Ministerstvo našlo chybějících 800 milionů pro nepedagogy. Zhruba 2500 lidí budou platit kraje

Ministerstvu školství se podařilo zajistit peníze na zaplacení 2500 nepedagogických pracovníků, uvedl šéf resortu Mikuláš Bek (STAN). Letos na jejich platy chybělo asi 800 milionů korun. Ministerstvo ze státního rozpočtu navýší rezervy, které spravují krajské úřady. „Převod na zřizovatele je rozumným krokem, musí být ale podmíněn z mého pohledu dohodou o férovém přerozdělení daňových výnosů,“ dodal Bek v rozhovoru pro Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mikuláš Bek

Mikuláš Bek | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak velká bude rezerva pro nepedagogické pracovníky a o kolik peněz celkově půjde?
Rezerva by měla pokrýt 2500 úvazků, což je přibližně 800 milionů korun. Bude samozřejmě záviset na konkrétních pozicích, které budou školy v dohodovacím řízení s krajskými úřady nárokovat, ale v tuto chvíli je v rezervě 360 milionů korun a my jsme připraveni dodat i další prostředky z nespotřebovaných výdajů minulého roku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si odpolední publicistiku s ministrem školství Mikulášem Bekem

Kdy a jak budou moci školy tyto peníze čerpat? Za jakých podmínek?
Bude to v průběhu března. Ministerstvo školství bude teď jednat se zástupci krajských úřadů, protože proces potom probíhá v jejich režii. Následně budou informovat školy o dalším postupu. Každý rok se dohodovací řízení odehrává v průběhu března, je to standardní proces.

Vy s ministerstvem financí uvažujete o převodu financování všech nepedagogických pracovníků do budoucna na zřizovatele, tedy na kraje, města a obce. Proč vlastně chcete prosadit tuto změnu?
To je diskuse, která už je letitá, předjímaná ve vzdělávací strategii 2030+, která byla přijata ještě za minulé vlády. Už tam se avizuje přesun financování a důvody jsou vlastně poměrně jasné. Současný model financování nepedagogů se stanovuje na státní úrovni pomocí nějakého vzorečku počty úvazků například uklízeček nebo kuchařek ve školních jídelnách.

Jenomže praxe zřizovatelů různých škol je velmi rozdílná, ať už z hlediska toho, zda si na ní najímají nějaké služby externě nebo ne, jaké mají technické vybavení, nebo jaké jsou prostorové podmínky té které školy.

Převod na zřizovatele je tak rozumným krokem, musí být ale podmíněn z mého pohledu dohodou o férovém přerozdělení daňových výnosů. Takže o tom vedeme jednání. Myslím si, že máme s ministerstvem financí velmi podobný názor. Chceme připravit návrh pro kraje, obce a budeme o něm v následujících dnech a týdnech jednat. Musí to jít samozřejmě s penězi, které jsou pro to potřeba.

A předpokládáte, že rozpočtové určení daní by se změnilo tak, aby v podstatě objem peněz, který jde teď na nepedagogické pracovníky ze státního rozpočtu, by přešel právě obcím a krajům?
Ano, z mého pohledu je to logické. Tam je důležité, že se letos na jaře otevře takové okno příležitosti k tomu to udělat, protože vláda společně s kraji intenzivně diskutuje změnu rozpočtového určení daní pro kraje a při té příležitosti je možné také provést tuto změnu.

Platy 2000 nepedagogických zaměstnanců vyjdou na 800 milionů, tvrdí Bek. Ke stávce odborů nevidí důvod

Číst článek

Dalším problémem financování byla i pozice psychologů a speciálních pedagogů, na které také ředitelé často neměli peníze. Jak by mělo do budoucna vypadat jejich financování?
Tyto pozice jsou dnes z části financovány z projektových prostředků, které skončí na konci roku. A my jsme připravili novelu školského zákona, která dává pozicím školních psychologů a speciálních pedagogů jasné zakotvení a také přenese jejich financování na státní rozpočet do budoucna.

Je to velmi důležité pro zajištění péče o duševní zdraví pro děti v našich školách, což je dneska už v pokročilém světě vlastně standard. To projektové financování bylo jen dočasným řešením. Teď musí nastoupit standardní mechanismus financování.

To znamená více peněz ze státního rozpočtu. Je ministerstvo financí připraveno, že bude muset vyčlenit další peníze, třeba zřejmě do příštího roku?
Budeme s tím počítat v návrhu státního rozpočtu. Samozřejmě vyjednávání teprve začne, ale objem finančních prostředků je přibližně jedna miliarda korun.

Celkový rozpočet kapitoly školství je nějakých 270 miliard korun, takže v poměru k celkové částce to není úplně šokující suma. Na druhé straně samozřejmě každý nárůst výdajů bude potřeba zvažovat, ale já myslím, že existuje jasná poptávka jak na straně škol, rodičovské veřejnosti a široké veřejnosti, aby tyto služby byly zajištěny. Věřím tak tomu, že prostředky najdeme.

Z druhé strany, když jste mluvil o financování, upozorňoval jste na to, že jedním z problémů školství je, že i přesto, že klesá počet žáků, tak roste počet učitelů. Už je jasné, jaké kroky ministerstvo připravuje právě v tomto?
Ano, my jsme v posledních měsících vedli intenzivní debatu se zástupci škol a odborů o nastavení tzv. PHmaxu, což je způsob, kterým se přidělují úvazky učitelů školám. Dospěli jsme k dohodě o určitém snížení celkového plošného objemu.

Zároveň novela, která je teď v legislativním procesu, umožňuje, abychom cíleně navyšovali počty úvazků pro školy, které plní nějakou specifickou vzdělávací úlohu, například pracují v obtížnějším socioekonomickém prostředí nebo mají vyšší počty cizinců. Mohou to být také školy, které se systematicky věnují nadaným dětem. Pro ně ta novela vlastně otevírá možnost navyšování úvazků, které dosud na plošném systému nebylo možné.

9:02

Není důvod k panice. Do poloviny roku mají školy určitě dost peněz na nepedagogy, ujišťuje náměstek

Číst článek

Zároveň novela umožňuje regulaci celkového tempa růstu, protože model financování, který teď máme, vlastně vytvořil sice na jedné straně podmínky pro individualizaci výuky, ale zároveň nárůst počtu učitelských nových úvazků se vlastně odehrává tempem asi rychlejším, než si kdysi autoři modelu představovali. A teď je na místě uvést úvazky do nějakého souladu s počtem dětí, které v základních školách máme.

A jakým způsobem byste si to představoval? Protože právě ten růst pedagogů umožňoval, že některé hodiny byly třeba půlené, například jazyky nebo matematika.
To bude nadále možné. A je to možná to, co se nijak neohrozí. Ono tady nejde o to, že bychom chtěli ubrat úvazků, ale abychom zbrzdili nárůst, který už neodpovídá demografii v tuto chvíli.

Rozhovor si můžete poslechnout také v audiu v úvodu článku.

Věra Štechrová, van Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme