Lídři Bukurešťské devítky se neshodli, kdo nahradí Stoltenberga v čele NATO. Na vině byl postoj Maďarska
Na úterním summitu devíti zemí z východního křídla Severoatlantické aliance v Rize, který předcházel vlastnímu červencovému summitu NATO ve Washingtonu, se nepodařilo dospět ke shodě na nástupci Jense Stoltenberga v čele Aliance ani se dohodnout na společném prohlášení devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Českým novinářům to po jednání řekl prezident Petr Pavel.
Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu „ani slovo“ o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.
„Zatím panuje většinová shoda na Marku Ruttem, ale jsou země, které mají jinou představu,“ řekl Pavel.
Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.
Lídři takzvané Bukurešťské devítky probírali koordinaci pomoci Ukrajině, protože země na východním křídle Severoatlantické aliance jsou nejvíc ohrožené ruskou agresí.
Na stole bylo také téma financování vlastní obrany, což je známý závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, ke kterému se všechny země NATO zavázaly už v roce 2014, ale plní ho zatím asi jen polovina z nich. Konkrétně Česku by se to mělo letos povést poprvé od roku 2005, ale jestli se tak skutečně stane, bude potvrzeno až příští rok.
Bukurešťská devítka (B9)
Uskupení, kam patří Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko, vzniklo v listopadu 2015. Všechny státy jsou na takzvaném východním křídle NATO, tedy na jeho východní hranici.
Na jednání dorazil i generální tajemní NATO Jens Stoltenberg, který je v čele Aliance desátým rokem. Na jeho nástupci se ale lídři devíti států neshodnou. Jsou tu minimálně dvě země – Maďarsko a Rumunsko – které zatím podporují jiného kandidáta, než na kterém se shodne většina států.
Do lotyšské Rigy kromě něj přijeli také finský prezident Alexander Stubb a švédský premiér Ulf Kristerson. Obě země vstoupily do NATO po ruské invazi na Ukrajinu před dvěma lety.
Pavel u vojáků
Pavel během své dvoudenní cesty do Lotyšska navštívil také české vojáky, kteří slouží na základně v Adaži nedaleko hlavního města.
Téměř šedesát českých vojáků z 22. základny vrtulníkového letectva z Náměště nad Oslavou a spolu se specialisty 532. praporu elektronického boje z Opavy je součástí mnohonárodního bojového uskupení NATO. To vzniklo v roce 2017 a má odradit Rusko od případné agrese proti Pobaltí. Každá ze zemí Bukurešťské devítky – kromě Česka – má na svém území jednu takovou jednotku.
