Lékařským fakultám kvůli penězům chybějí pedagogové. Anatomii místo doktorů učí přírodovědci
Místo ústního zkoušení možná studenty lékařských fakult do budoucna čeká víc testů. Na českých lékařských fakultách totiž chybí vyučující. Ubývá i těch, kteří mohou studenty zkoušet. Nejhorší je situace u teoretických oborů, jako je anatomie nebo histologie. Právě anatomie přitom patří mezi vůbec nejtěžší předměty prvního ročníku studia medicíny.
V Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy momentálně pracuje 40 lidí. Jak ale upozorňuje jeho přednosta Karel Smetana, ne všichni jsou vystudovaní lékaři.
„Stále více lidí, kteří u nás učí, jsou absolventy přírodovědeckých fakult, což je dobře. Přináší svěží vědecký vítr, protože výuka vědy je na přírodovědě lepší než na lékařské fakultě,“ řekl Radiožurnálu.
„Chybí jim ale medicínská erudice, která je pro medika důležitá. To znamená, že oni je naučí, jak lidské tělo vypadá, ale už jim neřeknou, proč je to důležité pro doktora.“
Anatomickým ústavem každý semestr projdou zhruba 2000 studentů. Zatím se Smetanovi jejich vzdělávání daří pokrýt, v budoucnu ale může nastat problém třeba s nedostatkem zkoušejících.
Informovaný souhlas těsně před operací? Pacienti často neví, co podepisují, upozorňuje Liga lidských práv
Číst článek
„Zkoušet by měl člověk, který je profesor nebo docent. Tito lidé ale brzy nebudou, takže potom bude možné zkoušet testem. Jenže lékař bude jednou komunikovat s pacientem, to znamená, že rozhovor lékaře s pacientem je zásadní a zkouška je svým způsobem tréninkem na tento rozhovor,“ upozornil Smetana.
Nízký plat pedagogů
Že je na lékařských fakultách nedostatek pedagogů, se shodují děkani v celém Česku. Napříč školami chybí až stovky učitelů.
Důvod? Nedokáží je zaplatit, jak vysvětlil předseda Asociace děkanů lékařských fakult a šéf 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo: „To, co my nabídneme učitelům medicíny, není příliš motivující, protože stejně starý lékař, který pracuje ve zdravotnictví, si vydělá dvojnásobek a více toho, co si vydělá lékař, který pracuje v akademické oblasti.“
Iva Holmerová: Praktičtí lékaři bývají často podceňováni. Ti mladší to navíc schytávají i od starších kolegů
Číst článek
Nejhorší je situace právě u vyučujících teoretických oborů.
„V těchto oborech jsou akademici na plných úvazcích, nejsou součástí kliniky, nepracují v nemocnicích, tudíž nemají ještě další jiné možnosti získávání svých financí, je to opravdu velmi těžká práce, protože v prvních ročnících je i více studentů. Klasickými obory je anatomie, histologie, fyziologie,“ vyjmenoval děkan lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš.
Miliardy navíc
Nepříznivou situaci na lékařských fakultách si uvědomuje i ministerstvo zdravotnictví a školství. Jak potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, úřad chce v rozpočtu na příští rok pro školy vyjednat víc peněz.
„My skutečně toto udělat musíme, jinak se za deset let dostaneme do velmi neblahé situace, že zde nebude nikdo, kdo by poskytoval péči,“ upozornil.
Porodní plány rodiček jsou stále populárnější. Podle lékařů ale někdy odporují zdravému rozumu
Číst článek
Ministerstvo školství chce obecně pro vysoké školy v rozpočtu pro příští rok získat navíc další tři miliardy korun.
Podle náměstka Pavla Dolečka je pak ale na samotných školách, na co peníze použijí.
„Ministerstvo školství samozřejmě nemá nástroj jak ovlivňovat vnitřní přerozdělení prostředků, my pošleme příspěvek na provoz vysoké škole, která má samozřejmě možnost si vnitřní přerozdělení udělat podle svého a saturovat jednotlivé fakulty dle svých vlastních předpisů,“ objasnil.
V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21 000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 1100.
