Bránil se tomu tři roky s tím, že nepochybil. Zkraje loňska však Vratislav Mynář náhle otočil a chtěl neoprávněně vyplacenou dotaci ve výši necelých šesti milionů vrátit. Proč? To bývalý kancléř nevysvětlil. Krátce na to, jak se ukázalo, pro něj ovšem exprezident Miloš Zeman žádal v dotační aféře kolem penzionu v Osvětimanech o beztrestnost. Nyní v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Zeman potvrdil, že jedním z důvodů byl Mynářův slib, že peníze vrátí.

Původní zpráva Praha 5:00 25. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přehrát

00:00 / 00:00

‚Jeden z důvodů.‘ Poslední abolici měl Mynář získat i pod příslibem vrácení dotace, potvrdil Zeman

O beztrestnost pro svého kancléře požádal Miloš Zeman až po Mynářově příslibu, že spornou dotaci vrátí. „Byl to jeden z důvodů, nikoli jediný důvod,“ podotkl bývalý prezident Zeman s odkazem na důvody udělení abolice v dotační kauze Vratislava Mynáře a jeho firmy Clever Management.

Dopisy, které chtěl Hrad utajit. ‚Nařizuji abolici,‘ píše v nich Zeman Fialovi. ‚Nepodepíšu,‘ odmítá premiér

Číst článek

Zeman tak potvrdil fakt, který naznačil i v textu poslední žádosti o premiérův spolupodpis abolice. V ní exprezident Petra Fialu (ODS) ujišťoval, že sporná dotace bude vrácena. „Případná škoda bude dle dokumentů, které mi byly předloženy, uhrazena,“ stojí v dopise, který nese datum 7. března 2023. Tedy několik dní před koncem Zemanova mandátu.

Mynář se přitom vrácení dotace dlouho urputně bránil. „Je to mediálně živená kauza,“ tvrdil s tím, že nikdy žádnou chybu v žádosti o dotaci neudělal.

První náznaky, že by dotaci mohla Mynářova firma vrátit, začala vysílat zhruba tři měsíce před koncem Zemanova prezidentství. V polovině prosince 2022 složila dotační peníze do notářské úschovy a začala přes advokáty jednat s ministerstvem pro místní rozvoj o podmínkách případné vratky. Například neúspěšně požadovala podpis potvrzení, že státu nevznikla poskytnutím dotace žádná škoda.

Co bylo jeho motivací po pěti letech náhle změnit strategii, není dodnes zcela jasné. Mynář odmítá celou věc komentovat. „Děkuji za nabídku, vyjádřím se později, až přijde pravý čas,“ napsal redakci v textové zprávě, když pátrala po okolnostech vzniku abolicí. Sdílnější nebyl ani současný jednatel firmy Clever Management Miroslav Červenka. „Nechci to dále rozebírat,“ řekl stručně k otázce na dotační vratku a položil telefon.

Vidina abolice

Ze Zemanova vyjádření ale vyplývá, že onou motivací by mohla být právě vidina udělené abolice.

Jako důkaz, že je vratka z Mynářovy strany myšlena vážně, měl Zeman obdržet několik dokumentů. O jaké listiny šlo, prezident neuvedl. Nemůže jít ale určitě o oficiální oznámení o vrácení dotace a výpis z účtu, který to dokazuje, protože k vratce došlo až o měsíc později – na začátku dubna 2024. Dokazují to i serverem iROZHLAS.cz nově získané a zveřejněné dokumenty.

Zeman tak mohl vycházet pouze z listin, které deklarovaly exkancléřův záměr dotaci vrátit. Tedy z žádosti o součinnost, kterou zaslala firma Clever Management ministerstvu pro místní rozvoj 9. ledna 2023. Její součástí byl i návrh dohody o narovnání, návrh potvrzení o absenci vzniku škody, jejichž podpis si Mynář kladl jako jednu z podmínek vrácení dotace, a především protokol o notářské úschově a potvrzení o složení notářské úschovy. Ty ale reálně vrácení dotace nedokazují.

„(Někdo) předložil dokumenty o tom, že (Mynář) vrátil těch šest milionů dotace, to je samozřejmě pravda. Myslím si, že (peníze) byly uloženy, a teď nevím, jestli na účtu ministerstva financí nebo na účtu ministerstva pro místní rozvoj. To není to podstatné,“ reagoval Miloš Zeman na dotaz reportérů webu iROZHLAS.cz, o jaké dokumenty své rozhodnutí udělit abolici opíral. Patrně tak měl na mysli právě notářskou úschovu, kde se dotační peníze ještě na konci února nacházely.

Žádné jiné dokumenty si ostatně Hrad od resortů financí ani místního rozvoje nevyžádal, jak oba potvrdily. „Ministerstvo pro místní rozvoj nemá informaci, že by si prezidentská kancelář vyžádala podklad. Odbor řídícího orgánu Operační program Technická pomoc prezidentské kanceláři ani jinému aparátu Hradu žádné dokumenty nepředával,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz zástupce vedoucího resortní komunikace Petr Waleczko.

Kdo tedy zmíněné dokumenty, které měly být dalším argumentem pro udělení abolice exkancléři, Zemanovi předložil? Podle něj to měl být přímo Mynář. „No, já jsem s panem Červenkou vůbec nejednal a ani ho neznám, takže asi to bylo od pana Mynáře,“ ukončil Zeman rozhovor s tím, že ho už reportéři zdržují.

Příběh dotace pro Mynáře

Že mohly být peníze na rekonstrukci Mynářova penzionu v Osvětimanech získány neoprávněně, upozornili v dubnu 2019 Reportéři ČT.

Utajované abolice prezidenta Zemana: co v nich je, koho se týkají a proč jsme je neměli vidět

Číst článek

Podezření novinářů záhy potvrdil i dotační úřad, který po provedené kontrole konstatoval, že dotace nebyla vyplacena v souladu s pravidly a Mynář, respektive jím vlastněná firma Clever Management, která byla příjemcem peněz, ji musí vrátit.

Překvapivě tehdy bývalému kancléři pomohlo ministerstvo financí, když v odvolacím řízení příkaz dotačního úřadu zrušilo a konstatovalo, že nechyboval Mynář, ale úředníci, kteří si jeho žádost o dotaci dostatečně neověřili.

Do případu se ale vložil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který na resortní rozhodnutí podal správní žalobu k ostravskému krajskému soudu. A ten znovu konstatoval, že Mynářova firma získala dotaci „v rozporu se zásadou poctivosti“. Peníze proto měla „ve veřejném zájmu“ vrátit.

Proti čemuž se opět bránil Mynář kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Tu podal krátce poté, co Zeman zaslal ke kontrasignaci na Úřad vlády svou poslední abolici, která měla Mynáře z této dotační kauzy vyvinit.

Prohlédněte si abolice a průvodní dopis žádající premiéra Petra Fialu (ODS) o kontrasignaci:

Celý Mynářův boj o vrácení dotace na rekonstrukci osvětimanského penzionu skončil až ve chvíli, kdy prezident Zeman opustil prezidentský post a tím Vratislav Mynář ztratil nejen možnost získat beztrestnost skrze abolici, ale i – v případě odsuzujícího rozsudku – skrze milost. Dotaci Mynář nakonec vrátil loni 3. dubna bez dodatečných podmínek. Rok na to padla v případu obžaloba.

Té mohla už zabránit pouze zmiňovaná abolice, ani tuto poslední ale premiér Petr Fiala (ODS) nakonec nespolupodepsal. Státní zástupce Martin Malůš tak mohl Mynářovu dotační kauzu posunout až k soudu, kde navrhuje exkancléři v případě odsouzení tří až čtyřletou podmínku a peněžitý trest ve výši deseti milionů korun. Podle trestní kvalifikace by ale exkancléř mohl strávit dokonce dva až osm let za mřížemi.

Mynář od začátku vinu popírá. A soud vnímá jako příležitost bránit se veřejně v trestním řízení, které proti němu policie vedla. „Věřím, že v řízení před soudem, které je ze zákona veřejné, budu mít konečně k dispozici prostor pro svoji obhajobu před účelovým obviněním,“ dodal bývalý kancléř.

Je to zatím jediný případ, který policie v případě bývalého kancléře řešila a který se dostal až k soudu.

Tomáš Pika, Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít