Ministerstvo seškrtá počet zařízení akutní péče až o třetinu. Zdravotnické odbory jsou proti
Ministerstvo zdravotnictví chce v příštích pěti letech seškrtat počet nemocnic s akutní péčí, a to až o třetinu. Ze zhruba 160 zařízení akutní péče by jich mělo v Česku zůstat kolem stovky, kopírovaly by nově budovanou síť urgentních příjmů. Zbylé nemocnice by se měly proměnit třeba na zařízení následné péče, která teď podle resortu kapacitně nestačí. Podle zdravotnických odborů to ale není dostatečné řešení, uvedla jejich šéfka pro Radiožurnál.
Nemocnice v Chebu je na mapě plánované sítě urgentních příjmů. Akutní péči tak bude poskytovat dál. Na opačném konci republiky – v Orlové, je situace jiná. Moravskoslezský kraj už loni rozhodl o přesunu akutních lůžek do zařízení v Karviné a Havířově. Podobný osud čeká i další nemocnice v Česku, vysvětlil pro Radiožurnál náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
„V tuto chvíli jsme na počtu přes 160 zařízení akutní péče. Jsme přesvědčeni, že počet kolem sta by měl postačovat, v každém okrese by měla být jedna nemocnice akutní péče. Ty ostatní už jsou nad rámec,“ popsal plánované změny ve zdravotnictví Prymula.
Ty zbylé by se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha z hnutí ANO měly zaměřit na jiný typ péče. „Není to tak, že bychom je chtěli rušit. Ale některé ty menší nemocnice by mohly být, a možná měly být, převedeny do nějaké formy následné péče, rehabilitace, dlouhodobé péče, posílení ambulantní složky a podobně," uvedl Vojtěch.
Odbory jsou proti
Proti plánu se staví zdravotnické odbory. Jejich šéfka Dagmar Žitníková je přesvědčená, že budování lůžek následné péče na úkor těch akutních není správná cesta.
„Je potřeba rozšířit systém následné a dlouhodobé péče. Kdyby ten systém zafungoval tak, že je možné kapacitně odlehčit nemocnicím dlouhodobé péče tím, že se ten pacient přesune do zařízení sociálních služeb, bylo by to jednodušeji řešitelné,“ uvedla Žitníková.
Většina termokamer od státu zůstala ve skladech. Kraje si stěžují na ‚hloupost‘ v darovací smlouvě
Číst článek
A dodala, že méně nemocnic by zhoršilo dostupnost péče, za kterou by pacienti v dotčených oblastech museli dojíždět. Dalším argumentem ministerstva zdravotnictví pro seškrtání počtu zařízení akutní péče je personální situace, řekl náměstek Prymula.
„Díky tomu by postupně mělo docházet k přesunům personálu do zařízení, která budou v této síti, a tím částečně vyřešíme ten nedostatek. Není pro nás přijatelné, aby některá oddělení byla zavřena proto, že tam prostě není personál,“ uvedl Prymula.
Šéfka odborů ale upozorňuje, že to se ve skutečnosti neděje a zdravotníci odchází mimo obor. „Většina sester, ale i lékařů, když se nemocnice měnily, některá oddělení se zavírala, tak z toho zdravotnictví úplně odešla. Zdravotníci jsou takový zvláštní druh, mají vazbu na svoje pacienty, na svou nemocnici, pocit sounáležitosti s těmi svými zařízeními. Když nastane nějaká velká změna, tak ten pocit sounáležitosti úplně ztrácejí a většinou odcházejí mimo obor,“ vysvětlila v ranním Interview Radiožurnálu Žitníková.
Ke změnám nedojde hned – podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za hnutí ANO je to proces zhruba na příštích pět let.
