Taktiky Kremlu se sice v různých státech mohou lehce lišit, patrné ale je, že mu jde například oslabení podpory Kyjeva, paralýzu západních demokracií či posílení vlivu v postsovětském prostoru.
„Musíme do Moskvy vyslat jasný signál, že to nebudeme tolerovat,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Hybridní hrozby ze strany Ruska budou tématem středeční diskuse ministrů zahraničí v Bruselu.
„Válka proti Ukrajině trvá a země v našem regionu zažívají hybridní útoky, novou realitou jsou dezinformační útoky a sabotáže,“ uvedla litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová
„Děkujeme za českou iniciativu. Je opravdu velmi, velmi přínosná.První zásilka munice už je na frontě a obrovsky pomáhá,“ říká ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
„Tohle není Putinova válka proti Ukrajině. To je válka Ruska a ruského imperialismu a kolonialismu,“ tvrdí filozof a historik Petr Hlaváček z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Jeden ze záměrů takovýchto operací je vyvolat nedůvěru v práci bezpečnostních složek, šířit nejistotu a podněcovat obavy u občanů. Najímání podobných zloduchů komplikuje práci tajným službám.
„Je potřeba věnovat více pozornosti vnitřní bezpečnosti,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO a brigádní generál v záloze František Mičánek.
„Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci,“ stojí v prohlášení, které zveřejnilo NATO.
Pobaltské státy z úmyslného rušení signálu GPS obviňují ruskou armádu. Estonské ministerstvo zahraničí tvrdí, že jde o součást ruské hybridní války proti Západu.
O azyl ve Finsku v září požádalo 13 lidí, kteří přijeli přes hranici s Ruskem. V říjnu už to to bylo 32 lidí, a za první dva listopadové týdny téměř 500. Tématu se věnuje Svět ve dvaceti minutách.
Šéf ruské diplomacie rovněž prohlásil, že Moskva dosud od Kyjeva neobdržela žádné seriózní návrhy na mírové řešení konfliktu, a znovu vyjádřil obavy o bezpečnost Ruska.
Europoslanec Marcel Kolaja kromě ruské hybridní války také komentuje kontrolu příspěvku pro poslance Evropského parlamentu, kterou blokují členové předsednictva. Jejich postup označuje za skandální.
„Teď, když Finsko vstupuje do procesu vstupu do NATO, je v mnoha ohledech nejkritičtější čas. A rozhodně to bude doba, kdy Finsko zažije různé aktivity hybridního ovlivňování Ruskem,“ očekává expert.
„Jsou to nástroje nepřátelské vlády. Opatření bylo v tuto chvíli namístě,“ tvrdí poradce premiéra pro oblast médií Michal Klíma. Naopak redaktor Deníku N Petr Koubský o správnosti kroku pochybuje.
Vláda schválila patnáctibodový plán, jak čelit takzvaným hybridním hrozbám. Mezi ty patří například dezinformace, manipulace nebo kybernetické útoky. Česko podle úřadů čelí těmto útokům nepřetržitě.
V polovině srpna, kdy hnutí Tálibán ovládalo už většinu území včetně hlavního města, armáda za vyhrocené situace pomáhala evakuovat ambasádu a afghánské spolupracovníky s rodinami.
„Krajské volby mohou být zajímavé z pohledu hybridních hrozeb, protože mluvíme o dostavbách jaderných elektráren, mluvíme o aukci 5G sítí,“ říká Robert Králíček z ANO.
Sociální demokracie přemýšlí nad zdaněním práce robotů, vlivem automatizace podle strany v nejbližších letech zanikne až 200 tisíc, píší Hospodářské noviny. Více v pravidelném výběru z médií.
Západ zaspal, Rusko proti němu vede informační válku, říká v rozhovoru se serverem iROZHLAS.cz brigádní generál Karel Řehka, autor knihy Informační válka.
Po odhalení okolností vraždy−nevraždy novináře Arkadije Babčenka byl zatím na 60 dní poslán za mříže organizátor jeho vraždy. Proč ale tajná Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) vůbec operaci zveřejnila?
Česko bude bojovat s dezinformacemi ve spolupráci s patnácti dalšími zeměmi. Andrej Babiš ve Finsku potvrdil připojení k evropskému centru pro boj s hybridními hrozbami.
Americká armáda vydala příručku, která na 68 stranách radí, jak porazit ruské vojáky v hybridní válce. Za tu je považován například konflikt na východě Ukrajiny či anexe Krymu.