Další vlivné osobnosti politického života mají problém s bezpečnostními prověrkami
Radiožurnál získal jména 18 lidí, jejichž prověrka neproběhla zcela regulérně. Jména obsahuje tajná zpráva určená vládě, kterou jí v roce 2001 adresovaly civilní a vojenská kontrarozvědka. Snažily se tím tak doložit machinace s prověrkami.
Ve zprávě tajných služeb figurují například jména ex-premiéra Josefa Tošovského, odstupujícího českého eurokomisaře Pavla Teličky i někdejšího šéfa bezpečnostního úřadu Tomáše Kadlece.
Podezřením kolem manipulace s prověrkami se policie zabývá od konce září. V jejím hledáčku zatím uvízly dvě někdejší klíčové osobnosti Národního bezpečnostního úřadu: ředitel Tomáš Kadlec a bezpečnostní šéf Martin Hejl. Ty policie podezřívá ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
K policejním vyšetřovatelům nyní pomalu míří zmiňovaní zpráva tajných služeb. V tajné listině vyjma expremiéra Tošovského a eurokomisaře Teličky, bývalého šéfa NBÚ Kadlece figurují také velvyslanec ve Slovinsku Tomáš Szunyog, generální konzulové v Istanbulu a ruském Jekatěrinburku Martin Jankovec a Petr Sinkula.
V seznamu se objevují i další dva diplomaté, na které Radiožurnál upozornil už před časem, Petr Mooz a Stanislav Slavický. Mooz ve druhém kole prověrku skutečně nezískal a Slavický jako bývalý spolupracovník komunistické tajné policie podle některých expertů také nemá na bezpečnostní certifikát nárok.
Ale co zbývajících 16 lidí? Těžko soudit, protože se k nim kvůli rozhodnutí NBÚ nemohla vyjádřit kompetentní tajná služba. Na to, jakým způsobem jejich prověrka probíhala, přitom zmiňovaní lidé vůbec nemuseli mít vliv. Připomeňme si ale například fakt, že Tomáš Kadlec dělal Josefu Tošovskému v době, kdy vedl vládní kabinet, poradce přes tajné služby. Jedna z pasáží tajné zprávy je věnována speciálně Kadlecově pravé ruce Martinu Hejlovi. Popisuje, s kým se tehdy Hejl stýkal a jak měl proces prověřování ovlivňovat. Hejl si myslí, že se stal obětí předvolebního boje. Zákon prý umožňoval, aby takzvané činnostní šetření k prověrkám vykonávala kterákoli ze čtyř českých tajných služeb.
Hejlův bývalý nadřízený Kadlec odmítá Radiožurnálu odpovědět na jakékoli otázky, týkající se NBÚ. Toto pondělí přitom přilil olej do ohně místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Ivan Langer. Policie si jej pozvala, protože získala informace, že se Hejl mohl pokusit ovlivnit jeho prověrku. A Langer to skutečně potvrdil. Na policii vypověděl, že si s ním Hejl v roce 2000 smluvil po telefonu schůzku. Poslanec tehdy žádal o prověrku na nejvyšší stupeň utajení a v médiích se objevily spekulace, že ji nemusí dostat. Hejl mu proto podle záznamu výpovědi v pražské restauraci Malostranská beseda nabídl, že zařídí hladký průběh prověřování - přes rozvědku. Langer to prý odmítl a později prověrku získal. Hejl tvrdí, že ho Langer oslovil s tím, že se bál úniku informací ze své žádosti, uložené na NBÚ. Také si prý spolu vysvětlovali mechanismus prověrek u členů komisí kontrolujících tajné služby.
V poslední době se tak objevila spousta pochybností o prováděných bezpečnostních prověrkách. Připomeňme si například ex-kancléře premiéra Pavla Přibyla, šéfa poslanců ČSSD Petra Ibla, několik diplomatů a státních úředníků. Po naší reportáži přibyla další jména. Prověrky jako celek tak byly od základů zpochybněny, což může mít neblahý dopad na působení českých zástupců v rámci NATO i Evropské unie. Teď bude záležet na policii, k jakým závěrům ve svých šetřeních dojde. Bez vstřícnosti vládních představitelů to ale půjde asi těžko.
