Kritická slova předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové na adresu ministra školství se tak jeví jako přepjatá reakce na nepodařenou výměnu ministra pro vědu, výzkum a inovace i klesající preference její strany.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Perknerová: Ve vzdělávání tápou všechny vlády. I Fialova

Novinkám.cz řekla: „Dlouhodobě se netajím tím, že voliči od nás čekají lepší výkon v oblasti školství. Vláda v tomto ohledu vzbudila spoustu nadějí, a také současný ministr Mikuláš Bek při svém nástupu mluvil takřka o revolučních krocích. Ale po roce vidíme, že nic ani nepřipravuje.“

Bek, který přišel do vlády loni v květnu po rezignaci Vladimíra Balaše, tehdy konstatoval, že „uzrál čas na výraznější změny“. Měl na mysli například prodloužení povinné školní docházky, přičemž její část by se uskutečnila na střední škole. Jeho deklarovaným cílem bylo též posílení všeobecně vzdělávacího segmentu maturitních oborů.

Dramatické regionální rozdíly

Když se podíváme na výsledky přijímacího řízení, děje se pravý opak. Díky elektronickému přihlašování, jehož hlavním přínosem je zohlednění uchazečových priorit, výrazně vzrostl počet uspokojených zájemců.

Bližší pohled ovšem říká, že z celkového počtu 128 tisíc budoucích maturantů je pouze 15 tisíc gymnazistů. Osmileté gymnázium muselo oželet 53 procent žáků, šestileté dokonce 68 procent. Pokud u víceletých elitních gymnázií tolik nevadí, že poptávka dramaticky převyšuje nabídku, u čtyřletých všeobecně vzdělávacích oborů je to nežádoucí trend. Ministr Bek již prohlásil, že do budoucna nechá zřizovatelům volnou ruku pro zvýšení kapacit tradičních gymnázií a lyceí.

Ještě víc znepokojivý je jiný ukazatel. Ten hovoří o propastných rozdílech mezi regiony. Zatímco pro přijetí na Gymnázium Lovosice stačil zisk třiatřiceti bodů, na některých školách ho nezařídilo ani devadesát. To je případ Gymnázia Matyáše Lercha v Brně. Pod čarou zůstali zájemci o Gymnázium Jana Keplera v Praze, kteří měli méně než pětaosmdesát bodů.

Neodvalený balvan rodinných stigmat

A úplně nejhorší je závěr České školní inspekce, která analyzovala výsledky letošních přijímaček. Je vykřičníkem za celým příběhem polistopadového školství, jež nedokázalo odvalit balvan zvaný socioekonomický status rodiny.

Jinak řečeno, děti rodičů, kteří na tom nejsou finančně dobře a vysoký stupeň dosaženého vzdělání nevnímají jako zásadní hodnotu, většinou končí na nematuritním oboru, nehledě na jejich reálný studijní potenciál.

Zdánlivě dobré zprávy z Bekova resortu jsou tak jen pěnou nad zahnívající sedlinou. A tu kypří i honba za body u přijímaček na střední školy či u maturit, která nedovoluje překonávat rodinná stigmata. Cestou není vylepšování těchto bariér ve vzdělávání, ale jejich zrušení. Ověřovat znalosti lze i chytřejším způsobem.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Kateřina Perknerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít