‚Musíme zavádět co nejvíc zelených řešení.‘ Armády stojí za pěti procenty emisí a přemítají, jak to snížit
Pařížská dohoda zavazuje země světa, aby se snažily udržet na planetě aspoň relativně stabilní klima. Jeden velmi problematický sektor ovšem dostal ze snižování emisí skleníkových plynů výjimku – armád se dohoda netýká. Vojska přitom stojí za dvacetinou světových emisí. A stále víc jich svou uhlíkovou stopu řeší. Už jen proto, že čím víc fosilních paliv spálí, tím horší změna klimatu bude a tím víc hrozí konfliktů o zdroje vody nebo potravin.
Zásadní problém dnešní doby s hlubokým dopadem na bezpečnost členských zemí, tak popsala Severoatlantická aliance ve svém posledním strategickém plánu změnu klimatu.
Jak se snaží armády snížit svoji uhlíkovou stopu? Poslechněte si reportáž Jana Kaliby
„Dnes už nelze vůbec popřít, že jde o zásadní hrozbu, které všichni čelíme. Proto musíme zavádět co nejvíc zelených řešení, abychom co nejvíc snížili uhlíkové emise obranných průmyslových podniků,“ říká za Američany pro Český rozhlas Michael Carpenter, velvyslanec Spojených států při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
NATO se proto chce stát vůdčí silou ve snaze připravit se na přicházející problémy, jako je nedostatek vody, vyčerpávání přírodního bohatství, degradace půdy a podobně.
„Pentagon má celý program zasvěcený snižování emisí a investicím i operacím, které přejí ochraně klimatu. Berou na tohle ohled při všem, co dělají, od výcviku přes nákup a vývoj nové techniky. Protože nelze tvrdit, že beru změnu klimatu vážně, pokud snahu o její zmírnění nezahrnete do všech složek vlády,“ upozorňuje Carpenter.
České ambice
Zároveň si Aliance vytkla za cíl snížit emise až k uhlíkové neutralitě v roce 2050.
„Dostali jsme za úkol od ministryně obrany vytvořit novou strategii, ke které jsme se zavázali v rámci NATO. Chtěli bychom si do konce letošního roku stanovit, v čem je resort schopen přispět v rámci zlepšování klimatu a ochrany životního prostředí,“ potvrzuje armádní ekoložka Martina Nedvědová, že se tématu věnují i Češi.
Rozteklá ranvej či helikoptéra, která kvůli horku neodstartuje. NATO bojuje se změnami klimatu
Číst článek
Jenže snižování emisí skleníkových plynů ve vojenství má podle ní své limity a od české armády nelze čekat cíle, jako si dali Američané. Ti usilují o elektrifikaci všech nebojových vozidel do roku 2035. A například Francouzi chtějí letadlovou loď na jaderný pohon.
„Nemáme ambice jít zvláštním projektem mimo naše možnosti,“ říká armádní ekoložka Nedvědová.
Organizace Vědci za globální odpovědnost a Observatoř konfliktu a životního prostředí zase spočítaly, že činnost světových armád stojí za víc než pěti procenty všech emisí skleníkových plynů.
Spolu s dalšími iniciativami žádají, aby armády měly povinnost lépe reportovat své emise a aby se na ně nevztahovala výjimka z Pařížské dohody o klimatu. OSN podle agentury Reuters vzkázala, že zatím žádné změny nejsou na obzoru, ale že se toto téma může objevit na letošní světové klimatické konferenci COP28.
