Před popravou napsala Horáková poslední dopis určený rodině. „Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou, musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi, jsem jen a jen vaše,“ stojí v něm.

Milada Horáková byla zavražděna krátce po půl šesté ráno. „Popravčí v 5.35 hlásil provedení popravy, tedy toho zavěšení. Potom služební lékař zjistil, že nastala smrt v 5.43, ovšem v úmrtním listu je čas 5.45. Ale můžeme říct, že od 5.30 do 5.45 bylo s jejím tělem velmi neuctivě zacházeno,“ popsal už dřív pro Radiožurnál vedoucí Kabinetu dokumentace a historie vězeňské služby Aleš Kýr.

Milada Horáková byla jedinou popravenou ženou v politických procesech padesátých let. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968. Všichni obžalovaní z procesu ale byli rehabilitováni až po sametové revoluci v roce 1989.

Politička ale měla pohnutý osud i za druhé světové války. Ještě před ní vystudovala práva, v roce 1929 vstoupila do národněsocialistické strany a působila i v různých společenských hnutích. Právě za války se zapojila do protinacistického odboje, byla součástí například Petičního výboru Věrni zůstaneme a Politického ústředí. Zajišťovala tajné byty a získávala zpravodajské informace.

V roce 1940 byla zatčena. Nacisti ji věznili například v Terezíně nebo na Pankráci. Po válce vstoupila do vedení obnovené České strany národně sociální a byla zvolena do Národního shromáždění, mandátu se vzdala v březnu 1948 – několik týdnů po nástupu komunistů k moci.

Ráno její památku uctili předsedové obou komor Parlamentu a pražský primátor u pomníku ve Sněmovní ulici. Pieta pak bude pokračovat taky u Památníků obětem komunismu na Újezdě. Vzpomínková akce se bude konat i v areálu pankrácké věznice nebo v Terezíně v Malé pevnosti, kde bude k vidění i výstava o životě Horákové.

Adéla Paruchová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít