Výsledek kauzy Čapí hnízdo je naprosto nepřesvědčivý, říká bývalý státní zástupce Vučka
Veřejnost má od čtvrtka možnost si prostudovat důvody, které vedly státního zástupce Jaroslava Šarocha k ukončení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. Z dokumentu mimo jiné vyplývá, že činnost premiéra směřovala k získání padesátimilionové dotace a že Babiš na Čapí hnízdo neztratil vliv. Přesto se podle žalobce nepodařilo prokázat trestný čin. „Usnesení nedává smysl,“ řekl Radiožurnálu advokát a bývalý státní zástupce Jan Vučka.
Můžete přiblížit, na kterou z podmínek čerpání dotace se státní zástupce zaměřil?
Nejdříve popíšu to pozitivní, co schvaluji. Státní zástupce zcela správně řekl, že nezáleží na nějaké definici malého podniku z toho a onoho soudního rozhodnutí, k němuž došlo až několik let poté. Neřešíme slovíčko v definici – jestli ji soud upřesnil tak nebo jinak. To ať si vyřídí dotační orgán. Řešíme, zda se stal zločin a kdo doopravdy řídil Čapí hnízdo. Tady se dostáváme na velmi tenký led, protože usnesení podle mě nedává smysl.
Proč podle vás nedává smysl?
V nezačerněné části (usnesení je více než z půlky začerněné kvůli osobním údajům – pozn. red.) se totiž neustále směřuje jedním směrem, aby se náhle otočilo. V dokumentu na straně 85 stojí, že „lze dovozovat společné jednání mezi uvedenými společnostmi, pokud by bylo doloženo odpovídajícím hospodářským jednáním a propojením“.
Na jiné straně se dočtu, že Čapí hnízdo bylo „finančně a organizačně závislé“ nebo že nepochybně byla změněna právní forma společnosti z podnětu začerněné osoby (podle deníku Právo jde o Janu Mayerovou a Andreje Babiše – pozn. red.). „Jako účelové se jeví tvrzení začerněné osoby, že akcie prodal dětem, aby se naučily podnikat,“ uvádí dokument. Dále se píše, že došlo k „účelovému prodeji akcií na rodinného příslušníka“. Najednou ale usnesení otáčí: řekne se, že se nikdo nepřiznal a stíhání se tak musí zastavit.
Není to ale tak, jak říká nadřízený státní zástupce Martin Erazím? Tedy že se podezření do jisté míry potvrdilo, ale pro prokázání trestného činu nebylo dost důkazů?
90 stran, které rozhodly o Čapím hnízdě. Šarochovo zveřejněné usnesení je více než z půlky začerněné
Číst článek
Takhle to ale v zákoně vůbec není. Pokud se podezření do jisté míry potvrdilo, čemuž odpovídají mnou jmenované pasáže, tak má státní zástupce povinnost podat obžalobu a nemůže proces v této chvíli zastavit. Ať aktéry zprostí viny soud, pokud se ukáže jako nejistá, ale trestní stíhání z věcných důvodů zastavit nelze.
‚Rozporný závěr‘
Jak se liší závěry státního zástupce od zjištění, k nimž dospěl Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF?
OLAF nerozhoduje o trestných činech, může pouze poukázat na věcné okolnosti. Shrnul je tak, jak byly z pohledu Evropské unie relevantní. Tohle usnesení jde samozřejmě mnohem víc do detailů, protože se čtyři roky vedlo řízení s policií, v němž se řešilo, kdo je za situaci odpovědný. Jak říkám, výsledek kauzy je podle mě naprosto nepřesvědčivý.
Vyplývá z usnesení, proč trvalo několik let, než se státnímu zástupci podařilo rozklíčovat zásadní otázky spojené s kauzou Čapí hnízdo?
To si netroufám odhadnout, jelikož není známo, kdy byly jednotlivé důkazy zajištěny. Vzhledem k začernění dokumentu je navíc těžké říct, jestli se případ vlekl zbytečně, nebo jestli byl zkoumán velmi pečlivě a došlo k odhalení nějaké okolnosti na poslední chvíli. I to se někdy stává.
25:58
Je zvláštní, když městské zastupitelství dospěje k jinému názoru než borci z OLAFu, říká soudce Balík
Číst článek
Co teď bude hodnotit nejvyšší státní zástupce v rámci přezkumu? Dá se odhadnout, s jakou pravděpodobností závěry vyšetřování potvrdí či naopak?
Svůj názor na to, co by se s usnesením mělo udělat, jsem už řekl. Samozřejmě ale nejsem ten, kdo dokument orazítkuje a případ rozhodne. Nejvyšší státní zastupitelství bude rozhodovat jednak o tom, jestli je rozhodnutí zákonné, jednak o tom, jestli je věcně důvodné. Musí zkontrolovat, jestli všechny důkazy skutečně ukazují jedním směrem a jestli je závěr konzistentní. Mně přijde rozporný.
