Majetkové vyrovnání s církvemi bude především naturální
Majetkové vyrovnání státu s církvemi bude především naturální a mělo by co nejméně zatížit státní rozpočet. Po jednání vládní komise to řekl ministr kultury Jiří Besser z TOP 09 s tím, že k finančním kompenzacím stát sáhne v nejnutnějších případech.
Besser také dodal, že v nejbližších hodinách začne připravovat schůzku politiků se zástupci církví a náboženských společností. Komise by měla mít návrh hotový do poloviny června.
„Musí projít zákonná norma, budou nutné všechny legislativní kroky tak, jak to bylo v případě přípravy zákona pro vyrovnání státu s církvemi v roce 2008. Předpoklad toho, že začne tento zákon platit, je z mého pohledu rok 2012,“ říká ministr Besser.
V případě Českobratrské církve evangelické jde o majetky v hodnotě 120 až 150 milionů korun.
„Myslím si, že tahle vláda má šanci s tím hnout,“ říká synodní senior, kazatel Českobratrské církve evangelické a také předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, podle kterého bude záležet na tom, jak vláda věc rozhodne, jak bude majetek ohodnocen a jakým způsobem pozemky vrátí:
„Jedna věc je systémově rozhodnout – tolik a tolik procent se vrátí naturálně, tolik finančně. Druhá věc je praktická – jak bude majetek ohodnocen. Nebude se vracet majetek, který byl původně církevní, majetky se budou nahrazovat, protože lukrativní pozemky se vracet nebudou. Budou se spíše vracet z vnějšku – polnosti, lesní půda a tak dále. Problém bude vracet pozemky, které stát už nevlastní.“
Církve budou návrhy projednávat a také si musí ujasnit, jakým způsobem navrácené naturální restituce budou spravovat.
Nevyřešená otázka církevních restitucí trápí podle výkonného místopředsedy Svazu měst a obcí Jaromíra Jecha zhruba 20 procent obcí:
„Obce nemohou nakládat s majetkem, nemohou budovat bytovou a průmyslovou výstavbu, potíže jsou se stavbou kanalizace a vodovodu. Obce nemohou získat ani dotace na investiční záměry.“
Obce by uvítaly jakékoliv řešení, i za cenu ztráty majetku.
„Vyřešení je rozhodně důležitější, než vidina jakéhosi potenciálního majetku, který by obcím spadl do klína,“ říká Jech.
V roce 2008 vznikl zákon, který počítal s vyplacením 83 miliard, i s úroky by se ale částka po desítky let splácení vyšplhala až ke zhruba 270 miliardám. Tento zákon v roce 2009 parlamentem neprošel.
