Nejtěžší bylo rozhodnout se jít na ‚odvykačku‘, říká letitý kuřák
Vliv takzvaného genu závislosti na české kuřáky zkoumají vědci v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Tento gen se totiž podílí na zpracování nikotinu v krvi a podle rychlosti této reakce si člověk zapaluje další cigaretu. I proto přestávají někteří lidé s kouřením snadno, zatímco jiní se ho nedokáží zbavit.
„Nejtěžší bylo prostě říct si: ‚Jo, půjdu tam na tu odvykačku.‘ Protože mně vlastně ty cigarety i chutnaly,“ svěřil se Tomáš Zíka, kterému zachránila život Poradna pro odvykání kouření v IKEMu.
S nepříjemným zlozvykem přestal po 15 letech, kdy denně vykouřil i celou krabičku. Podle kardioložky Věry Adámkové vidí abstinující kuřák první výsledky svého boje už po několika týdnech.
„Je tam i zlepšení kvality pleti, dochází ke zlepšení dýchacích a funkčních věcí. A samozřejmě po určitých pár týdnech měsících dochází i ke zlepšení funkce srdeční soustavy, což je velmi důležité,“ řekla Věra Adámková.
Přestože Tomáš Zíka neměl s odvykáním kouření větší potíže, jsou lidé, kteří se snažili s cigaretami skončit už několikrát, ale marně. Podle lékařů to mohou být ti, kteří mají – laicky řečeno – příliš aktivní gen, který rozkládá nikotin moc rychle.
Podle lékařů má takový kuřák větší nutkání si zapálit častěji, aby hladinu nikotinu udržel dostatečně vysokou. Určité geny potom podle odborníků ovlivňují, jak moc dělají cigarety kuřákovi v mozku dobře.
A právě takovým lidem se od cigarety nechce skoro vůbec. Lékaři dokonce testovali 12letou dívku, která nemohla přestat po první cigaretě, zapálené mezi přáteli.
Na druhou stranu geny nejsou to jediné, co lidem usnadňuje nebo naopak komplikuje boj s kouřením. Lépe se daří těm motivovaným, a nejlépe těm, na které sáhla smrt.
