Koalice se nechce vzdát zpřísnění lustračního zákona, do Sněmovny jej chce poslat na podzim
Vláda Petra Fialy (ODS) si do svého programového prohlášení napsala, že vrátí působnost lustračního zákona pro členy vlády. Před deseti lety totiž došlo i kvůli Andreji Babišovi (ANO) ke změně a povinnost předložit čisté lustrační osvědčení dokazující, že osoba aktivně nespolupracovala s komunistickým režimem, pro členy vlády zmizela. Kabinet už se na opětovném zpřísnění shodl, do Sněmovny zatím nedoputovalo, což by se mělo změnit na podzim.
Změnu lustračního zákona po deseti letech od jeho okleštění už současný vládní kabinet schválil v říjnu 2022. Do Poslanecké sněmovny zatím nedoputovala. Je to i kvůli tomu, že ANO může zpřísnění lustračního zákona brát jako útok na svého předsedu, při projednávání se tak dají čekat obstrukce.
I proto tak musí koalice zvážit a plánovat, kdy jej do Sněmovny pošle, protože do konce volebního období chce přes opoziční odpor prosadit například ještě důchodovou reformu nebo koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média.
23:36
Lustrační zákon je stále téma, tvrdí Letocha ze STAN. ‚Společnost už nezajímá,‘ říká Feranec z ANO
Číst článek
Na úrovni předsedů všech pěti koaličních stran je podle informací iROZHLAS.cz a Radiožurnálu shoda na tom, že se zpřísnění lustračního zákona do konce mandátu vlády musí prosadit, ne všem poslancům se ale do další těžké sněmovní bitvy bude chtít, jak často přiznávají mimo záznam.
Ministr vnitra a šéf Starostů Vít Rakušan je odhodlán zpřísnění lustrací Sněmovnou protlačit, právě jeho resort lustrace provádí a lustrační osvědčení vydává.
„Slib vrátit lustrační zákon do podoby, kterou měl, než ho účelově změnila vláda sociálních demokratů a hnutí ANO, je v programovém prohlášení vlády, takže prioritu určitě má a naše hnutí ho podporuje. Budeme se tedy snažit splnit ho do konce mandátu,“ potvrdil pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Cílem má být podle obhájců zpřísnění napravení nespravedlivého systému či posílení právní jistoty demokratického státu a znovunaplnění původního záměru zákona.
„Vrátíme působnost lustračního zákona na členy vlády.“
(programové prohlášení vlády Petra Fialy)
Jak to bylo dříve
Původním cílem lustrací bylo vypudit bývalé spolupracovníky a agenty StB z institucí demokratického Československa a poté České republiky. Už v 90. letech přitom šlo kontroverzní téma, v době přijetí zákona ho kritizoval i prezident Václav Havel.
Původně byl v roce 1991 přijat na pět let, v roce 1996 prodloužen na další pětiletku a v roce 2001 na neurčito.
24:36
Novela lustračního zákona je snahou o diskvalifikaci Andreje Babiše, říká poslanec Vondráček
Číst článek
K zásadní změně pak došlo v roce 2014, kdy bylo v rámci schvalování novely služebního zákona tehdejší koalicí ČSSD, ANO a KDU-ČSL rozhodnuto, že ministři a premiér budou z působnosti vyjmuti, a lustrace se tak budou vztahovat už jen na vyšší úředníky státní správy.
Do vlády byl tehdy jako vicepremiér a ministr financí jmenován šéf ANO Andrej Babiš, který kvůli zápisu v evidenci StB nemůže lustrační osvědčení získat. Prezident Miloš Zeman s jeho jmenováním ale problém neměl, podmínil jej ale tím, že Sněmovna podpoří zmíněnou novelu služebního zákona.
Tehdejší pravicová opozice ODS a TOP 09 proti změnám protestovala. „Rozhodli jste o tom, že bývalí členové StB mohou být členy vlády,“ říkal tehdejší šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle Marka Bendy z ODS bylo zrušení lustrací pro ministry jediným cílem zákona.
Vládní lidovci tehdy ještě chtěli v Senátu novelu neúspěšně upravit, aby zabránila bývalým konfidentům StB získat vládní křesla, to ale neprošlo, v horní komoře měli většinu sociální demokraté.
O deset let později je však všechno jinak, dnes je KDU-ČSL na opačné straně barikády a může pomoci vrátit lustrační zákon do znění před rokem 2014.
„Existence lustračního zákona byla po pádu komunistického režimu velmi důležitá. S postupem času se však spíše změnila v určitý symbol postoje k totalitnímu systému a k lidem, kteří ho aktivně drželi při životě. Po více než 30 letech po listopadu 1989 nedává příliš smysl zpřísnit lustrační zákon. Tím spíš, že jsme s jeho mírnější verzí dokázali přežít osm let,“ zmínil komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.
Babiš na Slovensku neuspěl s ústavní stížností. V evidenci archivních svazků zůstává jako agent StB
Číst článek
V současnosti by se tak podle něj spíše očekával návrh na jeho definitivní zrušení. „Současná snaha vlády vrátit do něj povinnost vykázat se negativním lustračním osvědčením pro premiéra a ministry vyvolává podezření, že je motivována především osobou Andreje Babiše.“
Babišovy soudy
Šéf ANO byl před listopadem 1989 členem komunistické strany, podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem Bureš.
Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral, v roce 2012 podal na Ústav paměti národa žalobu a soudy v této věci i po dvanácti letech dále běží. Letos v únoru neuspěl s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavských soudů, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích StB jako agent.
Na dotaz k plánovanému zpřísnění lustračního zákona Babiš tentokrát nereagoval. „Zeptejte se mě za dva roky, kdy už můžu mít čisté lustrační osvědčení. Je to ale jen další obstrukce ze strany pětikoalice, která už neví, jak Babiše zlikvidovat. Je to nesmysl,“ vyjádřil se k tomu v únoru pro Deník.cz.
Pokud by jeho ANO po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 získalo se svými potenciálními partnery většinu, mohlo by omezení opět zrušit.
