Českou vědu trápí kult průměrnosti. Oslabit to jde jen zahraniční konkurencí, míní prorektor UK Krištoufek
Univerzita Karlova obsadila 246. místo v žebříčku světových univerzit. Jde o nejlepší hodnocení za poslední dekádu, tvrdí host Osobnosti Plus ekonom a prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek. „Žebříčky není třeba přeceňovat, ale důležitý je globální kontext vysokého školství,“ dodává jeden z nejcitovanějších českých vědců.
Připomíná, že je také hodnoceno stále větší množství vysokých škol. „Takže vlastně stoupáme na žebříčku výš. Globální vysoké školství je víc konkurenční, máme tu nové hráče.“
„Čína a Spojené arabské emiráty velmi investují do svých univerzit a pak se dostávají do žebříčků velmi vysoko. Nominálně to může vypadat, že stagnujeme, ale prakticky vlastně stoupáme. Univerzita Karlova je v tomto žebříčku nejlepší univerzitou z nových zemí Evropské unie, což není úplně špatný výsledek.“
Způsoby, jak dále vylepšit renomé Univerzity Karlovy existují, a dva z nich Krištoufek jmenuje. „Pomohla by nám změna mentality: občas nám stačí být nejlepší v Česku, ale to nestačí.“
Další problém, který se ale netýká jen naší země, je schopnost přitáhnout vědce ze zahraničí.
V Pardubicích se schyluje k volbě rektora univerzity, ve hře jsou dva kandidáti
Číst článek
„První věc je mzdová konkurence, druhá je až příliš striktní přístup k vízům, což pociťujeme jak na úrovni studentů, tak i u výzkumníků, výzkumnic a dalších akademických pracovníků.“
„Vízová politika je mnohem striktnější než například v Polsku, takže máme mnoho případů, kdy se výzkumníci rozhodovali mezi námi a Polskem, a vybrali druhou možnost, protože vízová politika byla otevřenější.“
Kult průměrnosti
To, že v české vědě chybí také chuť riskovat, profesor uznává. „Větší riskování ve vědě i výzkumu je určitě nutné, ale musí být postaveno na tom, že je opravdu vybudována základna.“
„Jako Univerzita Karlova se snažíme podporovat i víc rizikové vědecké projekty. Ty dávají smysl dlouhodobě, ale také je nemůže dělat každý,“ upozorňuje ekonom.
Mykologové objevili v Íránu v plicích pacienta nový druh houby. Pojmenovali ho po českém vědci Hubkovi
Číst článek
Podle něj je bolestí českého systému obrovská fragmentace. „V podstatě všichni dělají všechno a tím pádem je pak těžké zaměřit se na vybudovanou kvalitu, na které pak můžete stavět právě rizikové projekty.“
Tzv. kult průměrnosti, který trápí českou vědu, lze oslabit náborem osobností ze zahraničí. „Na to nemáme masově, ale postupujeme krok po krůčku. Pokud tito lidé nevyhoří hned na začátku nárazem na celý český školský systém, přinesou čerstvý vítr a čerstvé myšlenky a postupně věci u nás mění,“ chválí přínos zahraničních akademiků Ladislav Krištoufek.
Jak hodnotí v oblasti vědeckých časopisů? A co říká na události kolem volby posledního ministra pro vědu a výzkum? Poslechněte si celou Osobnost Plus výše.
