Ilja Rudomilov přišel do Česka před třinácti lety. O rok později už spolupracoval s Univerzitou Karlovou na integraci ruských studentů do českého školství i způsobu života. A tomu se věnuje stále. „Na začátku války se na nás obracela řada rodičů studentů, že prý české školy propouštějí kvůli diskriminaci ruské studenty. Museli jsme jim vysvětlovat, že tomu tak není,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz s tím, že boj s propagandou není snadný.

Rozhovor Praha 6:00 14. května 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pozorujete po začátku války na Ukrajině, že by nějak výrazně začalo v Česku ubývat ruských studentů?
Podle zkušeností z roku 2014 můžu předpokládat, že když se zásadně změní kurz rublu – což se dá v následujících měsících očekávat – tak rodiče ruských studentů už nebudou schopni jim tady platit život, a tak se tito studenti začnou vracet domů.

‚Nejsme hrozbou.‘ Referentka z ČVUT zavádějícím mailem způsobila protest ruských studentů

Číst článek

V současné době ale nejsou vyloučeni z vysokých škol, nemají problémy. Vrátit se proto chce jenom část studentů. Zrovna nedávno mi to potvrdil jeden student matematicko-fyzikání fakulty. Když jsem se ho ptal na důvody, tak mi odpověděl, že především kvůli rodině, ale taky z politických důvodů. Takže i toto tam hraje svou roli.

Tento člověk studoval informatiku a podle něj mají informatické obory v Rusku velkou budoucnost a jejich studenti jsou dobře placení ze strany vlády.

Takže dostávají i dotace při samotném studiu? Mají v Rusku teď lepší studijní podmínky?
Nevím, co tím myslel. Protože já sám jsem v Rusku informatiku studoval a podobný přístup jsem nezaznamenal. I proto si nemyslím, že by tam byla podpora studentů nějak významná. Je tam pochopitelně snaha udržet si odborníky, takže vláda nabízí studentům různě zvýhodněné hypotéky. Nebo přemýšlí o zákazu výjezdu IT odborníků z Ruska do zahraničí. Bylo by k tomu třeba speciální povolení, bez něj by pak vycestování nebylo možné.

Co se konkrétně „ajťáků“ týče, tak snaha udržet je v Rusku patrná je. Ale většinově nejde vidět, že by se tam teď studenti chtěli vracet. Potkávám se se studenty, kteří dosáhnou v Česku na dobré školy, dobré vzdělání. Takže mezi našimi studenty je ten zájem o návrat téměř nulový.

Ale na druhou stranu jsou v Česku i špatní studenti, kteří nejsou spokojeni se školou, oborem nebo prostě nemají motivaci tady studovat. A tito by o návrat domů usilovat mohli. Samozřejmě s vyhlídkou nástupu na nějakou kvalitní ruskou školu, kterou by mohli nejlépe studovat zdarma.

Jaké jsou tedy aktuální nálady v komunitě ruských studentů? Jsou tam nějaké obavy z nastalé situace?
Není to snadné. Když mluvíme o dobrých, motivovaných studentech kvalitních českých škol, tak ti jsou skutečně nakloněni demokratickým hodnotám. Naopak na těch horších školách vnímám, že jsou ruští studenti nakloněni putinovským pohádkám o mocném Rusku.

Naše vláda je jiná než my. Nechceme válku, říkají ruští studenti Masarykovy univerzity

Číst článek

Obecně bylo na začátku války na Ukrajině vidět obavu u všech ruských studentů bez výjimky. Báli se, že budou muset odjet zpátky. Tato hrozba platí stále, protože pořád čekáme na stanovisko škol a ministerstva školství o možnostech pokračování ruských studentů na technických oborech. Ostatní se už ale uklidnili.

Nemají třeba problémy s penězi? Přece jenom, sankce ovlivnily i bankovní převody...
Co se týče počátečních problémů s převodem peněz, tak ty už jsou vyřešené. Původní toky, které studenti využívali, přestaly fungovat. Poslední možnost je teď takzvaný swift převod. Je sice drahý, ale je stále možný. Jeden z rodičů mi psal, že zkoušel převést svému synovi peníze přes Sberbank. Nepodařilo se mu to. Musel proto volit jinou banku. Obecně jsou teď ale ruští studenti klidnější a pouze čekají, jak se bude situace s možným zákazem studia vyvíjet. Protože drtivá většina studentů technických oborů tady studuje informatiku.

Právě informatika spadá mezi obory, které Finančně analytický úřad označuje za rizikové. Zaznamenal jste už teď problémy s vízy u ruských studentů?
Zatím jsme nezaznamenali problémy s prodlužováním víz studentů, kteří už tady studují nebo pracují. Ministr vnitra sám řekl, že studenti, kteří to budou potřebovat, budou moci zažádat o prodloužení víz. Samozřejmě může nastat nějaká neočekávaná změna, ale zatím to nevypadá, že by ministerstvo vnitra dělalo v tomto ohledu ruským studentům problémy.

Na druhou stranu se teď nevydávají vůbec víza Rusům a Bělorusům, kromě rodinných příslušníků občanů Evropské unie. Výjimku představuje ještě vízum vydané v zájmu Česka nebo za humanitárním účelem. Zároveň čím dál častěji slýchám přímo z vysokých škol – a říkají to třeba už i referentky – že je možné, že dojde k omezení právě některých strategických oborů. A tam opravdu ty obavy od studentů vnímám, obracejí se na mě zejména v posledních dvou týdnech. Neví, co mají dělat.

Týká se to tedy zejména nových studentů?
V tomto školním roce přijel do Česka opravdu velký počet ruských studentů, dokončují teď přípravný kurz. Podávají přihlášky na vysoké školy. Stovky se jich hlásí právě na informatické obory a mají obavy, že se tam kvůli možnému zákazu nedostanou. A co se týče těch, co už studují, nevím, jak by to v případě zákazu studia ruských studentů vypadalo. Školy by asi musely vyhodit tisíce z nich.

Rozdělené rodiny

Problémy s vízy řeší ale třeba i rozdělené rodiny.
Ano, to je další problém, slučování rodin. Do Česka přijel například ruský student, jeho manželka a děti ale zůstaly v Rusku. Náhle vypukla válka a najednou není možné, aby se rodina mohla stýkat.

Proto to některé rodiny řeší stěhováním do Srbska. Jde totiž ze strany Ruska o bezvízový stát a donedávna tam docela i fungovalo letecké spojení. Doufají, že tam získají česká víza. Jenže takové rodiny tam na dva měsíce uvízly, Česko totiž víza nevydává. 

Takže ty rodiny jsou rozdělené, část z nich je v Česku, část v Srbsku a širší rodina tedy v Rusku.
Přesně tak. Třeba jeden z mých studentů mi říkal, že je rok bez rodiny a už to prostě nemůže vydržet. Bude proto odjíždět do Srbska, kde bude hledat možnosti studia a práce. Do Ruska se vrátit nemůže, protože je to velmi nebezpečné. Je tam spousta omezujících zákonů, které vznikly v souvislosti s ruskou invazí. Oni prostě nechtějí žít v podobném prostředí.

Mohlo by takovému studentovi po návratu do Ruska něco hrozit?
Zrovna u tohoto studenta je to dost možné. Po návratu by na něj mohli vytáhnout, že někde něco psal na sociálních sítích nebo se účastnil protiválečných demonstrací… Celkově ta problematika vysoce kvalifikovaných odborníků je složitá. Často by rádi vycestovali z Ruska, ale české úřady jim nevydávají povolení k pobytu, ani víza. Takže velká část z nich tam zkrátka zůstává, nechtějí žít někde v Arménii.

Podpora invaze

Jak ruští studenti vnímali začátek války na Ukrajině? Jak na něj reagovali?
Co se týče skupiny studentů, kteří třeba studují na horších, soukromých školách, tak ti ze startu třeba i jásali, že „Rusko všem ukáže, jak je silné a jak rychle vyhraje válku“.

3:03

OVĚŘOVNA: ‚Vyhodila‘ Univerzita Karlova ruskou studentku? Ověřili jsme reportáž Russia Today

Číst článek

Postupně ale začaly místní úřady veřejně deklarovat, že podporu války mohou stíhat. Proto tyto hlasy postupně na veřejnosti utichly. Ale v užším kruhu přátel mám za to, že válku skutečně podporují. Celkem v Rusku – abychom si to dali do kontextu – nebyla v roce 2014 tak silná podpora invaze na Ukrajinu, jako je teď.

Anexi Krymu Rusové tak silně nepodporovali?
V rámci Rusů žijících v Rusku rozhodně ne. V současné době už pozoruji, že ta podpora invaze proniká i do mozků mých blízkých a přátel, kteří tam žijí. Ne že by schvalovali válku a zabíjení, ale připouštějí, že ta invaze měla odůvodnění. Že Rusko zkrátka muselo zasáhnout, že to dělá k dobru věci.

A jak si to tedy u sebe odůvodňují?
Bohužel si to odůvodňují přesně tak, jak to tady slýcháme. Tedy argumenty, že na Ukrajině jsou neonacisté, kteří utlačují ruské menšiny. Ty pak podle nich nemohou ani používat ruštinu. A slyšet jde i další hlouposti. Zrovna nedávno jsem se o tom hádal s jedním ze svých spolužáků ze střední školy. Ukazoval jsem mu třeba Google Street View ulic v Charkově. Fotografie z nedávné minulosti jasně dokládají, že názvy ulic tam jsou i normálně v ruštině. Nikdo tam ruštinu coby jazyk nezakazuje.

I přesto tomu nevěří, jejich nálada je daleko agresivnější. Nemají přístup k jiným informacím a ani o ně nemají zájem. Říkají: „Na Ukrajině dochází pouze k cíleným útokům na vojenskou infrastrukturu, civilisté tam netrpí. Rusko prostě přijde a udělá pořádek.“ Takové je jejich uvažování.

A tedy Rusové žijící v Česku? Jak ti se k invazi staví? Mluvil jste o tom, že studenti lepších univerzit jsou prodemokraticky smýšlející...
Neříkám, že všichni Rusové, kteří tady žijí, jsou pro demokracii a pro Evropu, ale je jich opravdu hodně. Řekněme odhadem 30 až 40 procent lidí. Jsou to lidé, kteří jsou v Rusku nepotřební. Budou perzekvováni a budou mít problémy. Budou se muset buď přizpůsobit v Rusku a nemluvit veřejně o svých názorech, nebo by měli dostat šanci žít ve vyspělých demokraciích, třeba v Evropě.

A píšou vám tito studenti?
Samozřejmě. Jsme v kontaktu se studenty, kteří jsou proti válce tady i v Rusku. Nelíbí se jim, co Rusko teď dělá a chtěli by přijet. Nemají ale možnost, jak to udělat. A v ostatních státech je to pro ně podobné. Česko je pro ně přitom z hlediska financí poměrně dostupná země.

Rusofobie?

Změnil se tedy nějak přístup českých studentů vůči jejich ruským kolegům? Dá se to nějak přiblížit?
Dozvěděl jsem se o několika případech, kdy byli studenti nějak slovně napadeni třeba v supermarketu nebo na ulici, že mluvili rusky. Bylo to na začátku války a poměrně rychle to vymizelo. Co se týče spolužáků a profesorů na vysokých školách, tak nevím o žádném reálném případu, kdy by k podobnému případu došlo.

Případ ruské studentky Lizy z reportáže RT? Přihlásila se na jiný obor, na školu nikdy nenastoupila

Číst článek

Nikdo se na vás s podobným případem neobrátil?
Ne. Výjimkou jsou například nějaká veřejná prohlášení, typu toho, co se stalo na VŠE (na Vysoké škole ekonomické profesor Martin Dlouhý za TOP 09 na konci února zveřejnil na sociálních sítích příspěvek vyzývající k bojkotu ruských studentů. Škola se od jeho výroku distancovala, profesor ho nakonec sám smazal – pozn. red.). Ale že by došlo k nějakému konkrétnímu případu diskriminace, to jsem nezaznamenal.

Naopak, třeba já i má manželka pocházíme z Ruska. Ona pracuje na Vysoké škole chemicko-technologické a čeští kolegové a kamarádi nás podporují. Říkají nám, že to prostě musíme vydržet, že teď to holt – vzhledem k situaci – asi nebude pro Rusy v Česku úplně snadné. Že můžeme narazit na „blbce“, kteří nám budou něco vyčítat, ale že to musíme zvládnout.

Takže nepozoruji nic negativního, ale naopak podporu. A to samé slýchávám od studentů, že se je naopak jejich čeští spolužáci snaží podpořit.

Návraty studentů

Pomáhal jste tisícům studentů z Ruska, ale i Ukrajiny, Kazachstánu, Pobaltí. Noví studenti vám ale zřejmě letos nedorazí. Na co se tedy budete zaměřovat?
V současné době se zaměřujeme na pomoc studentům, kteří žijí tady. Jde zhruba o pět set studentů. Aby dokončili své studijní programy. Například bratr mé manželky studuje elektrotechnickou fakultu, dokončuje magisterské studium. A my jako rodina máme pochopitelně zájem na tom, aby studia dokončil. Není ani v nejmenším nakloněn ruské invazi na Ukrajinu, nepodporuje válku ani současnou ruskou garnituru. Je proto nesmyslné, aby za to nesl nějakou vinu.

A pomáháte studentům hledat i nějaké možnosti přivýdělku? Sám jste to řekl, čekáte další pád rublu, mohou se omezit možnosti, jak bude moci průměrná ruská rodina platit potomkům studia v zahraničí.
Zatím ta situace není tak špatná, takže práci téměř nikdo hledat nepotřebuje. Kurz rublu se po tom prvotním pádu docela ustálil. Takže ruští rodiče mohou stále peníze posílat skrze banky, které nejsou na sankčním seznamu.

Vliv sankcí se ale téměř určitě během několika měsíců do ruských reálií projeví. Rusové začnou přicházet o práci a rodiče nebudou svým dětem schopni studium hradit.

Práci si tady ale bude – podle mých odhadů – hledat zhruba 20–25 procent studentů. Zbytek to nezvládne zprocesovat. Na rozdíl od Česka v Rusku totiž není zvykem, aby student při studiu pracoval. Buď studuje, nebo pracuje. Když rodiče nebudou svým dětem schopni život ufinancovat, řeknou jim, ať se vrátí domů.

Jak vysoké jsou životní náklady ruského studenta v Česku?
Náklady na studentský život jsou už teď na dost vysoké úrovni. Studentům říkám, ať počítají se zhruba dvanácti tisíci korunami na měsíc – tedy asi pěti sty eury. Do toho počítám nájem, jízdenky, jídlo. V přepočtu na rubly je to asi 40 tisíc rublů. Ruský rodič by musel mít docela slušnou práci a prakticky celý svůj plat posílat svým dětem tady do Česka, aby to zvládl.

Jak to vidíte v následujících měsících nebo letech? Dojde k nějaké změně?
Ten zájem se mění během let. Když začneme v roce 2012, tak studium v Česku byl příjemný doplněk bohaté ruské rodiny. Lidé to zkrátka nevnímali jako nutnost. V roce 2014 přišel zlom kvůli anexi Krymu. Pro velké množství Rusů to bylo příliš finančně náročné, protože hodnota rublu klesla na polovinu. A v poslední době už jde vidět, že to Rusové vnímají spíše jako strategickou investici.

2:14

Z tisíců rublů je pár stovek korun. Dopady války cítí i ruský student v Pardubicích

Číst článek

Před těmi deseti lety to lidé platili z přebytečných peněz – když měli peníze navíc, poslali potomky do zahraničí na studia. Když peníze neměli, tak se nic nestalo, potomci studovali v Rusku. V poslední době to ale čím dál více Rusů už vnímá jako nutnost. A postupně po roce 2014 se začíná objevovat i zájem od starších lidí, kteří tady jedou nejenom studovat, ale časem i hledat tady uplatnění na trhu práce.

Proč tomu tak je?
Rusové začali totiž vnímat, že s Ruskem je něco špatně. Že je potřeba emigrovat. Čím dál častěji se objevují případy, kdy lidé prodávají auta, domy, tak aby mohli zafinancovat migraci. Alespoň tedy pro své děti. Předpokládám, že se zase blížíme do doby, kdy se část Rusů bude snažit svého majetku zbavit a odstěhovat se – ať už to bude kamkoliv.

V minulosti to totiž bylo tak, že když tady přijeli noví studenti, tak stále měli v Rusku byt, dům, počítali s návratem. Teď se ale stále častěji stává, že do Česka přijedou bez vazeb na Rusko. Zkrátka říkají, že už se nevrátí.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít