Budoucnost je hybridní válčení, zapojení armády a ozbrojených sil je to poslední, říká generál Mičánek

Země východního křídla NATO se v Rize neshodly na prohlášení ani na jménu nástupce šéfa NATO Jense Stoltenberga. Společné prohlášení nahradila deklarace polského, lotyšského a rumunského prezidenta. Podle ní je Rusko nejvýznamnějším ohrožením pro bezpečnost Aliance. „Je potřeba věnovat více pozornosti vnitřní bezpečnosti,“ řekl pro Radiožurnál ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO a brigádní generál v záloze František Mičánek.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

František Mičánek, brigádní generál v záloze z Univerzity obrany

Brigádní generál v záloze František Mičánek | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Jak velkým problémem je, že se země východního křídla NATO před velkým washingtonským summitem nedokázaly domluvit na společném postoji? Oslabuje je to?
Zase tak velký problém to není. Je to v podstatě takové ověření si toho, v jakém názorovém klinči, shodě nebo neshodě je těchto devět států. Ten hlavní problém samozřejmě může být v Maďarsku a v jeho postojích, které jsou dlouhodobě, ať už v rámci Aliance, nebo Evropské unie, protichůdné nebo konfrontační se zbytkem světa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s ředitelem Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CERVO a brigádním generálem v záloze Františkem Mičánkem

Ale nezúčastnil se ani prezident Slovenska, protože prezidentka Čaputová je na konci mandátu, účast odmítla na poslední chvíli a byli zastupováni velvyslanci. Tím pádem ani to celkové komuniké by nebylo úplně stoprocentní.

Na jménu následníka nebo následovníka Jense Stoltenberga se ale nedohodli ani ministři zahraničních věcí na květnovém mimořádném summitu v Praze.

Je ještě zhruba měsíc čas. To rozhodující je důležitá podpora většiny zemí Aliance, kterou Mark Rutte dnes má. Víc než dvě třetiny zemí Aliance ho podporují. A to nejdůležitější, podporují ho ty největší země Aliance, ať už Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo a Polsko. To je hodně důležité pro volbu šéfa NATO.

Lídři Bukurešťské devítky se neshodli, kdo nahradí Stoltenberga v čele NATO. Na vině byl postoj Maďarska

Číst článek

Na té schůzce zemí východního křídla Severoatlantické aliance se jednalo také o hybridních operacích Ruska, o incidentech a sabotážích v jednotlivých zemích Evropy. Jde tu v podstatě o jiný typ války. Jak na něj může Severoatlantická aliance reagovat?
Pokud se podíváme v podstatě do těch třech hlavních úkolů, které Aliance má, to je společná obrana, odstrašení, předcházení krizovým stavům a kooperativní bezpečnost, tak ta hybridní válka nám spadá do těch dvou posledně jmenovaných.

Hybridní operace Ruska nejsou nic nového. V podstatě už po roce 2017 začalo Rusko intenzivním způsobem sondovat prostředí v Evropě. Takové ty věci, které jsme si zažili – to znamená utahování kohoutků plynu, případně výbuch vrbětického skladu a další věci – to už jsou určité aktivity, které se dají zahrnout do hybridních operací a hybridního konfliktu.

NATO znepokojuje ruská aktivita v Česku a dalších zemích. ‚Ukrajinu budeme podporovat dál,‘ vzkazuje

Číst článek

Hybridní konflikt je budoucnost, respektive hybridní válčení bude budoucnost budoucích střetů, protože válečná operace, zapojení armády nebo ozbrojených sil je až to konečné.

Kdežto ty ostatní aktivity v oblasti ekonomické, diplomatické nebo veřejné informovanosti jsou daleko levnější a daleko rychleji dosahují dílčích cílů.

Pokud se sejde více těchto aktivit dohromady, tak ten hybridní, synergický účinek, může být v určitých okamžicích větší, než je vojenská operace.

A je na to schopná Severoatlantická aliance reagovat?
Měla by být, ale je potřeba více věnovat pozornost nejenom té vojenské části, té vnější bezpečnosti, kvůli čemu byla Aliance vytvořená.

Ale vzhledem k tomu, že se mění právě to bezpečnostní prostředí a typ budoucích hybridních konfliktů, tak je potřeba věnovat více pozornosti té vnitřní bezpečnosti, to znamená tomu, jak fungují zpravodajské služby, jakou máme výměnu informací, jak jsou připravené jednotlivé policejní nebo hasičské záchranné sbory v jednotlivých aliančních zemích.

Paradoxně policie a hasičský záchranný sbor nebo integrovaný záchranný systém, to budou hlavní respondenti na většinu hybridních operací nejenom u nás, ale v podstatě ve všech aliančních zemích a posun tímto směrem bude pro Alianci víceméně potřebný. 

Tomáš Pancíř, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme