Místo veřejnosti vlastní testování. Ministerstvo nezapojilo do přípravy eSbírky ani univerzity
Už se začátkem nového roku by měla začít fungovat takzvaná eSbírka, projekt za tři čtvrtě miliardy korun, díky kterému by mělo vzniknout státem garantované místo, kde si budou moci odborníci i laická veřejnost dohledat platné zákony a předpisy. Ti, co budou s eSbírkou pracovat, ji ale ještě neměli možnost vidět. Řeč je o univerzitách, kterým byla možnost testování projektu nabízena, jenže nakonec se neuskutečnila. Důvody zjišťoval iROZHLAS.cz.
Elektronická sbírka zákonů. Projekt za tři čtvrtě miliardy korun jde do finále a už s prvním lednem 2024 by měl spatřit světlo světa. Problém je ale v tom, že ho zatím neviděli ti, kteří by s takzvanou eSbírkou měli pravidelně pracovat.
Elektronická tvorba legislativy se znovu odkládá. Naplno se rozeběhne až s příští Sněmovnou
Číst článek
Jak informoval server iROZHLAS.cz, už na začátku roku bylo jasné, že se kvůli problémům s tvorbou eSbírky nestihne deklarované roční testování. A v pilotní fázi ji tak měli vidět především zákonodárci. Ani přesto neměla být původně veřejnost z mnohasetmilionového projektu zcela vyloučena. Ještě na jaře byly například osloveny právnické fakulty univerzit, zda by se chtěly testování účastnit. A většina z nich nabídku ministerstva přijala.
„Nás oslovili přes pana děkana někdy na konci loňského roku. Poslední kontakt z ministerstva vnitra byl letos v květnu, kdy nám psal vedoucí oddělení inženýr Jaroslav Tománek s tím, že děkují za zájem a že z důvodu neočekávaně velkého zájmu a taky technicky organizačních a bezpečnostních důvodů došlo po jednání ministerstva vnitra s dodavatelem technického řešení k rozdělení testování do dvou bloků. Ten první měl proběhnout někdy v květnu, druhý, kterého jsme měli být součástí, probíhal údajně od července do září,“ popsal Jakub Harašta z právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Skončilo to dotazem
Jenže, jak dodává, kontakt s ministerstvem skončil právě u tohoto jednoho dotazu. „Jestli testování v druhém bloku vůbec proběhlo, nevím, žádné informace jsme nedostali. Nás se to vůbec nedotklo,“ řekl Harašta s tím, že ve skutečnosti nikdy příliš nevěřil, že testování skutečně proběhne.
Projekt eSbírka
O projektu eSbírky se začalo více mluvit od roku 2010, kdy se elektronizace právních předpisů stala součástí programového prohlášení vlády Petra Nečase. Ta se zavazovala, že projekt spustí do 1. ledna 2014. V polovině ledna 2014, ale ministerstvo vnitra kritizovali kontroloři z NKÚ za to, že projekt stále nedokončilo.
V roce 2018 ministerstvo vnitra vysoutěžilo dodavatele eSbírky, ani tím ale komplikace neskončily. V roce 2019 totiž kyberúřad (NÚKIB) varoval před Huawei a dodávkami čínských technologií, které už ale mezitím byly použity právě pro eSbírku, což způsobilo další odklady. Kvůli požadavku na testování se do projektu muselo doplnit dalších 162 milionů korun a cenovka se tak vyšplhala na hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Technologické změny pak podle někdejšího pirátského náměstka z ministerstva vnitra Lukáše Kolaříka způsobily ale i odklad tohoto testování, na kterém se nakonec podle zjištění webu iROZHLAS.cz veřejnost prakticky nepodílela.
„Jsem ve střídavém kontaktu s lidmi, kteří se eSbírce věnují, od roku 2013 a vždycky jakýkoliv kontakt vyšuměl do ztracena. Nikdy z toho nebyl žádný rozumný follow-up. Ten květnový e-mail zněl, že testování probíhá do září, neozvali se, takže to vlastně potvrzuje to, co si o tom projektu dlouhodobě myslím,“ glosoval právník s tím, že eSbírku používá už jako vtip při svých přednáškách.
„Učím povinný kurz právní informatiky, pravidelně probírám se studenty téma právních informačních systémů. O elektronické sbírce zákonů se mluví od roku 2008 – já jsem v té době nastoupil na práva. Říkám proto studentům, že jsem od té doby zvládl dva magistry, dva doktoráty, skoro habilitaci, dvě děti a svatbu, ale elektronickou sbírku furt nemám,“ přirovnal.
Není to ale jen jeho fakulta, která projevila o testování zájem. Kladně ministerstvu odpovědělo třeba i vedení právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„Naši fakultu ministerstvo vnitra na jaře oslovilo, zda bychom měli zájem, a požádalo nás o zaslání kontaktů na konkrétní pracovníky, kterým bude přístup přidělen. Tuto možnost jsme přivítali a kontakty zaslali, zatím ale přístupy neobdrželi,” vysvětlil mluvčí fakulty Pavel Nesit.
Kdo o přístupové údaje jako jediný nežádal, byla Univerzita Palackého v Olomouci. Podle proděkanky tamní právnické fakulty Renáty Šínové to ale nebylo proto, že by je projekt nezajímal. Spíše proto, že ministerstvo požadovalo odpověď v šibeničním termínu.
„Možnost testování eSbírky nám byla nabídnuta datovou zprávou ze dne 6. 4. s tím, že máme odpovědět do 11. 4., ve dnech 7. - 10. 4. byly Velikonoce. Takže na to rozhodnutí bylo strašně málo času, takže jsme to ani nezvládli administrativně zpracovat. Fakulta tedy o přístup do eSbírky nakonec nepožádala,“ popsala serveru iROZHLAS.cz.
Důvod? Kyberbezpečnost
Ani olomoucká univerzita ale o nic nepřišla. Jak se totiž ukázalo, testování univerzitami ministerstvo nakonec úplně zrušilo. A to bez toho, aby o změně informovalo.
Zákony na webu? Snad příští rok. Požadavky přišly pozdě, brání se vnitro a žádá dalších 162 milionů
Číst článek
„Z důvodů zajištění kybernetické bezpečnosti testovací verze systému a nutnosti pevné IP adresy testera, která je u nás zavedena pro přístup, bylo od zapojení univerzit v pilotní fázi upuštěno. Jejich neúčast na testování nahradilo ministerstvo vnitra vlastním testováním,“ vysvětlila důvod mluvčí ministerstva Hana Malá.
Podle ní testovalo projekt několik jiných externích subjektů. „Osloveny byly například Svaz měst a obcí, krajské úřady, Generální ředitelství hasičského sboru, Policejní prezidium, vybraná oddělení ministerstva vnitra,“ vypočítala.
Na dotaz, jestli byla mezi testujícími subjekty nějaká právní profese, odpověděla vyhýbavě. „Systém byl konzultován s právními profesemi, neboť v dotčených institucích působí osoby, které participují na legislativním procesu a mají zkušenosti s normotvorbou,“ podotkla s tím, že důvodem opět byla bezpečnost. „Zajištění kybernetické bezpečnosti je u takovéhoto projektu klíčové, aby byla zajištěna bezpečnost dat,“ tvrdila.
Rozhodnutí ministerstva právníka Haraštu nepřekvapilo. Přesto se netají kritikou. „Když se podíváme, jak funguje v Česku veřejná správa, tak je to vlastně zjevování pravdy z orgánů veřejné moci směrem ven. Ve chvíli, kdy nemůžeme provést testování u lidí, kteří by tu službu měli využívat a měli by tomu rozumět, tak z mého hlediska nesplňujeme parametry požadavků, které klademe na veřejnou správu v 21. století,“ sdělil s tím, že by veřejným testováním určitě projít měla.
A trvá na tom, že právě univerzity do pilotního testování zahrnuty být měly. „Je to největší e-governmentový projekt za posledních dvacet let, tak by měl projít testováním minimálně v rozsahu lidí, co to budou používat, tedy právnickými fakultami, úřady, zástupci veřejnosti. Z hlediska dobré správy a dobrých principů, to proběhnout musí,“ uvedl.
Hlavně nepřijít o dotaci
Se spuštěním projektu eSbírka resort i nadále počítá se začátkem roku 2024, potvrdila mluvčí Malá. A důvod? Aby byly dodrženy dotační podmínky, další odklady podle nich už možné nejsou. Kdyby se Česku nepodařilo projekt spustit včas, mohlo by přijít o stovky milionů korun, jak upozorňovala už v roce 2022 na plénu Sněmovny třeba zpravodajka Barbora Ožanová (ANO). Účet za eSbírku by pak dosáhl jedné miliardy korun.
Zatím Česko za elektronickou sbírku zákonů zaplatilo přes 600 milionů korun a dalších asi 160 milionů korun na ni muselo vynaložit během roku 2023, jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz.
Ministerstvo vnitra zdržení i dodatečné náklady dlouhodobě hájí. „Jedná se o projekt, který je v kontextu ostatních projektů v Česku i v rámci Evropské unie mimořádně inovativní a komplexní, jde o vývoj nového prostředí, které bude představovat transformační změnu pro tvorbu právních předpisů,“ tvrdila už na začátku loňského roku tisková mluvčí resortu Malá.
Někdejší náměstek ministra vnitra a současný šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna dokonce srovnával vývoj eSbírky s vývojem „jednoho kusu Bugatti Veyron nové generace“. „Není to superb, kterého poskládáte z komponentů na běžném trhu,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Systém se má dělit na dvě části – portál, kde se budou vyhlašovat závazná elektronická znění právních aktů. A na takzvanou databázi informací o právních aktech. Mají v ní být také dokumenty, které s právními předpisy souvisejí – například výkladová stanoviska úřadů. Elektronická sbírka zákonů má být přístupná veřejnosti a nabízet využití dat v komerčních i neziskových projektech.
