Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu
Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup. „Děti rády pracují v blocích a na projektech. Vše modelujeme na míru,“ říká pro Český rozhlas Plus Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku vznikají speciální skupiny, kde nadaní žáci pracují s vyčleněným pedagogem.
Ředitel základní školy Vorlina Vlašim Petr Jíša pro Český rozhlas Plus vysvětluje, že je otcem nadaného dítěte a i díky tomu se rozhodli zaměřit na to, co vlastně nadání znamená, protože definice pojmu není jednoznačná:
„Dětí, které jsou diagnostikovány pedagogicko-psychologickými poradnami nebo speciálně pedagogickými centry jako opravdu nadané, jsou v ročnících jednotky. Zároveň vidíme, že je tady spousta dětí, které v něčem vynikají, ale v něčem jiném zase ne,“ přibližuje.
A dodává, že ve škole spíše než nad systémovou podporou pro nadané žáky přemýšlí, jak rozvíjet to, v čem děti vynikají.
Talent i obtíže
Na Základní škole nám. Curieových v Praze, kterou vede Tereza Martínková, se věnují práci se speciálně nadanými žáky. Vyvinuli pro ně ucelený studijní program. Nadaní žáci absolvují výuku v běžné kmenové třídě, ale vedle toho vzniká v každém ročníku skupinka, která má speciální hodiny se zvlášť vyčleněným pedagogem.
19:37
V chudších školách jsou problémem absence. Pomoct může sociální pedagog, říká sociolog Prokop
Číst článek
Martínková popisuje, že nadaní žáci vynikají rychlostí a korektností, zároveň také ovlivňují kolektiv celé třídy: „Ve třídě to může dělat problémy. Tyto děti jsou buď příliš rychlé, příliš pomalé, anebo neumí komunikovat správným způsobem. Někdy se naopak stávají třeba pomocníkem učitele... Ale vždycky pak učitel musí s třídou intenzivněji pracovat,“ podotýká.
Ve speciálních skupinách s vyčleněným pedagogem je potřeba přístup více individualizovat, aby seděl úrovni dětí. Je klíčové, aby pedagogové přizpůsobili výuku jejich potřebám – například nabízet složitější úkoly, které je motivují.
Velké nadání se podle ní může někdy pojit i s určitými odlišnostmi či obtížemi. „Děti mohou mít vysokou míru nadání, ale také se u nich může vyskytovat například Aspergerův syndrom, poruchy učení nebo specifické poruchy chování,“ vyjmenovává s tím, že některé děti tak potřebují v sociálních situacích podpořit.
Mýtus chytrého dítěte
Mimořádně nadaným dětem v Česku pomáhají také různé organizace, například nadace RSJ s projektem Přemýšlivec.
„Je to iniciativa, která má prostřednictvím příběhů konkrétních dětí a mladých lidí ukázat, jaký je život přemýšlivých a nadaných dětí. Že to není vždy jednoduché a rozhodně ne procházka růžovým sadem,“ vysvětluje ředitelka nadace Lenka Ekrtová.
Dříve byl rozšířený mýtus, že nadané děti jsou chytré, a tím pádem si vždy poradí samy. „Tento mýtus bychom neměli přijímat, protože tyto děti často bývají emočně a sociálně na jiné úrovni než jejich vrstevníci ve třídách. Ve školním prostředí je proto důležité poskytovat jim podporu právě v oblasti sociálních a emočních dovedností,“ zdůrazňuje.
24:39
Česku chybí techničtí experti. Školy lpí na faktografii, to je zastaralé, poukazuje na viníka ekonom
Číst článek
A dodává, co současným pedagogům a budoucím učitelům při práci s nadanými a mimořádně nadanými dětmi chybí.
„Učitelé by měli být citlivější vůči potřebám dětí. Snažíme se propagovat inkluzivní přístup. Říkáme, že nadané děti jsou součástí celého vzdělávacího proudu a nemělo by se na ně zapomínat kvůli některým mýtům,“ připomíná.
Poukazuje také na potřebu praktické podpory: „Pedagogové potřebují vědět, že je nutné dívat se na děti jinou optikou a mít jasné návody, jak s nimi pracovat v praxi.“
Rodinám intelektově nadaných dětí poskytuje poradenství také organizace Qiido, na jejich webu najdete materiály a užitečné informace. Chcete vědět víc? Poslechněte si celý podcast Reparát nahoře v článku.
