Výzkum nejhlubší sladkovodní propasti světa u Hranic je pozastaven. Můžou za to popadané stromy

Speleopotápěči ze skupiny Hranický kras museli z bezpečnostních důvodů pozastavit průzkum nejhlubší sladkovodní propasti světa nedaleko Hranic. Vydatné deště z poloviny září podmáčely půdu a do propasti a v jejím okolí se vyvrátilo několik desítek vzrostlých stromů. K jejich odstranění bude potřeba nasadit speciální techniku. Výzkumníci na její pronájem shání peníze.

Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

U Hranické propasti se situace stává kritickou. Speleopotápěč Michal Guba ze skupiny Hranický kras, který se podílí na výzkumu této jedinečné lokality, upozorňuje na naléhavost kácení poškozených stromů. „Největší problém způsobuje dub, který nám vychýlil ostatní stromy směrem do propasti,“ říká Guba.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výzkum nejhlubší sladkovodní propasti světa u Hranic je pozastaven. Můžou za to popadané stromy

Podle něj je stěžejní dbát na bezpečnost. „Dělat vědu je výborná věc, ale nestojí to za riziko lidského života,“ konstatuje Guba. V okolí propasti se nachází desítky poškozených stromů, které je třeba urgentně odstranit. „Jde o zhruba 10 až 12 stromů,“ dodává.

Přestože už probíhá jednání s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, financování kácení zůstává problémem. „Bohužel agentura v současné době nemá žádné finanční prostředky, takže nás teď brzdí peníze,“ upozorňuje Guba. Kácení na tomto místě totiž není klasické, ale považuje se za rizikové, což zvyšuje náklady.

Kromě toho, že se kácení zpožďuje, ovlivňuje to i výzkum. „Mohli jsme už mít zkompletovanou 3D mapu suchých i zatopených částí, ale teď musíme počkat, než se tam dostaneme,“ říká Guba. Kompletní mapa propasti by měla zahrnovat hloubku až 450 metrů, což je pro další výzkum klíčové.

S ochranáři se speleopotápěči dohodli na tom, že do konce roku vytěží poškozené stromy sami. Zajistit si ale musí peníze na pronájem techniky. Michal Guba pak věří, že na jaře by výzkum mohli obnovit.

Lenka Kratochvílová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme