„Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky.“ říká Lenka Skřinařová z Úřadu práce. Ministerstvo školství vidí řešení v prodloužení povinné školní docházky o dvouleté učební obory.
Návrh na prodloužení povinné školní docházky zdůvodňuje ministr školství snahou vtáhnout co nejvíce dětí i do středního vzdělávání, včetně těch, kteří se o vstup na střední školu ani nepokusí.
Ukrajinské děti musí povinně po 90 dnech v Česku nastoupit do zdejší školy. Z Ukrajiny tak dostávají pro distanční výuku úkoly. Znamená to ale, že nad učením tráví prakticky celý den.
Podle zákona mají školy absentující děti začít shánět po 15 dnech, teď ale potřebují mít jasno co nejdříve. Kapacita školy je papírově naplněná a nejde přijmout jiné děti, které naopak o výuku stojí.
České školy vyčerpaly asi třetinu z miliardy korun, která je vyčleněná na doučování dětí po distanční výuce. Podle úřadů je v pořádku, že evropské peníze pomáhají také k integraci Ukrajinců.
Pokud rodiče mylné informaci uvěřili, tak se ocitli před rozhodnutím, zda své dítě poslat dopoledne do české školy, nebo se českému vzdělávání raději vyhnout a zůstat pouze u online výuky.
Zpráva upozorňuje na to, že život ve špatných podmínkách může dětem kromě dalších problémů způsobit taky potíže se vzděláváním. To potvrzují i pedagogové a sociální pracovníci.
Vedle dlouhodobých priorit jako otevření škol pro nejmladší žáky nebo praktické výuky ve středních a vysokých školách by podle něj ministerstvo chtělo umožnit třeba i skupinové konzultace.
Děti ve škole nejsou jen českého původu, mohou do ní chodit i chorvatské. A jak říká ředitelka Zdenka Kutilová, díky kvalitě vzdělání je do české školy a školky Chorvaté rádi zapíší.
„Při současném kontaktu lidí v populaci, který je konstantní a na 50 procentech běžného stavu, tak se dostaneme na reprodukční číslo 1,2, což je opravdu velice špatná situace.“
Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl poukazuje na to, že všech dětí se mohou týkat psychické a socializační problémy: „Jsou děti, které potřebují kolektiv.“
Žáci by se mohli v létě zúčastnit studijních kempů, píše sobotní tisk. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by většina nákladů měla být hrazena z veřejných prostředků.
Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na některé otázky spojené s návratem dětí do škol. Například zda má rodič nárok na ošetřovné, pokud škola ráno odmítne jeho dítě přijmout?
Manuál pro školy je podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové velmi srozumitelný. „V tom musím ministerstvo školství opravdu pochválit,“ uvedla Schejbalová.
Zástupci zaměstnavatelů plán otevírání škol kritizují. Stěžují si na to, že některým rodičům schází motivace vrátit se do zaměstnání, když se ošetřovné blíží čisté mzdě
Povinná školní docházka se do léta už zřejmě neobnoví. Hlavní hygienička Rážová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekla, že pokud by se školy do konce června otevřely, bylo by to ve speciálním režimu.
Liberec se s blížícími zápisy do základních škol opět potýká s takzvanou spádovou turistikou. Někteří rodiče přehlašují dětem trvalé bydliště ke známým, příbuzným nebo dokonce do hotelu tak, aby obešli spádovou vyhlášku a dali dítě tam, kam chtějí, a ne tam, kam by měli. Kvůli tomu, že školy jsou naplněné téměř na maximum, se může stát, že kvůli změnám adres nezbude místo na ty žáky, kteří ve spádové oblasti opravdu bydlí.
Poslední rok mateřské školy by mohl být od roku 2017 povinný. Poslanecká sněmovna poslala do dalšího projednávání novelu školského zákona. Doba, kterou budou děti muset strávit ve školních zařízeních, by se tak prodloužila na deset let.
Rodiče, kteří žádají o odložení školní docházky pro své dítě, potřebují posudek. Ten jim vypracuje pedagogicko-psychologická poradna. Kvůli náporu rodičů se ale prodlužují objednací termíny, a to leckde až na dva měsíce. O odložení školní docházky přitom žádá každé osmé dítě.
Zdi školních učeben na některé žáky působí jak noční můra. Ze strachu proto utíkají někdy za školu. Čas tráví třeba doma u počítače, někteří zahánějí nudu nebo strach z písemky i v knihovně. Nejvíc omluvených i neomluvených hodin z řad středních škol mají učiliště. Nejméně pak gymnázia.