Dopisy, které chtěl Hrad utajit. ‚Nařizuji abolici,‘ píše v nich Zeman Fialovi. ‚Nepodepíšu,‘ odmítá premiér
- Nikdy se neměly dostat na veřejnost. Dokumenty, ve kterých bývalý prezident Miloš Zeman požadoval abolici pro své nejbližší spolupracovníky, proto Hrad opatřil štemplem „tajné“. Porušil kvůli tomu i zákon.
- Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál nyní utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně exkancléři Vratislavu Mynářovi, získal.
- „Nařizuji, aby se nepokračovalo v trestním řízení,“ píše Zeman ve třech rozhodnutích o abolici, které po zásahu současného prezidenta Petra Pavla na žádost redakce zpřístupnil Úřad vlády.
- Zeman v dopise, kterým se snažil vyvinit Mynáře z dotační kauzy, také slibuje, že neoprávněný příspěvek vrátí. Bývalý šéf prezidentské kanceláře se tomu přitom dlouho bránil.
„Nařizuji, aby se nepokračovalo v trestním řízení a nezahajovalo se trestní stíhání ve věci vedené policejním orgánem BIS, které je dozorováno Vrchním státním zastupitelstvím v Praze Odborem závažné hospodářské a finanční kriminality,“ napsal bývalý prezident Miloš Zeman 27. června 2022 v rozhodnutí, kterým chtěl vyvinit své nejbližší spolupracovníky i informátory.
Co je to abolice?
Abolice je jedna z forem milosti. Je udělována před pravomocným skončením trestního řízení, které tak nemůže být dokončeno. Pravomoc udělit abolici, stejně jako milost a amnestii, má hlava státu. Pro amnestii a abolici ale potřebuje prezident také spolupodpis premiéra, případně jím pověřeného člena vlády.
Zeman totiž veřejně prohlásil, že se dozvěděl o odposleších sebe i svého okolí Bezpečnostní informační službou. Informaci mu měl vynést tehdejší vysoký důstojník civilní kontrarozvědky. Zemanovo prohlášení ale vyvolalo vyšetřování, jak k úniku došlo a kdo všechno byl do něj zapojený. Tomu chtěl exprezident zabránit, adresoval proto na Úřad vlády listinu, která se nikdy neměla dostat na veřejnost.
Opatřena byla totiž červeným razítkem „tajné“, tedy druhým nejvyšším stupněm utajení. Proč? To Zeman nikdy nevysvětlil. Obdobně postupoval také u kauzy skartace vrbětických dokumentů. V tomto případě se do hledáčku kriminalistů dostal hradní aparát v čele s tehdejším kancléřem Vratislavem Mynářem, který předčasné zničení citlivé zprávy nařídil.
Národní centrála proti organizovanému zločinu tehdy prověřovala, jestli se tajný dokument nedostal do nepovolaných rukou, tedy k lidem bez odpovídající bezpečnostní prověrky. Tu neměl třeba právě Mynář. Policisté proto chtěli sejmout otisky, kvůli skartaci už ale neměli možnost. „Nařizuji, aby se nepokračovalo v trestním stíhání,“ napsal Zeman shodně.
Bianco šek pro všechny
Obě rozhodnutí o udělení abolice navíc Zeman formuloval jako bianco šek. Nejmenoval konkrétní osoby, beztrestnost se totiž měla týkat všech podezřelých v případu. „Nařizuji, aby nepokračovala nebo se nezahajovala trestní řízení a trestní stíhání vůči jakékoliv osobě pro jakékoliv činy,“ uvedl Zeman v psaní, které zaslal k rukám premiéra Petra Fialy (ODS).
Předseda vlády měl dokumenty vedené v utajovaném režimu kontrasignovat, k tomu ale nedošlo. „Vážený pane prezidente, v návaznosti na Váš dopis ze dne 27. června 2022 si Vám dovoluji oznámit, že rozhodnutí prezidenta republiky o nezahájení trestního řízení a trestního stíhání nespolupodepíši,“ kontroval Fiala rovněž v utajeném režimu.
Posléze se ukázalo, že Hrad označil korespondenci razítkem „tajné“ nezákonně. Prezidentská kancelář kvůli tomu dostala třicetitisícovou pokutu, jak upozornil loni v prosinci Deník N. Mezitím se do věci vložil nynější prezident Petr Pavel, který dokumenty odtajnil.
„Na základě ustanovení o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, Vám, vážený pane předsedo vlády, sděluji, že jsem u informací obsažených v dokumentu XXX změnil stupeň utajení ‚tajné‘ na stupeň utajení ‚vyhrazené‘ a u informací obsažených v dokumentech XXX a XXX jsem stupeň utajení ‚tajné‘ zrušil,“ napsal loni v červnu Pavel premiérovi.
Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál díky tomu dokumenty, které chtěl Zeman před veřejností utajit, nyní získaly. Na základě žádosti podle informačního zákona je zpřístupnil Úřad vlády, když redakce pátrala po okolnostech snahy Zemana udělit abolici Mynářovi a jeho dalším blízkým spolupracovníkům. Dokumenty proto zveřejňuje v plném znění.
Jak probíhalo jednání vlády o abolici pro Mynáře? Fiala její udělení nezvažoval, zní od ministrů
Číst článek
Případný spolupodpis premiéra pod tato dvě rozhodnutí řešila na svém jednání v září 2022 také vláda. Exprezident Zeman toto téma připomněl v polovině května 2024, když v rozhovoru pro Blesk uvedl, že mu premiér Fiala podpis abolicí pro Mynáře přislíbil. Přitom původně tvrdil, že o žádnou abolici premiéra nežádal.
Jak jsme ale už dříve upozornili, podle členů kabinetu šlo pouze o formální vyřízení žádosti prezidenta. O udělení abolice se nikdy reálně neuvažovalo, což dokazuje i dopis, který zaslal premiér Fiala 23. září 2022 někdejšímu prezidentu Zemanovi. Také dopis byl do loňského roku vedený v režimu „tajné“.
Mynářovo stíhání
Poslední rozhodnutí o abolici s žádostí o kontrasignaci zaslal exprezident Zeman premiérovi těsně před koncem svého mandátu – 7. března 2023. Abolice se přímo týká Mynáře a aktuálně probíraného případu zneužití šestimilionové evropské dotace při přestavbě penzionu Malovaný v Osvětimanech na Uherskohradišťsku.
„U Ing. Vratislava Mynáře a společnosti Clever Management jsem nařídil, aby se nepokračovalo v trestním stíhání pro zločin poškození finančních zájmů Evropské unie. Přihlédl jsem k tomu, že ke skutku mělo dojít v době před dvanácti lety a trestní stíhání bylo zahájeno před více než dvěma lety, přičemž po dobu trestního stíhání nebyl proveden jediný úkon trestního řízení,“ napsal Zeman v průvodním dopise.
Zeman současně slíbil, že Mynářova společnost dotaci, kterou získala neoprávněně, „obratem“ vrátí. „Dále (jsem přihlédl – pozn. red.) také k tomu, že případná škoda bude dle dokumentů, které mi byly předloženy, obratem uhrazena,“ zdůvodnil dále v dopise svou žádost, kterou formuloval v posledních dnech ve funkci hlavy státu.
Mynář se přitom vratce dlouhodobě bránil. Jeho případ dokonce řešily soudy a podle verdiktu ostravského krajského soudu jednala jeho někdejší společnost „v rozporu se zásadou poctivosti“. Soudkyně Barbora Berková proto nařídila, aby byla dotace ve veřejném zájmu vrácena. Mynář se ale proti jejímu rozhodnutí opět bránil, a to kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Zhruba po měsíci, tedy loni v dubnu, ale náhle firma Clever Management obrátila a necelých šest milionů získaných z unijní kasy vrátila. Proč? To Mynář nevysvětlil. Policejní vyšetřování případu se tehdy chýlilo ke konci a mělo se tak za to, že vrácení peněz by mu, pokud by byl obžalován, mohlo pomoci u soudu.
Kdyby ale byla abolice Fialou spolupodepsána, nemohl by státní zástupce Martin Malůš na konci dubna Mynáře obžalovat.
Takto mu však navrhuje v případě odsouzení tří až čtyřletou podmínku a peněžitý trest ve výši deseti milionů korun. Podle trestní kvalifikace by ale exkancléř mohl strávit dokonce dva až osm let za mřížemi.
Mynář, který čelí obvinění z dotačního podvodu a z poškozování zájmů Evropské unie, vinu popírá. A soud vnímá jako příležitost bránit se veřejně v trestním řízení, které proti němu policie vedla. „Věřím, že v řízení před soudem, které je ze zákona veřejné, budu mít konečně k dispozici prostor pro svoji obhajobu před účelovým obviněním,“ dodal bývalý kancléř.
Je to zatím jediný případ, který policie v případě bývalého kancléře řešila a který se dostal až k soudu.
