Očekávané náklady přesáhnou patnáct miliard korun. Vidinu dotace v tuto chvíli železničáři nemají, nicméně podařilo se jim zatím získat dotaci na projektovou dokumentaci, která bude stát asi 277 milionů korun a z toho 180 milionů by měl pokrýt příspěvek Evropských fondů, konkrétně z programu Nástroj pro propojení Evropy.
