Novela zákona by měla urychlit vyvlastňování
Vláda chce urychlit výstavbu dopravních staveb. Hledá proto způsob, jak snadněji vyvlastnit pozemky v případě, že se stát s jejich majiteli nedokáže dohodnout na výkupu. Příslušný zákon má dnes projednávat vláda. A snaží se taky, aby za sporná území neplatila moc peněz. Norma proto počítá s tím, že se cena bude určovat podle odhadu před vydáním územního rozhodnutí, tedy než se z pole či zahrady stane stavební pozemek. A souvisí s ní taky novela, která urychluje stavby na pozemních komunikacích.
„Je zde důležitá část německého modelu, kdy jdou oddělena dvě řízení. Jedna věc je samotné vyvlastnění a druhá věc je problematika řízení o ceně. To znamená, že ve chvíli, kdy budeme mít jednoznačné rozhodnutí o tom, že je možné ten potencionální pozemek využít pro liniovou stavbu, tak se může začít stavět. Současně může probíhat řízení o to, jak velká bude cena za pozemek,“ vysvětluje ministr dopravy Pavel Dobeš z Věcí veřejných a pokračuje:
O navrhované novele zákona mluvili na Radiožurnálu ministr dopravy Pavel Dobeš z Věcí veřejných a předseda Svazu vlastníků půdy Michal Pospíšil
„Cena se bude vypočítávat podle toho, jaká byla před vydáním územního rozhodnutí. A nabídneme až stoprocentní bonus. Tedy při průměrné ceně zemědělské půdy 16 korun může majitel získat až 32 korun za metr. Stát tak nemusí vyplatit za stavební pozemek 100 korun za metr a ušetří tak zhruba 70 korun na metru čtverečním. Stát tedy ušetří, stavba bude rychlejší a samotný majitel získá víc ze současné ceny pozemku.“
Proti návrhu je ale předseda Svazu vlastníků půdy Michal Pospíšil: „Jsme proti, protože na vlastníky je kladen nemístný nátlak k rozhodnutí ve lhůtě 90 dnů. Vlastníkovi je poslán návrh smlouvy a s ním je mu vyhrožováno vyvlastněním, pokud na ten návrh nepřistoupí. Je tam tedy využíváno síly a arogance státu, která nutí vlastníka se rozhodnout, i když třeba tu půdu vůbec prodat nechtěl.“
ČTĚTE TAKÉ: Vyvlastnění nemovitosti ve veřejném zájmu se může zrychlit
Spory s některými vlastníky ale trvají roky a budování důležitých staveb se odkládá, přitom je to opravdu ve veřejném zájmu.
„Ani v důvodové, ani v překládací zprávě předlohy není nikde definováno, s kolika vlastníky byl dlouhodobý spor. Vše bylo postaveno na ojedinělém sporu s paní Havránkovou, kdy se to opravdu táhlo velmi dlouho, ale existují stovky, možná tisíce jiných vlastníků, kde dohoda možná je bez nátlaku,“ říká Pospíšil a dodává:
„Předkládací zpráva naopak říká, že náhrada bude vycházet ze znaleckých posudků. Tyto předkládací posudky jsou ale v předkládací zprávě zároveň zpochybňovány, vzhledem k tomu, že docházelo k příliš velkým rozdílům. Lze předpokládat, že když ministerstvo připustilo, že znalecké posudky lze předkládat různými způsoby, v různých cenách, lze předpokládat veliké spory a částky.“
„My chceme v každém případě jít cestou dohody. Vždycky na začátku bude s vlastníkem komunikováno, aby byly pozemky prodány. Pokud nabídneme tu bonusovou částku, stále se nebavíme o vyvlastnění. Stát se tedy nezbavuje žádného práva ani povinnosti komunikovat se současnými vlastníky,“ reaguje ministr Dobeš a doplňuje:
„A co se týká prodloužení jednání s vlastníky, jedna věc je doba a druhá věc je cena a ta cena je nyní přemrštěná.“
