Proč mohla dceřinka odsouzeného Metrostavu vyhrát tendr na dostavbu metra? Trest nedostal celý koncern
- Druhá část metra D už zná svého možného zhotovitele. Představenstvo dopravního podniku nevybralo nejlevnější nabídku, ale zakázku přidělilo druhé nejlevnější nabídce – firmy Subterra z koncernu Metrostav.
- Jeho mateřská společnost byla ale v loňském roce potrestána za korupci tříletým zákazem účasti na veřejných zakázkách a vyrojily se spekulace, jestli nejde o porušení zákona.
- Jak ale upozorňují serverem iROZHLAS.cz oslovení odborníci, Subterra se zakázek může účastnit bez omezení. Zmiňovaný verdikt se jí totiž netýká.
První zářijový týden představenstvo pražského dopravního podniku rozhodovalo, která z přihlášených firem či konsorcií získá zakázku na dostavbu metra D. Jeho členové se nakonec rozhodli – na základě jednomyslného doporučení hodnoticí komise – zakázku nedat nejlevnějšímu konsorciu Porr-Vinci-Marti, ale druhé firmě Subterra.
Nejlevnější nabídka vyloučena. Druhou část metra D postaví Subterra z Metrostavu za téměř 30 miliard
Číst článek
Její nabídka byla podle zveřejněných informací o dvě miliardy vyšší, skupina vedená Porrem se ale údajně ve své nabídce dopustila celé řady nedostatků. Podobně tomu bylo i v případě zmiňované Subterry. Ta je ale podle dopravního podniku, na rozdíl od skupiny Porr-Vinci-Marti, opravila. Konsorcium nejlevnějších firem naopak udělalo podle dopravního podniku při úpravě zadávací dokumentace chyby nové.
Vítězná firma Subterra si ale nesla ještě jednu pochybnost. Patří do skupiny Metrostav, jehož mateřská firma byla odsouzená za korupci, a nesmí se tedy veřejných zakázek účastnit. Jak je tedy možné, že Subterra vyhrála tendr v ceně několika desítek miliard?
Vyloučeny jen dvě firmy
Vysvětlení nabízí datový analytik specializující se na veřejné zakázky Jiří Skuhrovec ze společnosti DatLab. „Trestní odpovědnost je věcí jen dvou právnických osob, samotného Metrostavu a její dceřiné firmy Metrostav Infrastructure. Všechny ostatní firmy z toho koncernu mohou zakázky normálně získávat,“ říká Skuhrovec s tím, že přesně takto je nastavená trestní odpovědnost právnických osob a tak zněl verdikt.
Nová firma, ale stále Metrostav. Čtveřice firem si stěžuje na obcházení verdiktu soudu v kauze Rath
Číst článek
„Metrostav, a. s., je firma, která se účastnila podle soudu korupce a Metrostav Infrastructure je firma, na kterou se Metrostav snažil od roku 2020 převést většinu svých projektů, aby se právě vyhnul tomu, že nebude moct dělat veřejné zakázky,“ popisuje analytik, proč soud zahrnul do trestu i druhou firmu.
Jeho slova potvrzuje i trestní právník David Čep z Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj není možné trestat najednou celý koncern, protože každá z firem má svou vlastní právní subjektivitu. Z hlediska práva se musejí trestat pouze ty, u kterých se prokázala trestná činnost. A to byl případ dvou zmíněných společností z koncernu.
„Když bych to měl přiblížit, tak je to stejná situace, jako kdyby se trestné činnosti dopustil otec a my bychom s ním trestali celou rodinu. Což nedává smysl, protože trestní právo je vždy postaveno na individuální trestní odpovědnosti, byť jde o právnické osoby,“ podotýká Čep.
Právník Transparency International Jan Dupák pak upozorňuje, že zákaz se navíc týká jen nových tendrů. „Netýká se už běžících veřejných zakázek, kde byla uzavřena s Metrostavem smlouva. Ani by nedávalo smysl rušit něco, co už je rozestavěno,“ vysvětluje.
Dostatečný trest?
Otázkou ale zůstává, jestli je zákaz účastnit se zakázek pro tak velký koncern dostatečným trestem, když je očividně možné využít k boji o zakázky jiné firmy ze skupiny. Podle právníka Čepa je to způsob, jak se vyhnout výkonu trestu v souladu se zákonem.
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost proti výstavbě metra D, stavební povolení pro trasu obstálo
Číst článek
„Trestní právo na toto pamatuje institutem přechodu odpovědnosti na právního nástupce, to znamená, že kdyby Metrostav převedl veškerý svůj majetek na jediný subjekt, dopadly by následky uloženého trestu i na něj,“ vysvětluje s odkazem na situaci, která následovala v odvolacím řízení, kdy byla s Metrostav, a. s., odsouzená i jeho dceřiná firma Metrostav Infrastructure.
V případě, že ale společnost převádí svůj majetek a reference na další firmy z koncernu po malých částech, nejde v takovém případě snadno trestat. „V tom není teorie zcela za jedno. Můžeme se setkat s oběma názory a nevím, nakolik by se podařilo prokázat přesun lidí, materiálu či referencí právě na Subterru, která existuje již od roku 1992,“ upozorňuje.
Všichni tři oslovení odborníci se zároveň shodují, že nelze říct, že by byl trest bezzubý. „Pořád to pro tu firmu znamená obrovské náklady. Rozdělit takto velkou společnost, převést zaměstnance, stroje, smlouvy – je to velmi bolavý a časově náročný proces. Takže to Metrostav určitě poškodilo,“ říká Dupák a míní, že to dokazuje i skutečnost, že firma žádala po soudu raději peněžitý trest.
„I Metrostav hodně lobboval za to, aby dostal pokutu, hlavně ne zákaz plnění zakázek. Toho se báli mnohem víc. To je účel toho trestu,“ uvádí právník Transparency International s tím, že ale uznává, že účel ale nebyl naplněný. „Cílem totiž byl zákaz účasti v zakázkách, a ne to, že to prostě budou mít složitější. Je to díra, ale zákon zatím nenabízí možnosti, jak ji zacelit,“ uzavírá.
Přesun zakázek na dceřinky
Přesun dělníků, inženýrů a strojů není ale podle Skuhrovce tak významný problém jako chybějící reference, které jsou ve veřejných tendrech požadovány. „Ty potřebujete vždycky mít na konkrétní právnické osobě,“ upozorňuje s dovětkem, že většina z nich byla právě na odsouzené firmě Metrostav, a. s., a její dceřiné společnosti Metrostav Infrastructure, na kterou se snažil Metrostav své zakázky a reference v předtuše negativního verdiktu přesunout.
‚Věříme, že jsme chybu neudělali.‘ Dopravní podnik podal rozklad proti zrušení zakázky na metro D
Číst článek
„Což mělo tu podobu, že třeba s ŘSD uzavřel Metrostav dodatky, že odteď nestaví D1 Metrostav, ale právě Metrostav Infrastructure. Už tehdy v roce 2020 v očekávání rozsudku si tu firmu začal Metrostav takzvaně vykrmovat, pořizovat do ní reference tak, aby v případě negativního rozsudku mohla zaskočit a dál se účastnit veřejných zakázek,“ vysvětluje Skuhrovec důvod, proč nakonec soud obsáhl i dceřinou firmu.
V té době už ale podle něj měl Metrostav připravené další firmy, které se budou moci o velké státní zakázky ucházet. „Máme data, na kterých jde krásně vidět, že od roku 2020/21 podíl na trhu, který měl původně Metrostav, a. s., převzaly čtyři jeho dceřiné společnosti. Kromě Subterry je tam třeba ještě firma MI Roads,“ říká. Právě tato firma teď převzala po Metrostav Infrastructure pomyslné žezlo v pozemních dopravních stavbách.
K tomu jí posloužily podle Skuhrovce třeba reference firmy B E S, která je součástí koncernu asi deset let a které také začaly narůstat po verdiktu zakázky. A nárůst je možné pozorovat i u firem Metrostav TBR či Metrostav DIZ. „Během půl roku od vynesení rozsudku už byly vidět první zakázky, které firmy z koncernu Metrostav dostávaly. Na ty první případy se dívalo s údivem, ale z pohledu trhu už je to vyříkaná věc,“ uzavírá Skuhrovec.
