Karlovy Vary: unikát v počtu léčivých horkých pramenů. Exkluzivní procedury absolvoval i Masaryk
Karlovy Vary jsou od roku 2000 krajským městem Karlovarského kraje. Podle sčítání obyvatel z roku 1921 žilo ve městě 19 480 lidí. A už tehdy byly světovým unikátem v počtu léčivých horkých pramenů na světě. Podle posledních údajů k 1. lednu 2022 žilo v Karlových Varech celkem 45 500 obyvatel.
Před sto lety, v roce 1923, žili v Karlových varech potomci Ludwiga Mosera, zakladatele karlovarské sklárny, dále Becherové, vlastníci světoznámého likéru, a Puppové, majitele nejznámějšího karlovarského hotelu.
Karlovy Vary: Unikát v počtu léčivých horkých pramenů. Exkluzivní procedury absolvoval i Masaryk
„Tyto rodiny formovaly život v Karlových Varech jak po stavební, obchodní, tak i kulturní rovině,“ říká Dominika Kožešníková, ředitelka muzea Karlovy Vary.
FOTO: Grandhotel Pupp na fotografii z dvacátých let 20. století. Neobarokní přestavba podle plánů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera sjednotila fasády hotelu v monumentálním neobarokním stylu. Celá rekonstrukce trvala téměř tři roky. Hotel si svou podobu zachoval v podstatě dodnes. Zdroj: Sbírky historika Jindřicha Nového a Jana Volková
Tou dobou tu žil také karlovarský sochař Hugo Uher, který se stal autorem pomníku Ludwiga van Beethovena. „Pomník byl odhalen v září 1929, ale byl spjat s rokem 1923, protože na jeho místě původně stával pomník císaře Františka Josefa II., ale ten byl odstraněn právě v roce 1923,“ doplňuje ředitelka.
RANÁ FAKTA
- 1370 – Karel IV. povyšuje Karlovy Vary na město
- 1401 – město získalo zvláštní privilegium klidu, tedy lázeňského klidu
- 1701 – byl postaven Saský sál, základ budoucího hotelu Pupp
- 1807 – začala se vyrábět Becherovka
- 1873 – je založena společnost Mattoni
Pravidla budování před sto lety
Mezi výrazné stavby města patří budova karlovarské židovské obce. „Tehdy to byl židovský domov seniorů. Plány vyhotovil v roce 1929 architekt Rudolf Wels a stavět se začalo počátkem 30. let,“ vypráví Dominika Kožešníková. Mezi jeho další významné budovy patří například karlovarská poliklinika.
FOTO: Vřídelní kolonáda s původní pseudorenesanční litinovou stavbou z let 1878–1879. V roce 1939 z důvodu koroze rozebrána a nahrazena dřevěným provizoriem. V roce 1975 byla otevřena nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém stylu od Ing. arch. Jaroslava Otruby. Zdroj: Sbírky historika Jindřicha Nového a Jana Volková
Budování a stavění byla sezonní záležitost. „V době lázeňské sezony byla veškerá stavba pozastavena. Zajímavé pro lázeňské hosty bylo nejen to, že byli oproštění od veškerého stavebního ruchu, ale byli oproštěni i od provozního ruchu lázní. Ten probíhal vždy ráno, nebo pozdě večer.“
FOTO: Zámecký pramen na fotografii z dvacátých let 20. století. Pramen má stejné složení jako Vřídlo. V roce 1797 byl vystavěn nad Zámeckým pramenem první altán. Roku 1809 se však vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později. Zdroj: Sbírky historika Jindřicha Nového a Jana Volková
V Karlových Varech se ve dvacátých letech 20. století hodně stavělo ve stylu neoklasicismu a art deco.
„Dokonce i slovutný architekt, jako byl Rudolf Wels, byl nucen na svých stavbách realizovat střechy. Ač se mu to nelíbilo, tak dostal příkaz od stavebního úřadu, že musí na svých plánovaných stavbách provést takovou a takovou mansardovou střechu, protože to je pro Vary typické a nutné,“ vysvětluje historik Lubomír Zeman.
Litinovou kolonádu čekala demolice
V roce 1923 už v Karlových Varech dávno stály dominanty, jaké známe i dnes: Grandhotel Pupp, Hotel Imperial, Městské divadlo. Ale tehdy tu zastřešovala unikátní vřídlo s teplotou kolem 73 °C nádherná pseudorenesanční Vřídelní kolonáda.
FOTO: Pohled do Vřídelní ulice ze Špitálské lávky na kostel svaté Máří Magdaleny ve dvacátých letech 20. století. V roce 2010 byl tento svatostánek prohlášen Národní kulturní památkou České republiky. Zdroj: Sbírky historika Jindřicha Nového a Jana Volková
„Ovšem přišel rok 1938 a Karlovy Vary se rozhodly s touto architekturou rázně zatočit. Tehdejší představitelé prohlásili, že tato architektura je již nemoderní a litinovou kolonádu nechali zdemolovat,“ vypráví historik.
Plánovali postavit úplně novou kolonádu, což se ale nepodařilo, takže na místě vznikla jenom dřevěná provizorní kolonáda,“ dodává. Tu nahradila až v roce 1975 nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém stylu.
Terapeutická krajina
Už ve dvacátých letech Karlovy Vary byly světovým unikátem v počtu léčivých horkých pramenů na světě. Co se týká způsobu léčby, od středověku tamní lázeňství prošlo výraznou proměnou využívání lázeňských pramenů.
Od prvotních dlouhých koupelí ve vřídelní vodě až přes nadměrné pití lázeňských pramenů. V polovině 18. století místní lékař David Becher přišel s metodou kombinace pití pramenů a dalších koupelí na základě stanovení choroby.
FOTO: Pohled Sloup Nejsvětější Trojice (vlevo) a Tržní kolonádu (vpravo). U vývěru pramene, tehdy zvaného Žrout, dnes pramen Karla IV., v prostoru historického Tržiště pod Zámeckou věží, si podle pověsti léčil své nemocné končetiny již císař Karel IV. V těchto místech stávaly rovněž nejstarší karlovarské lázně. Zdroj: Sbírky historika Jindřicha Nového a Jana Volková
„Novinkou byl i požadovaný pohyb, k němuž přispěli právě naše lázeňské cestičky, které křižují les křížem krážem. Jsou tu velmi krásné lavičky, altány, vyhlídky. V rámci UNESCO to dneska nazýváme terapeutickou krajinu,“ prozrazuje Dominika Kožešníková.
Oblíbeným výletním místem byly karlovarské Výšiny. Lázeňští hosté, kteří měli problém s pohybem, se sem mohli dostat pomocí oslíků. To byla oblíbená zábava i v ostatních lázeňských městech. Později byly vybudované lanovky.
FOTO: Karlovarské městské divadlo bylo postavené na místě staršího, klasicistního Becherova divadla v letech 1884–1886 podle projektu Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Jeho architektonický výraz je inspirován barokem a rokokem. Zdroj: Sbírky historika Jindřicha Nového a Jana Volková
Exkluzivní procedury absolvoval i Masaryk
Lázeňští hosté často přijížděli vlakem na Horní nádraží. Tam už čekaly fiakry, které je potom rozvážely do místa jejich ubytování. „Posléze se zavedly omnibusy, které čekaly na lázeňské hosty, aby je mohly rozvážet,“ říká historik.
„Každý pacient nebo klient většinou přijížděl už za určitým lékařem. Buď mu doporučil jeho ošetřující lékař, za kým má jet, nebo už měl zkušenosti z minula,“ vypráví primář Ladislav Špišák.
FOTO: Historickou budovu Na Steinberkách nechal postavit Jan Becher v roce 1867 a po více než 100 let sloužila jako původní továrna pro výrobu slavného likéru. Na fotografii je křižovatka před budovou ve dvacátých letech 20. století. Zdroj: Sbírky historika Jindřicha Nového a Jana Volková
Provoz lázní fungoval centrálně, to znamená, že procedury byly soustředěny například do Alžbětiných nebo Císařských lázní, kam klienti docházeli.
„Císařské lázně v roce 1923 nabízely celkem 33 různých zpoplatněných procedur. Byly to ty nejexkluzivnější služby na světové úrovni. Možná i proto si lázně oblíbily slavné osobnosti. Víme, že na konci první světové války tady byl první turecký prezident Atatürk. A Tomáš Garrigue Masaryk se sem opakovaně vracel.“
FOTO: Alžbětiny lázně, kam ve dvacátých letech 20. století docházeli lázeňští hosté z okolních hotelů na léčebné procedury. Lázně byly založeny roku 1906 a pojmenovány po císařovně Elizabetě – Sissi. Fungují dodnes a patří mezi deset největších odběratelů karlovarské vřídelní vody „pod jednou střechou“. Zdroj: Sbírky historika Jindřicha Nového a Jana Volková
Budou lázeňské služby i za sto let?
Primář Ladislav Špišák je přesvědčený, že význam lázeňství ještě vzroste. „Bude to dáno tím, že lidé už nechtějí objevovat vedlejší účinky předepsaných léků, budou se obracet spíš k těmto alternativním metodám léčby.“ A budou lidé chodit s kalíšky k pramenům? „S kalíšky chodí už několik století, takže tak budou chodit i v budoucnu,“ usmívá se.
Architekt a ředitel kanceláře architektury města Karel Adamec zase doufá, že Karlovy Vary budou za sto let už propojené s Prahou. „Jeden z faktorů, jak sem dostat lidi, je město spojit s okolním světem. Blízká dostupnost nejenom k Praze, ale i k jiným městům, může zvýšit kvalitu města. Je také důležité, aby ekonomicky dobře fungovalo.“
Častý návštěvník lázní Johann Wolfgang Göthe kdysi řekl: „I když svět jde kupředu, mladí musí stále začínat od začátku.“
Čím se budou lidé bavit v roce 2123? Jak si budoucnost Karlových Varů představují studenti? Jak byla v minulosti řešená ostatní doprava? Poslechněte si ve speciálním projektu Proměny měst, který jsme připravili ke 100 letům Českého rozhlasu.
