Skladování plynu státu opět rekordně vydělalo. Návratnost miliardové investice se může zrychlit
Ve státních zásobnících bylo loni víc plynu a méně se čerpalo, firma Gas Storage CZ tak navýšila tržby a ušetřila na energiích. „Měla by se vést diskuse, jestli má mít stát strategické zásoby plynu,“ říká předseda představenstva státní firmy Gas Storage CZ Pavel Moučka pro Český rozhlas Plus.
Podzemní zásobníky plynu vydělaly státu za loňský rok rekordní sumu. Podle předsedy představenstva společnosti Gas Storage CZ Pavla Moučky bude výsledek vyšší než za rok 2023, kdy měla firma zisk po zdanění 2,6 miliardy korun a státu poslala dividendu dvě miliardy korun. Gas Storage CZ podle Moučky loni navýšil i tržby.
„Finanční výsledky společnosti jsou teď vynikající. Za rok 2023 jsme měli tržby nejvyšší od roku 2014, loni ale byly ještě vyšší. To samé zisk. A pozitivně vypadá i rok 2025,“ uvedl Moučka v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové. Konkrétní čísla ani další podrobnosti ale nesdělil s tím, že aktuálně se hospodaření za loňský rok uzavírá. „Výsledek bude za několik týdnů veřejně k dispozici,“ dodal.
Stát prostřednictvím správce sítí ČEPS koupil zásobníky koncem roku 2023, a to od německé společnosti RWE, která je nabízela na prodej. Loňský rok je tak první kompletně pod státní správou. Původně stát počítal s návratností kupní ceny, která podle odhadů přesáhla osm miliard korun, do deseti let. Sklady totiž vydělávaly dříve s výjimkou roku 2023, kdy došlo k přecenění části majetku firmy, řádově „jen“ stovky milionů korun ročně.
Poslanci schválili lex plyn. Umožní rychlejší stavbu elektráren, oživení uhlí a má přinést konec mařičů
Číst článek
Důvodem loňského rekordního zisku byly podle firmy vyšší tržby dané vyšší naplněností zásobníků a na druhé straně nižší náklady díky úspoře na energiích kvůli nižšímu čerpání plynu během roku.
Stát nákup zásobníků předloni zdůvodňoval tím, že jde o strategickou a bezpečnostní věc. A to přesto, že podle legislativy v případech nouze, kdy by hrozil nedostatek plynu, může převzít jak regulaci čerpání plynu ze zásobníků, tak i v krajním případě skladovaný soukromý plyn zabavit. Může také z bezpečnostních důvodů zabavit nevyužitou kapacitu drženou soukromým obchodníkem. Cena za skladování navíc nepodléhá úřední regulaci, ale je tržní.
Podle Moučky význam plynu v Česku nicméně v nejbližších letech poroste a tím i skladování a nároky na bezpečné zásobování hlavně v zimní sezoně. Místo utlumovaných uhelných elektráren a tepláren se totiž mají stavět urychleně plynové zdroje, které doplní nestabilní obnovitelné zdroje. Spotřeba plynu se tak má zvýšit až o čtvrtinu. „Samozřejmě že role majitele společnosti je neoddiskutovatelná. On si může rozhodnout, co, kdy a jak se bude dělat, kudy se bude rozvoj jeho majetku dál ubírat,“ uvedl Moučka.
Gas Storage CZ je v případě růstu spotřeby plynu a tím i povinných zásob plynu na zimní sezonu výhledově schopná kapacitu stávajících zásobníků navýšit.
Má stát držet zásoby?
Zároveň by se mělo rozhodnout, zda by i stát neměl mít strategické zásoby plynu, podobně jako je drží v případě ropy. Historicky poprvé totiž nakoupil stát plyn jako bezpečnostní pojistku až v energetické krizi v roce 2022 kvůli nejistým dodávkám z Ruska, celkem šlo o 2,4 TWh za 8,5 miliardy korun. Jde zhruba o 2,5 procenta celkové roční spotřeby v zemi, v zimě by v případě, že by jiný plyn nebyl, pokryl necelý týden.
26:00
Potrubní plyn už z Ruska neodebíráme, zkapalněného ale dovážíme rekordní množství, říká expert
Číst článek
Státní plyn se ale doposud čerpat nemusel a leží tak v zásobnících Gas Storage CZ dodnes. „Má jasné určení, je pojistkou pro stavy nouze. Chtěl bych upozornit, že strategické rezervy má dnes více států, víme minimálně o sedmi státech EU. Objemy v těch zemích jsou velmi rozdílné vůči celkové roční spotřebě,“ uvedl Moučka.
Podle něj je téma strategických zásob plynu zásadní, včetně jejich výše. „My přijdeme v dohledné době s nějakým názorem, ale musí proběhnout opravdu detailní diskuse. Navíc asi nelze stanovit jednu hodnotu napořád,“ reagoval na dotaz, jak velké by případně zásoby plynu měl stát mít. Například v případě ropy má stát nouzové zásoby na 90 dní.
Diskutuje se zároveň i o tom, jak velké zásoby musí držet soukromí obchodníci, a to na začátku topné sezony, tedy v září. Od zmíněné energetické krize se EU dohodla, že zásobníky mají být povinně naplněny v září na 90 procent jejich kapacity. Důvodem je zabránit případnému nedostatku v zimě, kdy se plynem z velké části topí.
Ostatně letos při únorových mrazech se v tuzemsku spekulovalo, zda zásoby plynu nedojdou. Už v lednu totiž byly plné jen z poloviny, zatímco loni v lednu ještě ze tří čtvrtin. Vyčerpání podle Moučky ale v žádném dni nehrozilo. Sezonu ukončily zásobníky s naplněností 25 procent, zatímco například v krizovém roce 2022 to bylo jen 13 procent.
Dominantní pozice
Od roku 2022 se situace ale změnila a plynu je v Evropě od jiných než ruských dodavatelů dost. V EU by tak rozhodnutí o případném snížení naplněnosti z 90 procent na začátku sezony mělo padnout v příštích měsících. Česko podle Moučky navrhuje pokles na 80 procent. Důvody pro snížení jsou hlavně ekonomické, tedy aby skladování zbytečně neprodražovalo účty za plyn.
28:44
Ficovo řešení kauzy ruského plynu do EU je nereálné, tvrdí expert. Na zavření plynovodu vydělá Orbán
Číst článek
Cenu za skladování totiž ve výsledku platí v konečných účtech spotřebitelé, stejně jako za samotný plyn a jeho dovoz a distribuci. „Když vezmeme aktuální komoditní nabídku, například zhruba 1200 korun za MWh, a stávající ceny za distribuci, tak nám to vychází, že pro průměrnou domácnost by se náklad na skladování mohl pohybovat někde mezi jedním až dvěma procenty celkové ceny,” uvedl šéf Gas Storage CZ.
Výši ceny určuje situace na trhu. Konkurencí je pro Gas Storage CZ v tuzemsku společnost MND ze skupiny KKCG, od letošního dubna i slovenská státní firma SPP Storage, jejíž zásobník v Česku původně určený jen pro slovenský trh se nově připojil i na českou soustavu.
Tuzemská státní firma je každopádně na českém trhu se šesti zásobníky dominantní. Jejich celková kapacita aktuálně pokrývá téměř 45 procent spotřeby zemního plynu v Česku. „Konkurenci cítíme ale i v širším kontextu, jsou to také provozovatelé zásobníků v zahraničí, hlavně ve směru toku plynu čili z Německa nebo ze Slovenska,“ upozornil Moučka.
Co bude se zásobníky, až zemní plyn jako fosilní palivo skončí? Jak vlastně podzemní zásobník funguje? A má stát právo nepronajmout kapacitu zásobníku firmě z Ruska? Celý rozhovor s Pavlem Moučkou si poslechněte v audiu, najdete ho vlevo nahoře v textu!
