Neplatiči výživného by v budoucnu mohli dostávat alternativní tresty. Ve vězení alimenty neplatí
Neplatiči výživného by v budoucnu neměli končit ve vězení. Dostávali by jen alternativní tresty. Mohli by tak nadále chodit do práce a platili by na své děti. O možné změně začala jednat ministerstva práce a spravedlnosti. Trestanci totiž v současné době vydělávají málo. A když ve vězení práci nedostanou, alimenty vůbec neplatí.
„Manžela zavřeli za neplacení výživného na dcery z předchozího vztahu. Mně přišel po třech měsících od jeho nástupu papír, jestli budu žádat o výživné. Tak jsem papír podepsala a tím to skončilo," vzpomíná žena bývalého vězně Alexandra Čekanová.
Manžel Miloš totiž nedostal ve vězení práci. A tak celé dva roky, které strávil za mřížemi, žádné peníze svým třem dětem posílat nemusel.
Za neplacení výživného by už viníci nemuseli chodit do vězení. Více od Evelyny Kulíškové
„Když vylezl z vězení, tak musel začít splácet dluh, který naběhl do té doby, než nastoupil a musel začít splácet běžné výživné. Ale ty dva roky se mu do toho nepočítají. Takže o peníze vlastně přišly děti z jeho minulého vztahu i náš syn,“ konstatuje Alexandra.
Že se placení výživného nezaměstnaným vězňům odpouští, potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.
Rodina je sice může soudně vymáhat, dostává se tak ale do začarovaného kruhu. Proto teď úřad s ministerstvem práce připravuje změnu - místo vězení chce pro neplatiče prosadit alternativní tresty. Počítá s tím připravovaná koncepce vězeňství, kterou by vláda měla dostat na stůl do konce roku.
„Cílem je, aby člověk, který je odsouzen za to, že nedokázal platit výživné, tak aby se neocitl ve vězení, ale byl schopen svoje dluhy vůči rodině umořovat tak, že bude pracovat. V tom by měly pomoct elektronické náramky, které by se měly začít používat příští rok,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Podle Hrochové totiž pracuje asi jen polovina odsouzených a jejich odměny dosahují maximálně 4 tisíc korun. Z toho na výživné může jít jen třetina.
„Měli jsme případ, kdy paní dostávala na dítě 350 korun," dodala Alexandra Čekanová, která po návratu svého manžela z vězení začala spolupracovat s organizací Za branou a pomáhá rodinám trestanců.
Navíc má ještě v živé paměti, s jak málo penězi musela ona sama vyjít.
Když si její muž odpykával trest, byla na rodičovské dovolené. Na sociální dávky přesto nedosáhla. I to by se teď ale podle mluvčího ministerstva práce Petra Sulka mělo změnit:
„MPSV v současné době připravuje věcný záměr zákona o zálohovaném výživném. Stát by poskytoval zálohované výživné rodičům, kterým se nedaří od povinného rodiče vymoci soudem stanovené výživné. Aby částka poskytnuté zálohy odpovídala průměrné výši výživného stanovovaného soudy v ČR."
Rodiny by tak měly jistotu, že výživné dostanou. A peníze by pak po neplatičích vymáhat přímo stát.
