Dobře to dopadne. Brzy budeme mít vakcínu, část z nás je proti covid-19 imunní, říká Konvalinka
Nárůst počtu nakažených covidem-19 i zemřelých v Česku dál zrychluje. Ve středu poprvé přibylo téměř 15 tisíc nových případů. „Jestli se blížíme k nějakému vrcholu, nevím. Ale pokud mohu odhadnout z čísel, tak rozhodně ne,“ říká v pořadu Osobnost Plus biochemik Jan Konvalinka.
Navíc jsou podle něj čísla jen relativní. „Ze 40 tisíc testů bylo 15 tisíc pozitivních. To je mimochodem výborné, že už můžeme tolik testovat. Na druhou stranu je to přes 30 procent lidí, kteří se nechali testovat. Svědčí to o tom, že nám utíkají násobky pozitivních, které se k testování nedostaly. A bohužel ani číslo obětí není definitivní. Úterní číslo se bezpochyby ještě přepočítá a zvedne. Ta čísla jsou tedy ve skutečnosti ještě horší a budou se zhoršovat,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy.
Při odhadu, jak se dnešní počty nakažených projeví v počtech těžce nemocných a zemřelých za tři týdny, je Konvalinka opatrný.
„Exponenciála stále roste. V tuto chvíli má v zemi aktivní virovou infekci zhruba 120 tisíc lidí,“ říká s odkazem na údaje ministerstva zdravotnictví. „Reálně to je ale nejméně trojnásobek. Myslím, že odhady jsou 300 až 400 tisíc.“
„Čísla jsou obrovská a budou se zhoršovat. Jsme v situaci, kdy už nedokážeme selektivně cíleně kontrolovat šíření viru. Proto se vláda rozhodla, a podle mě správně, zastavit do značné míry pohyb osob. Bohužel je to poslední zbraň, která nám zbyla,“ konstatuje biochemik.
„Myslím, že to zastavení společnosti nakonec zabere. Zejména když to lidi začnou brát vážně. Podle všech dat, která ukazoval profesor Prymula, donedávna to lidé vážně nebrali. Takže teď je třeba říci, abychom to všichni začali brát vážně, když už to konečně probůh ta vláda před pár týdny vážně začala brát.“
Hluboká nedůvěra
Konvalinka připouští, že komunikační strategie vlády není dobrá, což vede k nedůvěře. „Hluboká nedůvěra, která mimochodem je tady už dlouho v nejrůznějších sférách života naší společnosti, nyní významně přispívá k tomu, jak špatně si s epidemií dokážeme poradit. Nedůvěra společnosti je stejně důležitá jako nedostatek nemocničních lůžek nebo ventilátorů,“ varuje Konvalinka.
Co jste udělal vy, měl udělat Plaga, pochválil Babiš při interpelacích poslance Feriho
Číst článek
Vláda by podle něj měla být v šíření termínů, které nemůže zaručit, mnohem opatrnější. „Na druhou stranu máme příklady z ciziny. Když se podíváme na Izrael, který je trochu před námi v zavádění velmi přísných opatření, tam trvalo čtyři týdny, než se pomaličku začala opatření uvolňovat,“ nabízí příklad.
„Doufám, že nebudu mít pravdu, ale domnívám se, že za 14 dní se čísla u nás dramaticky nezlepší. Možná že se vůbec nezlepší. A přísná opatření budou pokračovat nejméně dalších 14 dní nebo tři týdny. Obávám se, že koncem listopadu se žádných uvolnění nedočkáme,“ odhaduje biochemik.
Světýlek pár je
Konvalinka nicméně věří, že pro Česko existují i dobré zprávy. „Světýlko máme vždycky. Nakonec to dobře dopadne, všechno vždy nakonec dobře dopadne. A pokud to ještě dobře nedopadlo, je to tím, že není konec. Myslím, že to řekl John Lennon, ale je to moje životní krédo,“ směje se.
„Ale těch světýlek pár je,“ pokračuje. „Myslím, že práce na vývoji vakcíny spěje do finiše. A na jaře příštího roku bychom tady měli mít několik účinných vakcín. Další světlo je, že stále více údajů nám ukazuje, že několik desítek procent z nás je imunní vůči chorobě díky předchozím infekcím běžnými koronaviry. Takže nebezpečí, že by umíraly desetitisíce lidí, je velmi nízké.“
„A další světýlko je, že je krásně venku, a když si půjdeme zaběhat a zasportovat, dostaneme lepší náladu a posílíme imunitní systém,“ dodává.
Sezonní charakter
Konvalinka také upozorňuje, že infekce se vrací všude v západní Evropě a Severní Americe. „Naše situace je nejhorší v Evropě a jedna z nejhorších na světě, ale není úplně unikátní. Druhá vlna se vrací ve Francii, ve Španělsku, čili opravdu to má sezonní charakter. Je více zima a lidé jsou více uvnitř. To si myslím, že je skoro rozhodující faktor. Při nižších teplotách virus přežívá déle, je také větší sucho, takže efektivita viru a jeho schopnost přežít a někoho nakazit samozřejmě roste,“ upozorňuje biochemik.
Souhlasí s kolegou z Akademie věd Vladimírem Ždímalem, že virus se v uzavřených prostorech šíří aerosolem, před kterým člověka roušky neochrání. A nefungují ani rozestupy.
„Kapénky, aby se ale mohly vypařit, nejprve se musí dostat ven do prostoru. Pokud se tam nedostanou, když máme roušky, nemohou se vypařit. Rouška, i když chrání nedokonale, chrání a snižuje pravděpodobnost přenosu. Musíme tedy hlavně zabránit kapénkám, aby se do prostoru dostávaly, tím pomáháme zpomalit šíření viru,“ vysvětluje.
„Pan kolega má ale samozřejmě pravdu, že vnitřní prostory jsou rizikové a měly by se co nejvíce větrat, pravidelně dezinfikovat a hlavně v těchto týdnech bychom se jim měli vyhýbat,“ upozorňuje biochemik.
