Není otázkou, zda Rusko použije dezinformační kampaň, ale jak, varuje šéf BIS před eurovolbami
„Hlavním a nejrizikovějším aktérem pokoušejícím se narušit volby a demokratické procesy je Ruská federace,“ tvrdí ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Podle něj se na tom shoduje zpravodajská komunita napříč demokratickými státy. Šéf civilní kontrarozvědky to řekl na konferenci Evropské volby v kontextu hybridních hrozeb. Podle něj není otázkou, zda se Rusko volby pokusí ovlivnit, ale jak to udělá.
„Není otázkou, zda Ruská federace použije nějakou dezinformační kampaň, ale jak. A na to musíme být připraveni,“ uvedl Koudelka na konferenci pořádané na půdě Poslanecké sněmovny.
Dokázal, že Rusko na nás útočí dezinformacemi. ‚Klíčovou roli hrají Zeman a Facebook,‘ říká analytik
Číst článek
Rusko je podle něj největším rizikem, které může narušit blížící se volby. „BIS a ostatní zpravodajské služby demokratických států už několit let sledují snahy o ovlivnění voleb a demokratických systémů,“ upřesnil Koudelka.
Rusové toho podle něj dosahují pomocí dezinformačních kampaní: e-mailů cílených na různé skupiny obyvatelstva, zakládání falešných účtů na sociálních sítích nebo zveřejňování informací proti vybraným kandidátům.
„To jsme viděli v USA,“ připomněl Koudelka kampaň před volbami prezidentskými volbami v USA v roce 2016, které vyhrál republikánský kandidát Donald Trump. Rusko se podle ředitele BIS ale také snaží o narušení infrastruktury voleb.
Narušit víru v demokracii
„Celá demokratická zpravodajská komunita je přesvědčena, že Rusko chce oslabit a narušit víru v Evropskou unii, v demokracii a víru obyvatel v demokratické instituce. Cílem Ruska je paralyzovat EU, v našem prostoru by rádo získalo zpět část vlivu, o který přišlo,“ je přesvědčen Koudelka.
Jsme krůček od vytvoření simulované demokracie, prohráváme dezinformační válku s Ruskem, varuje expertka
Číst článek
Na konferenci Evropské volby v kontextu hybridních hrozeb pořádané v Poslanecké sněmovně Koudelka připomněl existenci takzvané trollí farmy odhalené v Petrohradu, která oficiálně funguje jako „Agentura pro výzkum internetu".
Trollí farmy
„Zaměstnává stovky lidí, které mají jasné úkoly, její rozpočet v letech 2016 - 2017 byl 12 milionů dolarů, v roce 2018 se zdvojnásobil,“ upozornil Koudelka. Mocným nástrojem šíření ruské propagandy jsou podle něj ruská média, která jsou pod kontrolou Kremlu. Výkladní skříň šíření ruské propagandy podle něj představují Russia Today a Sputnik.
Bezpečnostní služby mají podle Koudelky také informace o tom, že ruské zpravodajské služby skrytě financují některé politické strany v zahraničí. „Využívají všech forem práce, stejně jako to dělaly zpravodajské služby Sovětského svazu,“ upozornil šéf BIS. Upozornil také, že na poli dezinformací se vedle Ruska etabluje například Írán.
Podle eurokomisařky Věry Jourové problém dezinformací intenzivně řeší Evropská unie od skandálu kolem Cambridge Analytica. Britská společnost zneužila, údaje milionů uživatelů zneužila během prezidentské volby v USA a při referendu o brexitu.
Souboj falešných myšlenek
„Chceme, aby volby byly soutěží reálných lidí, reálných vizí a myšlenek. Nechceme, aby to byla soutěž umělé inteligence a falešných myšlenek,“ uvedla Jourová. Evropská unie podle české eurokomisařky spolupracuje s IT společnostmi jako je například facebook, po nichž požaduje, aby detekovaly dezinformační vlny strašící a ovlivňující lidi. Podle ní je v jejich zájmu problém řešit.
„Nejsem naivní, abych si myslela, že jsou (IT firmy) sluníčkáři, ale ony potřebují stabilní společnost a funkční demokracii. Ony nemohou potřebovat, aby jsme si to v Evropě nechali rozvrátit,“ míní eurokomisařka.
Hrozbou šíření dezinformací se podle jeho šéfa a vicepremiéra Jana Hamáčka z ČSSD zabývá také ministerstvo vnitra, které zřídilo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Důležitou obranou je ale podle něj věnovat se tomu, jaké informace konzumují lidé v našem okolí.
„Je třeba mluvit s příbuznými, přáteli. I těmi, s nimiž nesouhlasíme. Přesvědčit je, aby přišli k volbám,“ nabádal Hamáček.
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. České strany si rozdělí 21 křesel. Teď mají po čtyřech europoslancích ANO a ČSSD, tři zástupce mají TOP 09, KDU-ČSL a KSČM, dva ODS a po jednom STAN a Svobodní.
