Rozpad Západu

U nás se to stát nemůže, tak se jmenuje román amerického spisovatele Sinclaira Lewise z roku 1935, ze kterého teď, 90 let od jeho vydání, děsivě mrazí. Pojednává totiž o excentrickém kandidátovi na amerického prezidenta, který slibuje voličům ochranu před nemravností, kriminalitou a liberály, aby si po svém zvolení podmanil Kongres i soudy a začal ve Spojených státech systematicky nastolovat fašistickou diktaturu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin při setkání v Helsinkách

Prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin při setkání v Helsinkách | Zdroj: Fotobanka Profimedia (5012640)

Sinclair Lewis psal svůj román jako varování před nastupujícím fašismem v Evropě. A především jako signál, že demokracie je křehká a může se obratem změnit v opak.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Rozpad Západu

Na příkladu Spojených států je to teď vidět v přímém přenosu. Vidět je ale současně i to, že to byly evidentně Spojené státy, kdo držel západní svět pohromadě. Což mimo jiné stálo tamní daňové poplatníky až neuvěřitelné sumy peněz.

Nový americký ministr obrany má pravdu, když říká svým kolegům z Evropské unie, že bojištěm rusko-ukrajinské války je Evropa.

O Ukrajině bez Unie?

A je tedy na ní, aby se s tím vypořádala. Protimluvem pak ovšem je nedat při řešení rusko-ukrajinského konfliktu, jako to chce zřejmě udělat Donald Trump, ani Ukrajině ani Evropské unii vůbec žádný vyjednávací prostor, ale postavit je před hotovou věc. O tom, jak to s Ukrajinou nakonec dopadne, se evidentně hodlá Trump domlouvat výhradně jen s Vladimirem Putinem.

Z hlediska Ukrajiny – ale vzhledem k imperialistickým plánům vůči Evropě, se kterými se Kreml vůbec netají, takže i z hlediska EU –, jde o klasické O nás bez nás.

Nesmí se jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci o nás bez nás už zažilo, řekl Pavel

Číst článek

Známe to z vlastní historie a víme, že to dobře nekončí. Československá delegace seděla také ve vedlejším pokoji, když se v Mnichově 29. září 1938 dohodly Itálie, Francie a Británie s Hitlerem, že mu Československo odevzdá Sudety a bude mír. Ani ne za půl roku poté byl Hitler v Praze na Hradě a za dalšího půl roku rozpoutal 2. světovou válku.

Aby se historie neopakovala, nesměla by Unie dopustit, aby Rusku posunutí jeho hranic jen tak prošlo. Což by dokázala jen za předpokladu, že se sjednotí.

Jen tak se z ní může stát respektovaný globální hráč, schopný převzít iniciativu a rozpadu západního světa a jeho hodnot ještě zabránit. Jinak jí nezbývá než sklapnout podpatky. 

Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu                                                                                       

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme