Řada lidí na svých pozemcích nedodržuje vzdálenost zeleně od elektrického vedení. Ta je přitom pevně daná zákonem. Přerostlá vegetace pak patří mezi nejčastější příčiny poruch na venkovním elektrickém vedení. Náklady energetiků na opravy distribuční sítě kvůli tomu dosahují milionových částek. Přitom pokud lidé o porost nepečují a nedodržují předepsanou vzdálenost, hrozí jim vysoké pokuty.

Praha 6:00 1. listopadu 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jedním z arboristů, kteří stromy ořezávají, je Lukáš Kačer. „Teď jsem si akorát nainstaloval výstupové lano do koruny. Udělám si kotevní bod na kmenu a po tom laně vystoupím do koruny,“ vysvětluje Radiožurnálu.

K tělu si upevňuje lezeckou výstroj, kolem lýtka přivazuje ruční pilku a do ruky si bere motorovou pilu a chránič kmene – to aby při lezení neponičil strom.

Druhý blok Temelína po dvoudenní odstávce opět vyrábí elektřinu. Energetici upravili kondenzátor

Číst článek

Čeká ho ořez asi desetimetrové borovice. Její větve totiž zasahují do střechy sousedního domu, navíc jsou v blízkosti elektrického vedení.

„Zásah je jasně daný, nesmí to překážet vedení – třeba do pěti metrů. V zásadě jde hodně o jehličnany a vzrostlé listnaté stromy jako duby, buky, lípy, kdy se to dlouhou dobu neřešilo a najednou zjistíte, že větve zasahují velice blízko k vedení. Poté je potřeba řešit tento zásah,“ dodává.

Na podzim se Lukáš Kačer skoro nezastaví. Týdně vyjíždí i ke čtyřem případům.

Ochranné pásmo

„Lidé si často neuvědomují, že musí při výsadbě stromů nebo jejich ořezech splňovat zákonem stanovenou vzdálenost – takzvané ochranné pásmo. Distribuční firmy tuto vzdálenost hlídají, případně pak upozorňují domácnosti dopisem,“ dodává vedoucí řízení provozu společnosti E.ON Distribuce Petr Nováček.

Velikost ochranného pásma se pak liší podle druhu vedení. Nejčastěji lidem přes zahrady a pozemky vede síť o napětí do 35 kilovoltů (kV). Pro tu platí pásmo sedmi metrů počítané od krajních fázových vodičů umístěných na konzoli.

Zjednodušeně poté lze říci, že od stožáru zapuštěného do země by se na každou stranu neměl nacházet strom ve vzdálenosti osmi až devíti metrů.

Když strom vyrůstá za ochranným pásmem, ale jeho koruna do něj zasahuje, čeští distributoři dodržují takzvané pravidlo pěti metrů. Pokud větve překročí tuto bezpečnou vzdálenost od elektrických drátů, je nutné porost prořezat.

Pokud se tedy zeleň vyšší tří metrů nachází v ochranném pásmu nebo koruna volně rostoucího stromu zasahuje svými větvemi do ochranného pásma a porušuje vzdálenost pěti metrů od vedení, je majitel upozorněn, že dřevina na jeho pozemku ohrožuje spolehlivý provoz.

Současně jsou k upozornění přiloženy zásady, které mají být při ořezu dodrženy, a také rozsah, v jakém má být ořez proveden. To je pro případy svépomocného ořezu. Jenže někteří majitelé pozemků nereagují ani na výzvy energetiků.

„Narážíme opakovaně na odpor jednotlivých vlastníků v případech, kdy se jedná o ovocné stromy. Zde jsou zájmy vlastníka – sadaře – samozřejmě protichůdné v porovnání s naším zájmem, to jest mít řádně prořezané vedení distribuční soustavy. Dále se jedná o takzvané zelené zábrany sloužící k zamezení zvídavým pohledům od sousedů,“ doplňuje vedoucí technik energetické společnosti Bohdan Důbrava.

Většina vody uložené ve fukušimské elektrárně je stále radioaktivní, TEPCO plánuje další čištění

Číst článek

Pokuta až 15 milionů

V takovém případě pak lidem hrozí pokuta, jak upozorňuje mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort: „U fyzických osob je možné za porušení uložit pokutu až do výše 100 tisíc korun. Letos to zatím bylo dvanáct pokut v celkové výši 249 tisíc korun,“ vypočítává. 

Trest pro firmy je ještě přísnější – pokuta až 15 milionů korun. K úpravě stromů přitom lidé mohou využít služeb speciálních firem. Jen certifikovaných arboristů jsou v Česku stovky. Zásahy na vlastní náklady provádí i přímo distribuční firmy, jak potvrzuje i mluvčí společnosti ČEZ Soňa Holingerová Hendrychová.

„Tyto úkony nerealizujeme jako službu na objednávku. Zásah provádíme pouze tam, kde je porušeno ochranné pásmo a je ohrožena bezpečnost a spolehlivost provozu. Ročně vynakládáme na prořezy v ochranném pásmu jednotky stovek milionů korun,“ vysvětluje.

Stovky milionů korun ročně vydává na úpravy zeleně také společnost E.ON. Zpracované dřevo pak zpravidla zůstává majiteli pozemku.

Zuzana Švejdová, Daniel Platil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít