„Přijdeme žádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan.

Uvedl také, že podle původních plánů se počítalo s tím, že do Česka dorazí za měsíc zhruba 20 tisíc uprchlíků. Za tři týdny od počátku ruské invaze na Ukrajinu jejich počet ale překročil čtvrt milionu. Polovinu příchozích tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy, zopakoval v neděli ministr vnitra.

Kabinet nouzový stav vyhlásil na 30. dnů 4. března. Pro prodloužení nouzového stavu je potřeba souhlas sněmovny.

Podle Rakušana vláda ke krizovému řízení a rychlému přijímání opatření na pomoc příchozím tento právní rámec potřebuje. Vicepremiér zdůraznil, že se nouzový stav teď nijak nedotkl a ani po případném prodloužení lidí nedotkne. „Neumím si představit, že bychom nouzový stav neprodloužili,“ řekl Rakušan.

Míní, že minulá vláda Andreje Babiše (ANO) nouzový stav za covidové epidemie nadužívala, proto má v Česku toto opatření pro mimořádné situace špatnou pověst. Nouzový stav v posledních dvou letech platil celkem 284 dní, naposledy skončil loni o Vánocích v noci na 26. prosince.

Podle šéfa asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby bude prodloužení nouzového stavu nutné. „Je to legislativní rámec, který umožní dělat některé věci rychleji. Naše právní předpisy jsou v řadě ohledů zkostnatělé,“ podotkl hejtman.

Rakušan v neděli zopakoval, že v Česku je nyní kolem 270 tisíc válečných utečenců. Ministerstvo vnitra udělilo přes 200 tisíc víz ke strpění.

Fialova cesta do Kyjeva

Řeč byla také o cestě premiéra Petra Fialy na Ukrajinu. Předseda české vlády se v úterý do Kyjeva vydal nečekaně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, slovinským premiérem Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským.

Vyjádřili tak osobně podporu ukrajinské vládě a Ukrajině, kterou před třemi týdny vojensky napadlo Rusko. Osobně se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Rakušan, jakožto první místopředseda vlády, o cestě dostal informaci v pondělí večer. Chápe, že ne všichni z bezpečnostní komunity z ní byli nadšeni, nicméně válka podle něj vyžaduje odvážná gesta. „Gesto bylo silné, statečné, důležité,“ uvedl.

Zelenskyj to podle Rakušana ocenil a sdělil lídrům států informace, které by se po telefonu nedozvěděli. „A tahle země konečně ukázala, že hodnotově někam patříme, po osmi letech podivného přešlapování,“ dodal vicepremiér.

Místopředseda SPD Fiala považuje gesto za zvláštní. V současné době podle ho podle něj mohli premiéři udělat online. „Představte si, že by se cokoli stalo, jaké to bylo riziko pro všechny, pro celý středoevropský region,“ dodal šéf poslanců SPD.

Proti energetické chudobě

Mezi opatřeními v připravovaném balíčku proti energetické chudobě je pak podle Rakušana navýšení životního minima. Ministr průmyslu návrhy kroků předloží šéfům koaličních stran příští týden.

„Ministr průmyslu Jozef Síkela bude příští týden představovat na jednání koaliční pětky (šéfové koaličních stran) opatření proti energetické chudobě. Příklad opatření je valorizace životního minima. Je to obrovsky rychlá záležitost. Je to nařízení vlády,“ uvedl Rakušan. Podotkl, že navýšení minima pomůže nejpotřebnějším domácnostem rychle.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí teď 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.

Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít