Nová rektorka Univerzity Karlovy: V akademickém světě jsou stále místa, kde nejsou rovné příležitosti
Univerzita Karlova má poprvé od svého založení ve svém čele ženu. Nově zvolená rektorka Milena Králíčková se funkce ujme v únoru 2022. „V akademickém světě máme místa, kde jsou rovné příležitosti už nastaveny. A bohužel máme i místa, kde tomu tak není. Těm se chci do budoucna jako rektorka věnovat,“ řekla v Interview Plus.
Králíčková podle svých slov nesdílí názory současného rektora Tomáše Zimy, který v souvislosti s koronavirem mluvil o mediální pandemii a zpochybňoval důležitost očkování u mladých lidí.
„Co se týče univerzity, vždy jsme tu byli nastaveni tak, abychom plně respektovali všechna platná nařízení. A jsem moc ráda, že i naši studenti jsou velmi ostražití, opatrní a máme koleje, kde je proočkovanost až 94 procent,“ podotýká.
I přes nastupující podzimní vlnu koronaviru Králíčková věří, že se podaří zachovat prezenční výuku v oblasti praktických dovedností a laboratorních cvičení. V případě oborů, kde se v jedné posluchárně schází až 200 lidí, to už ale tak jisté není.
„Jsem moc ráda, že i naši studenti jsou velmi ostražití, opatrní a máme koleje, kde je proočkovanost až 94 procent.“
Milena Králíčková
Univerzita pod jejím vedení prý nehodlá přicházet s vlastními přísnějšími opatřeními a hodlá se držet toho, jak je nastaví hygienici a ministerstvo školství. Už před začátkem zimního semestru ale bylo stanoveno, že garanti studijních programů budou moci rozhodnout o tom, kde bude výuka probíhat distančně, případně hybridně.
Zdroje jsou ve výzkumu
Za svou prioritu označuje Králíčková zvyšování kvality vzdělávání i vědy.
„Je to o mravenčí práci na každé jednotlivé fakultě. Je to o tom, aby náš výzkum byl konkurenceschopný. A čím více budeme mít týmů, které uspějí v mezinárodních projektech a grantech, čím více sem dostaneme zahraničních akademiků, tím spíš se budeme zahraničním školám přibližovat,“ konstatuje.
Zimu v čele Univerzity Karlovy vystřídá lékařka Milena Králíčková. Stane se první ženou v čele školy
Číst článek
Vedle toho zároveň vyzdvihuje i třetí roli univerzity, kterou je intenzivnější zapojení do společenského dění – od patentů a licencí až po působení ve spolupráci se státní a veřejnou sférou.
„Třetí role univerzity je velmi pestrá škála věcí. Je to nabízení celoživotního vzdělávání od středoškolských studentů až po univerzitu třetího věku. Je to o popularizaci výzkumu. Zrovna dnes budeme mít v kampusu Hybernská soutěž našich studentů v tom, jak dobře umí popularizovat svůj výzkum. Říkáme tomu Science Slam a je to jedna z cest,“ popisuje.
Univerzita Karlova se dnes ve srovnávacích žebříčcích umisťuje mezi prvními třemi stovkami univerzit. K tomu, aby se české vysoké školy dostaly výše, je podle Králíčkové třeba zlepšit financování.
Zdrojem peněz by prý nemělo být školné, za správný a zdravý naopak považuje stávající systém, který studentům umožňuje vystudovat ve standardní době studia bez poplatků.
„Je třeba se podívat, kdy by univerzita mohla hledat zdroje na svou činnost. Pro mě je důležité zapojení do mezinárodních projektů,“ uvádí s tím, že Univerzita Karlova by se měla více zapojit například do programu Horizon Europe a pracovat na projektech spolu s prestižními evropskými univerzitami.
Nemá Univerzita Karlova příliš mnoho studentů? A co s absolventy, kteří odcházejí do zahraničí? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
