Česko je chovatelská velmoc a exportní zemí tygřích produktů. Bohužel, říká šéf inspekce

Drápy, kůže, zastřelený tygr a skoro dva miliony korun v hotovosti. To je jen část nálezů z domovních prohlídek provedených v souvislosti s případem nelegálního obchodování se zvířaty, který tento týden odhalila policie.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Na počátku byly informace z našich kontrol, které svědčily o tom, že evidence zvířat v chovech není v pořádku. Každý tygr musí mít svůj průkaz. A když mu chybějí papíry, nebo jsou v nich nesrovnalosti, tak to předáváme orgánům činným v trestním řízení,“ přibližuje ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.

Připomíná, že Tygři jsou přísně chránění a ve volné přírodě jich už mnoho nezbývá. Svou roli hrají i pověry: „Je to dost mimo naše civilizované představy, ale jihoasijská medicína věří, že jakékoli komponenty tygra mají zázračné účinky.“

Chovatelská velmoc

Inspekce už několik let zjišťuje zvýšený počet záchytů tygřích částí, v roce 2017 bylo například odhaleno množství tygřích kostí, žluči nebo drápů. Česká republika je podle Geusse exportní zemí přímo do Asie, další přes nás putují. K odhalením prý dochází takřka denně.

„Obecně, Česko má obrovské množství chovatelů, a to včetně chovatelů kočkovitých šelem. Kontrolovaná osoba v Bašti drží legálně 88 lvů a 44 tygrů. Poptávka z jihovýchodní Asie je velice silná a finančně podložená, což je obrovská výzva pro různé pseudochovatele, kteří z toho mají byznys,“ vysvětluje.

K čemu se využívají části tygřích těl? | Zdroj: Česká inspekce životního prostředí

Robert Šlachta z Generálního ředitelství cel tvrdí, že cena tygra se pohybovala okolo 100−150 tisíc korun. Kůži prý preparátor prodával za 50−100 tisíc, drápy za 2,5 tisíce a gram ´masoxu´ za 1 500 korun. Podle inspekce životního prostředí přijde kilogram tygřích kostí na 20−45 tisíc (na černém trhu).

Obtížná kontrola

Pro chov tygrů a dalších šelem platí jednak veterinární pravidla, tedy životní podmínky zvířat. Z hlediska CITES pak každý exemplář musí mít doklad o původu (kupní smlouva) a nezaměnitelnou identifikaci (nejčastěji čip).

‚Na dálku byl cítit zápach.‘ Policie nebyla u preparátora šelem poprvé. ‚Jen dělal svou práci,‘ hájí ho otec

Číst článek

„Kontrolní činnost je velice složitá. V registru máme 169 žijících tygrů, což je nízké číslo. Z toho 40 je v zoologických zahradách, kde máme solidní přehled a evidenci. Ale zbytek je v soukromých chovech, které ani všechny nemáme zmapovány,“ vysvětluje Geuss.

Jedna fyzická osoba má třeba tři zooparky a chovatelské stanice. Svá zvířata pak mezi nimi přesouvá. Připomíná mi to hru skořápky," zamýšlí se Geuss.

V Česku tak podle Geusse může být i dvojnásobný počet tygrů, než je vůbec zaregistrováno. Tygři se totiž v zajetí poměrně čile množí, část tak může být chována přímo „na maso a komponenty“.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme