Kvůli kluzkým chodníkům se zranily stovky lidí. Mohou žádat bolestné i náhradu výdělku
Na ledovce a náledí se za téměř 24 hodin zranily v celé zemi stovky lidí. Řada z nich má právo nechat si zaplatit od majitelů neuklizených chodníků ztrátu na výdělku a bolestné.
Od loňského roku se musejí o chodníky starat jejich majitelé, v celém Česku to ale dělá jen zlomek z nich. A tak se není co divit, když například pražští záchranáři rozvezou během 12 hodin do nemocnic víc než 70 lidí.
Kvůli kluzkým chodníkům se zranily stovky lidí. Mohou žádat bolestné i náhradu výdělku
„V souvislosti s ledovkou převezly naše posádky do pražských nemocnic od 19. hodiny večer do sedmé hodiny ranní sedm desítek osob. Od sedmé hodiny, kdy byly vystřídány denní službou, evidujeme již 20 těchto případů,“ řekla Radiožurnálu Jiřina Ernestová z pražské záchranné služby.
V některých případech můžeme po majitelích chodníků, často obecních úřadů, žádat ztrátu na výdělku a bolestné.
Podle právníka sdružení Spotřebitelé.info Miroslava Humla bychom si také měli zajistit svědectví o stavu chodníku a nechat si vystavit lékařskou zprávu o svém úrazu.
Jak žádat náhradu za zranění na neuklizeném chodníku, vysvětloval ve Stalo se dnes právník Miroslav Huml
„Doporučujeme, aby si lidé pořídili o vniklém úrazu nějaký svědecký záznam, například zavoláním městské policie, která by tuto skutečnost uvedla do protokolu, aby se dala jednoznačně prokázat souvislost mezi neuklizeným chodníkem a vzniklou škodou. Doporučuji i ponechat si lékařskou zprávu o úrazu,“ radí Huml.
S výpočtem bolestného nám můžou pomoci v bezplatné právní poradně, která by měla být v každém větším městě. Najímat si komerčního právníka v případě potíží by se totiž nevyplatilo.
„Se vzniklou škodou podle bodové vyhlášky problémy nemíváme a obecní úřady ji většinou plní. Horší je to s ušlým ziskem, zde je složitější dokazování. Jelikož řada občanů pobírá část mzdy v odměnách a zejména soukromé firmy se uvádí ne všechna čísla správně, tak občané většinou plně neuspějí,“ doplnil Huml.
