Mráz v Česku. Na Šumavě ráno naměřili minus 30,3 stupně Celsia
Teploty na horách dnes ráno opět klesly na minus 30 stupňů. Jezerní slať u Kvildy hlásí dokonce minus 30,3 stupně Celsia. Mrzne ale i na dalších místech Šumavy.
„Černá v Pošumaví minus 20,4. Borkovice minus 19,3. Jindřichův Hradec minus 18,6. Nejchladněji bývá kolem východu slunce, protože povrch se stále prochlazuje,“ popsala českobudějovická meteoroložka Svatava Křivancová.
Teploty pod nulou se drží v celé republice a mrazy zřejmě potrvají až do konce týdne. Rekord z roku 1929, kdy bylo minus 42,2 stupně Celsia, ale zatím odolává.
Historicky největší mráz naměřili meteorologové 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Teploty kolem minus třiceti ale byly ten den po celé republice.
Mráz v Česku. Na Šumavě ráno naměřili minus 30 stupňů Celsia. Nízké teploty jsou nebezpečné i pro půdu, přiblížil Josef Kozák z ČZU
Hasičům proto tehdy zamrzala voda v hadicích, v Olomouci umrznul voják na stráži a v Opavě dítě v kočárku.
Strojvůdcům prý omrzaly uši, nosy a ruce. Mrzla zvířata v přírodě. V pražských Riegrových sadech posbírali lidé celou nůši zmrzlých ptáků.
Mrazy trvaly už od začátku ledna 1929 a sibiřská zima polevila až v březnu. V daném roce bylo 62 dnů, kdy teplota zůstala celý den pod nulou. O rok později jich bylo dokonce 76.
Rampouchy jsou v Blance kvůli špatné izolaci. Pro opravu se musí oteplit
Číst článek
Před dlouhodobým mrazem se musí chránit nejen lidé a zvířata, ale třeba i půda. Při extrémně nízkých teplotách nepropouští vodu, která pak chybí rostlinám.
„Vytvoří se vrstva, která postupně klesá a která nepropouští vodu. Současně voda není dostupná pro rostliny, což může mít velké důsledky při jejich poškození,“ vysvětluje profesor Josef Kozák z České zemědělské univerzity v Praze.
Mrazy ale mohou být i prospěšné, protože během nich vzniká struktura půdy, která je následně důležitá pro kořeny rostlin dodávající vodu i živiny.
„My jako pedologové se díváme na tvorbu struktury. V důsledku mrazivých účinků dochází k vytváření výborné půdní struktury, což může být poté zejména v jarních měsících považováno za velmi příznivé,“ dodává Kozák.
Působení mrazů na půdu a nedostatek vláhy může zmírnit například sněhová pokrývka.
