Reforma výuky matematiky. Více slovních úloh, geometrie, ale také větší nároky na učitele

Nové rámcové vzdělávací programy pro základní školy mají podle ministerstva školství proměnit výuku všech předmětů, a hlavně matematiky. Té se ale někteří odborníci a učitelé obávají. Chybí podle nich například dostatečné vysvětlení, proč se mají žáci dané věci učit nebo dostatek času na zapojení do osnov. Také má nové pojetí výuky matematiky klást větší nároky na učitele.

Praha (Aktualizováno: 10:31 28. 1. 2025) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Matika pro spolužáky

Matika pro spolužáky | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Upravené rámcové vzdělávací programy (RVP) mají například obsahovat větší důraz na propojení učiva matematiky se skutečným životem a tím, co žáky čeká mimo školní lavice. V plánech je tak například vytváření reálných modelů, jako je rodinný rozpočet, nebo slovní úlohy. S těmi mají podle učitele matematiky a zakladatele serveru Mathematicator Marka Valáška děti problém dlouhodobě.

25:13

Reforma vzdělávání? Papír snese všechno, důležité je, aby k dovednostem měly děti i znalosti, říká Zima

Číst článek

„Jedna velká škatulka jsou právě slovní úlohy. Děti mají často problém vzít si odstavec textu, porozumět mu a dobře ho zpracovat,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Valášek, který také nahrává na YouTube videa, kde vysvětluje, jak řešit různé matematické problémy.

V praxi se ale také setkává s dalšími neduhy, které studenti v matematice často mají. „Často jde o mechanicky naučené postupy řešení, které ti studenti nechápou a pak je neumí aplikovat na složitější příklady,“ říká Valášek.

S tím souhlasí i Štěpánka Baierlová, která vyučuje matematiku na základní škole. „Přibyly tam věci, které se týkají kombinatoriky a statistiky, což mi přijde fajn, ale na druhou stranu by bylo fajn vysvětlit, proč tam zrovna tohle přibylo a proč bychom to měli děti učit,“ komentuje Baierlová nové vzdělávací programy.

„Navýšení obsahu mi přijde v pořádku, pokud to náš svět potřebuje,“ říká Baierlová. „V ten moment ale musím někde ubrat, protože jsou některé věci přežité. A to se podle mě nestalo,“ pokračuje. „Nebo se to stalo a nikdo mi to ale nevysvětlil,“ poukazuje na podle ní nedostatečný způsob, jakým změny v rámcových vzdělávacích programech vysvětluje ministerstvo školství.

Málo času

Na všech základních školách se má podle nových plánů vyučovat od školního roku 2031/2032, na některých to ale bude mnohem dříve. První školy mají pode revidovaných programů učit už od letošního září. Na přípravu vlastních vzdělávacích plánů jim tedy nezbývá ani rok.

Obce a kraje dostanou 11 miliard na nepedagogy a neinvestice. Financování zřizovatelem kritizují odbory

Číst článek

„Tyto školy na tom budou nejhůř, budou mít nejkratší období na to, aby vytvořily školní vzdělávací plán nějak smysluplně a pak začaly učit,“ řekla nedávno pro server iROZHLAS analytička společnosti EDUin Lucie Slejšková.

Řešením by podle ní měla být cílená a přesná podpora nejen pro tyto školy, ale pro všechny, které budou podle nových plánů učit. Podobná rizika vidí i Národní pedagogický institut (NPI), který změny v rámcových vzdělávacích programech spolu s ministerstvem školství připravoval. Ty jsou podle NPI ale pouze možná a dá se jim vyhnout s dostatečnou přípravou a podporou, kterou školám slibují.

Příprava učitelů

„Učitelé nemusí být dostatečně proškoleni v nových metodách, digitálních nástrojích nebo přístupech, jako je formativní hodnocení. To může vést k neefektivní implementaci změn, odporu učitelů vůči novým přístupům, zvýšenému stresu a vyhoření učitelů,“ vyjmenovává Veronika Lucká Loosová z pedagogického institutu.

Právě na učitelích stojí většina změn. Už dnes jsou ale podle ní často přetížení a nestíhají učit, jak by si představovali. I v tom vidí Národní pedagogický institut riziko. „Zavedení nových metod (interaktivní výuka, individuální přístup) vyžaduje více času na přípravu, hodnocení a práci s žáky. Pokud zůstane pracovní zatížení učitelů stejné, může dojít ke snížení kvality výuky, omezení času na individuální práci s žáky, zvýšení fluktuace učitelů kvůli pracovnímu vyčerpání,“ říká Loosová.

Doplňuje také, že všechna rizika jsou pouze potenciální a nastanou pouze pokud by učitelé nedostali adekvátní podporu, kterou se jim chystá NPI a ministerstvo školství poskatynout.

Nové vzdělávací programy slibují snížení nerovností a bariér. V platnost vstoupí v roce 2031

Číst článek

Změnit by to mohl způsob, jakým se připravují studenti na pedagogických fakultách vysokých škol. „Změna systému přípravy budoucích učitelů kompatibilní se zaměřením nového rámcových vzdělávacích programů vlastně schválení kurikula předcházela. Kompetenční rámec pro absolventy učitelství byl schválen na podzim 2023,“ uvádí pro iROZHLAS.cz náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Analytička Slejšková si ale nemyslí, že by to bylo dostatečné. „Je tu otázka už vystudovaných učitelů,“ namítá. „To nepůjde přes pedagogické fakulty. Tam bude hrát klíčovou roli ředitel a další vzdělávání učitelů,“ doplňuje Slejšková.

Mechanismus, jak dovzdělat stávající učitele, by měl už Národní pedagogický institut připravovat v podobně takzvaných metodických kabinetů, kdy se budou učitelé mezi sebou setkávat a předávat si znalosti.

Přímo školám by pak měl pomáhat se sestavováním vzdělávacích plánů odborník, který na školu přijede. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by to ale měla být jedna návštěva na školu. „To nestačí,“ myslí si Slejšková.

Matylda Hofschnaidrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme