Na dálnici D1 vznikne při rekonstrukci osm přechodů pro zvěř za 300 milionů
Oprava dálnice D1 může začít. Ministerstva dopravy a životního prostředí se totiž dohodla na postavení nových koridorů pro migrující zvířata. Na tuto dohodu se čekalo i kvůli vydání několika stavebních povolení. Takzvaných ekoduktů má být přes dálnici osm, z toho dva zcela nové. Samotná rekonstrukce začne až v září.
„Z osmi vytipovaných míst, která jsou pro migraci velkých savců skutečně kritická, jsme po poměrně podrobném zvažování všech alternativ a možností využití stávajících objektů, ať už mostů nebo lávek, které na D1 jsou, dospěli ke kompromisní dohodě,“ říká náměstek ministra životního prostředí za TOP 09 Tomáš Tesař.
„Na celém úseku Mirošovice – Kývalka budou postaveny dva velké migrační přechody o rozpětí zhruba 40 metrů. Na dalších zhruba dvou pozicích budou redukovány asi na 20 metrů a zbytek umožní využít stávajících objektů, ať už je to úprava podmostí či případně lehké úpravy lávek, které tam dnes jsou a budou také předmětem rekonstrukce,“ popisuje Tesař.
Podrobnosti o nových ekoduktech na D1 popsal ve Stalo se dnes náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař
Zatímco dříve stála výstavba jednoho přechodu pro zvěř přes dálnici asi 300 milionů korun, mosty na D1 mají být výrazně levnější. „Dva velké přechody, dva menší a zbytek úprav jsme schopni pořídit za cenu dříve jednoho přechodu,“ slibuje náměstek ministra životního prostředí.
Pro úspory při stavbě přechodů pro zvěř se úředníci inspirovali i v zemích, kde mají s takovými stavbami delší zkušenosti.
„Rozhlídli jsme se v zahraničí, abychom zjistili, že například v Německu nebo ve Švýcarsku ekodukty nejsou monstrózními stavbami z betonu, ale jsou to lehké dřevěné konstrukce, které už ve svém principu znamenají poměrně výraznou ekonomickou úsporu,“ tvrdí Tesař.
Odmítá také názor, že by přechody pro zvířata byly zbytečné. V případě dálnice D1 prý byla místa pro ekodukty vybrána přesně v trasách, kterými by zvěř mohla putovat. Přesto chtějí její pohyb po nových přechodech podrobně sledovat – a to především ty zúžené na 20 metrů, které pro zvěř nejsou právě ideální.
„Není to stavba na zkoušku, za posledních deset proběhly velmi výrazné vědecké výzkumy. Kdo se podívá na mapu, tak zjistí, že D1 je úplně klíčovým řezem z pohledu rozdělení České republiky. A právě těch osm míst, která byla vytipována, jsou pro velké savce kritická. Jsou to migrační koridory, které jsou řádně zdokumentované,“ přesvědčuje Tomáš Tesař.
