Nikdo přesně neví, jaké jsou praxe jednotlivých poraden, které rozhodují o odkladu, říká Prokop
Návrh nového školského zákona má za jeden z cílů omezit počet tzv. odkladů, tedy když dítě nastoupí na záladní školu o rok později. „Nikdo přesně neví, jaké jsou praxe jednotlivých poraden, které rozhodují o odkladu. Evidentně to není tak, že by odklady probíhaly jenom tam, kde to je nutné.“ říká v pořadu Život k nezaplacení pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop.
Návrh nového školského zákona přináší několik změn, například termín zápisu do základních škol. Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, což by bylo vlastně teď. Ve stávajícím zákoně je ten termín od 1. do 30. dubna, ale to není jediná důležitá změna, která tam je.
S tímhle se pojí plánovaná redukce odkladů školní docházky. Odklady jsou v Česku časté, zhruba 25% dětí nastupuje do školy o rok později a nyní se diskutuje o tom, jak a jestli to omezit. Probíraný poslanecký návrh je v omezení až na výjimky nějakého sociálního znevýhodnění relativně striktní.
Potřebujeme, aby první třída počítala s tím, že děti mají různou startovací pozici. Řada vyučujících si přitom v práci s dětmi z různého zázemí nedůvěřuje, poukazuje sociolog Prokop
Proč tomu tak je, že u nás pořád hodně dětí chodí takzvaně od sedmi?
Nikdo přesně neví, jaké jsou praxe jednotlivých poraden, které rozhodují o odkladu. Evidentní je, že to je velmi náhodný proces. Když se koukáme na mapu České republiky, tak se jednotlivé mikroregiony poraden liší od pěti do čtyřiceti procent.
Máte vedle sebe dva demograficky velmi podobné regiony, kde ani není důvod, proč by odklady byly v jednom regionu větší a v druhém menší. Jenže ony se ty odklady liší třeba dvojnásobně.
20:36
Životní minimum je hrozně nízké. Za 4860 korun není možné vyžít, říká sociolog Prokop
Číst článek
Evidentně to není tak, že by odklady probíhaly jenom tam, kde to je nutné. Rozhodnutí pravděpodobně hodně závisí na tlaku rodičů, na tom, jestli je daný vzdělávací systém připraven na děti v první třídě, nebo jestli jsou odklady využívány na to, aby se v první třídě nemuselo tolik pracovat s dětmi a mohla se dohánět případná znevýhodnění jednotlivých dětí.
Jednoduše to je náhodný proces. To je na tom špatně. Odklady by měly vyhodnocovat připravenost dítěte a měly by být stejné, bez ohledu na podmínky. Neměli bychom dělat odklady jenom proto, že v první třídě nejsou připravení. Určitá systematizace a redukce odkladů je tedy pravděpodobně dobrá. Na druhou stranu se nedá říct, že by české děti chodily do školy v průměru později. Někteří školu začínají v šesti letech, jiní v sedmi.
Ono je to velmi složité, protože důvody pro odklad školní docházky jsou, jak jste říkal, rozličné. Některé důvody uvádějí samotná poradenská zařízení. Vycházejí z toho, co jim říkali pedagogové z mateřských škol při inspekční činnosti. Plyne z toho opravdu, že zastoupení různých příčin se liší kraj od kraje.
Narážíme opět na jednu věc, kterou zmiňujeme často. Pedagogicko-psychologické poradny jsou zřizovány kraji a stát nemá velkou metodickou kontrolu nad tím, jak poradny pracují, což se objevuje ve spoustě věcí.
Když se vrátíme k odkladům, tak nedávno byly návrhy na to, co s nimi dělat. Jeden návrh byl úplné omezení, a to je až na výjimky ten návrh, který nám jde do sněmovny.
17:57
Praha má mít do roku 2050 o 400 000 obyvatel více. ‚V okolí nestačí infrastruktura,‘ říká sociolog
Číst článek
Další návrh byl umožnit ten odklad jenom dětem, kterým bylo 6 let v době zápisu, třeba do února nebo do dubna. To by zohlednilo reálný věk a připravenost toho dítěte. Odklady stojí hodně peněz, to dítě studuje o rok déle, a tím pádem má o rok kratší pracovní život. Kvůli odkladu jsou naplněné školky, takže to má i ekonomické náklady.
Na druhou stranu odborníci jako třeba Hynek Cígler upozorňují, že opravdu mezi šesti a sedmi lety stoupá připravenost dítěte v oblasti slovní zásoby, základního logického myšlení a podobně. Některé ty děti nemusí být připravené v šesti letech.
Ano, to říkal v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hynek Cígler z Katedry psychologie FSS MU, že dítě ve věku kolem šesti let se rychle vyvíjí, dozrává mu kognitivní funkce, schopnost se soustředit, zvládat emočně náročné situace, což jsou všechno schopnosti nezbytné pro bezproblémové fungování v běžné české první třídě.
Má pravdu. Upozornil bych rád na dvě věci. Odklady dnes nefungují jenom podle zkoumání připravenosti dětí. Fungují na žádost rodičů, podle připravenosti systému. Jsou hodně náhodné, to ukazují ty regiony.
Takže, i kdyby nebylo cílem odklady zásadně omezit, tak by bylo dobré je nějak systematizovat. I kdybychom reagovali na to, co říká Hynek Cígler, bylo by dobré zkoumat to téma a dát výjimku dětem, které se narodily po dubnu, nebo opravdu mají horší připravenost.
19:19
Paušální daň je v Česku absurdní, její původní idea se úplně zvrhla, říká sociolog Prokop
Číst článek
Zároveň je potřeba posílit přípravu v předškolním roce školky. To, co říká Hynek Cígler, je částečně důsledkem vzdělávání právě v předškolním roce. Musíme se ptát na to, jestli předškolní roky začnou připravovat děti na to, co je potřeba v těch školách, nebo to je jenom pokračování prosté školky, jaká existovala do pěti let.
Je to otázka toho, jak posuzujeme ty děti, jestli jsme schopni v pedagogicko-psychologických poradnách opravdu zhodnotit tu připravenost. Potom by ty odklady mohly být menší, systematické, a opravdu tam, kde to dítě může být zbytečně neúspěšné, protože tam šlo nepřipraveno.
Zároveň by se šlo zaměřit na to, aby školka fungovala v posledním roce jako příprava a první třída počítala s tím, že každé dítě má trochu jinou startovací pozici.
Ta předškolní fáze má určitě ještě nějaké mezery.
V Česku se moc nezkoumá, jak výuka probíhá v různých školkách. Samozřejmě tam probíhá nějaká činnost České školní inspekce, ale nesledujeme dostatečně, jestli probíhá v těch školkách skutečná příprava.
Reforma výuky matematiky. Více slovních úloh, geometrie, ale také větší nároky na učitele
Číst článek
Za druhé je pro mě symptomatické, jak Hynek Cígler říkal, že děti nejsou připravené na běžnou českou první třídu a škola není připravena na děti. To je taky problém, který musíme řešit. A ne jenom odklady.
Takže tam jsou dvě otázky: Jestli to dítě je připraveno na školu, nebo hlavně, jestli je škola je schopna absolvovat i děti s rozličným vývojem kognitivních funkcí, které za tři měsíce může být jinde.
Asi tam jsou jisté limity, ale možná by taky první třída mohla lépe pracovat s tímhle případem.
Na čem to vázne?
Já bych to nechtěl úplně hodnotit, protože data prvních tříd prostě nemáme. Myslím si, že dobrý krok je zrušení známkování v první třídě, protože potom se dá zaměřit na nějaký rozvoj kompetencí a je to lepší než rovnou ti děti drtit pětkami.
