Spor o zámek trvá od roku 1991. Poslední verdikt rychnovského soudu v dubnu loňského roku 2016 potvrdil Krajský soud v Hradci Králové. Podmínky pro vrácení majetku, například rasová perzekuce při jeho konfiskaci, se prý neprokázaly.

Podle královéhradeckého soudu zákonodárce projevil vůli napravit jen některé křivdy vzniklé po únoru 1948. "Pro mě je to jasný, vrátit by mi to měli, to je fér," reagovala tehdy Colloredo-Mansfeldová.

NS rozhodl 1. února, v pátek se spis vrátil k rychnovskému okresnímu soudu, který bude doručovat usnesení účastníkům řízení. V InfoSoudu už okresní soud zaznamenal, že "podaný opravný prostředek byl odmítnut". V této fázi NS svá rozhodnutí nezveřejňuje a nekomentuje.

Soudy se případem zabývaly opakovaně

Nejdříve žalobu zamítly, v roce 2000 NS vrátil spor k novému projednání. Poté soudy rozhodly, že majetek má stát vydat a zámek spravovala Colloredo-Mansfeldová. V roce 2005 ale Ústavní soud verdikty zrušil a případ se znovu vrátil rychnovskému soudu, který rozhodl, že zámek má patřit státu, který objekt 10. dubna 2007 opět převzal do své péče.

Další projednávání začalo poté, co Ústavní soud vyhověl stížnosti Colloredo-Mansfeldové a uvedl, že listiny, které předložila, by pro ni mohly znamenat příznivější rozhodnutí. Následně obnovu řízení povolil rychnovský i hradecký soud, avšak nakonec padlo stejné rozhodnutí jako předtím. Nyní se může dědička původních majitelů teoreticky znovu obrátit na Ústavní soud.

Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu.

V jiné větvi sporu se Colloredo-Mansfeldová s bratrancem Jeromem Colloredo-Mannsfeldem domáhala vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v prosinci konstatoval, že české soudy porušily práva Colloredo-Mannsfelda na spravedlivé soudní řízení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít