O 27 míst senátorů se letos uchází 233 kandidátů
Už zítra budeme rozhodovat o tom, kdo by měl hájit naše zájmy na krajské úrovni, a jak se obmění třetina Senátu. V našem pravidelném seriálu jsme se zatím věnovali krajským volbám, a tak je čas si něco říct i o těch senátních. Ty se už tradičně spojují s volbami dalšími, buď obecními nebo krajskými. Stejně je tomu i letos.
Do Senátu volíme každé dva roky, kdy se obměňuje jedna jeho třetina. Trochu statistických údajů z letošních senátních voleb má pro nás místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal:
„O 27 míst senátorů se tentokrát ucházejí 233 kandidáti , je to o něco více než ve stejných obvodech před šesti lety, kdy bylo 208 kandidátů.“
„Ve všech obvodech kandidují dvě politické strany – ODS a Komunistická strana Čecha Moravy. Ve 26 obvodech kandidují zástupci ČSSD. Naopak 19 stran, hnutí a koalic kandiduje pouze v jediném kraji,“ říká místopředseda ČSÚ.
Samotný volební akt je prostý: lístek se jménem vybraného kandidáta vsuneme do úřední obálky. Nemusíme nic označovat, upravovat, zaškrtávat. Jen - jestli volíme zároveň do krajů - se ujistíme, že jsme lístek dali do správné obálky; každý lístek do jedné.
Tím je naše volba - prozatím - skončena. Senátní volby ale jak známo jsou dvoukolové.
„Pokud někdo z nich v prvním kole získá více než 50 procent hlasů, stává se senátorem. Pokud v prvním kole žádný z kandidátů nezíská více než 50 procent hlasů, dva nejúspěšnější, s nejvyšším počtem hlasů, postupují do druhého kola. A tam zvítězí ten, který získá více hlasů,“ dodává Stanislav Drápal.
Už třikrát v historii voleb do Senátu nebyl ani v jednom volebním obvodě zvolen kandidát v prvním kole. Uvidíme, jak to dopadne letos, ale dá se říct, že voliče s velkou pravděpodobností čekají kola dvě. To druhé se uskuteční v pátek 19. a sobotu 20. října.
