Obejde se schvalování vyšších platů politiků bez ‚šaškáren‘ ve Sněmovně? Experti obstrukce čekají

Vládní novela, která zajistí růst platů vrcholných politiků téměř o sedm procent, míří ve Sněmovně do závěrečného schvalování. Na středu je kvůli ní svolaná mimořádná schůze. Podaří se vládě návrh přes dolní komoru protlačit? A dají se očekávat opoziční obstrukce? Server iROZHLAS.cz oslovil v anketě šest politologů.

anketa Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna

Obejde se schvalování vyšších platů politiků bez ‚šaškáren‘ ve Sněmovně? | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Mimořádnou schůzi svolala z koaličního podnětu místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti). Vládní tábor předpokládá, že celý legislativní proces je možné stihnout tak, aby předloha vyšla ve sbírce zákonů do konce ledna.

Jak se počítají platy?

Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok.

Zvýšení platů vrcholných politiků o 6,9 procenta navrhl loni v říjnu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle původního návrhu mělo jít až o čtrnáctiprocentní růst, což se ale setkalo s hlasitou kritikou opozice i odborů, takže vláda nárůst snížila. Ministři vysvětlují nutnost zvýšení platů nejvyšších politiků i tím, že na ně jsou navázány i odměny soudců a státních zástupců.

V minulých letech politici kvůli krizovým situacím růst svých mezd zmrazili. Soudci se proto obrátili na Ústavní soud. Ten snížení jejich výdělků zrušil. Jeho rozhodnutí se ale týkalo jen odměňování soudců. Ministerstvo práce proto připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud v tiskové zprávě upozornil, že se ústavností snížení platů politiků ale nezabýval.

Oddělit a zmrazit?

O tom, zda na sebe platy politiků a soudců mají být navázané, se na podzim strhla široká debata. Například hnutí ANO předložilo návrh na zmrazení platů politiků s oddělením výdělků soudců a státních zástupců, které by se dál navyšovaly. Platy politiků navrhoval předseda hnutí Andrej Babiš zmrazit na příštích pět let.

Sněmovna podpořila novelu, která by zvýšila platy vrcholných politiků téměř o sedm procent

Číst článek

Návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let prosadila ve Sněmovně těsně před sněmovními volbami v roce 2021 vláda ANO a ČSSD. Předlohu ale později zamítl Senát. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. 

Opakované zmrazování se nelíbí ani odborníkům. „Největší chybou je dlouhodobě špatně nastavený systém, kdy se platy opakovaně zmrazují a následně skokově zvyšují. Kdyby politici měli dostatečnou odvahu toto téma veřejně diskutovat a obhájit potřebu udržitelného systému odměňování, nemuseli by se nyní bát, že důvěra v ně může ještě klesat,“ míní politoložka Marcela Konrádová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Opoziční návrh na zmrazení je podle politologa Josefa Mlejnka populismus. Dodává ale, že navázání na platy v justici je nešťastné. „Má to nějakou logiku, ale v praxi to je problém. Když se politici chtějí trošku zalíbit voličům a nějak si růst platů omezit, tak je to propojené se soudcovskými platy. Soudci si logicky hájí svá práva a nechtějí si nechat škrtat platy. Vláda se z toho potřebuje nějak vyhrabat a není tam žádné šťastné řešení,“ míní.

Bude opozice obstruovat?

Podle expertů se dá očekávat, že opozice středeční jednání využije ve svůj prospěch. „Vzhledem k tomu, že je volební rok, opozice si jistě nenechá ujít příležitost se u řečnického pultíku zviditelnit. Nic proti legitimním obstrukcím, nemají však být nástrojem pro blokování čehokoli, co se opozici nelíbí,“ hodnotí Konrádová.

2:16

Obstrukce ve Sněmovně ubírají prostor i opozici. Změny jednacího řádu se do voleb nestihnou

Číst článek

S tím souhlasí i Mlejnek. „Je možné, že se toho opozice chytí. Je to takové pro voliče chytlavé téma, takže se to tam může samozřejmě řešit docela dlouho,“ říká. Politolog a komentátor Lukáš Jelínek je ovšem názoru, že vysoké platy bude veřejnost politikům vyčítat vždy. 

„Samozřejmě že veřejnost politikům jejich platy vytýká a ve volebním roce je projednávat něco takového hodně riskantní. Ale nemyslím si, že by to mělo na preference nějaký zásadní dopad. To, že voliči politikům vysoké platy vytýkají, se týká současné, předchozí i budoucí vlády. Podle mě na tom nikdo nijak zvlášť vydělat nemůže,“ popisuje.

A co s jednacím řádem?

Kvůli častým opozičním obstrukcím se mezi politiky i experty často debatuje o změnách jednacího řádu. Ve hře je například omezení řečnického času či úprava přednostních práv. Jasné ale je, že současná Sněmovna případné změny do voleb schválit nestihne. 

„Obecně si myslím, že by se mělo přistoupit k takové změně jednacího řádu, která by minimalizovala počet mimořádných schůzí Sněmovny. Legislativní proces, včetně přijímání a projednávání zákonů, má být transparentní a předvídatelný a to forma mimořádných schůzí dost zamlžuje. Potom máme stovky zákonů, které čekají na projednání na řádných schůzích a třeba se na ně ani nikde nedostane,“ říká politolog Lukáš Jelínek.

S tím souhlasí i další z oslovených politologů, Jakub Charvát z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „Sněmovní jednací řád ukazuje, že úplně dobře nastavený není a že by bylo dobré ho nějakým způsobem upravit, abychom se obstrukcím ne úplně vyhnuli, ale aby se nějakým způsobem i zracionalizovaly a nebrzdily proces,“ říká. 

Politologové a politoložka odpovídali na tři otázky. Jejich odpovědi v plném znění najdete po kliknutí na červenou šipku níže:

  • A. Myslíte si, že Sněmovna novelu o zvyšování platů politiků schválí. Dají se očekávat obstrukce? Je podle vás jednací řád správně nastavený?
  • B. Poškodí případné schválení nějak vládní koalici v očích veřejnosti?
  • C. Bylo podle vás nutné kvůli schválení svolávat mimořádnou schůzi?
Marcela Konrádová

A. Ano, předpokládám, že novela Sněmovnou projde. Vzhledem k tomu, že je volební rok, opozice si jistě nenechá ujít příležitost se u řečnického pultíku zviditelnit. Nic proti legitimním obstrukcím, nemají však být nástrojem pro blokování čehokoli, co se opozici nelíbí... V tomto směru jsem dlouhodobou zastánkyní změny jednacího řádu.

B. Největší chybou je dlouhodobě špatně nastavený systém, kdy se platy opakovaně zmrazují a následně skokově zvyšují. Kdyby politici měli dostatečnou odvahu toto téma veřejně diskutovat a obhájit potřebu udržitelného systému odměňování (ideálně tak, aby dokázalo přilákat schopné, talentované a kvalifikované jedince), nemuseli by se nyní bát, že důvěra v ně může ještě klesat (má-li ještě kam klesnout...).

C. Rozhodně ano, platy soudců a politiků, ale i další zákony, které obstrukcemi paralyzovaná Sněmovna nestihla včas projednat, je nutné schválit (a prezidentem podepsat) do konce ledna 2025. V opačném případě nás čeká solidní chaos.

Josef Mlejnek

A. To je dost široká otázka. Předpokládám, že to asi projde. Oni se toho budou chtít nějak zbavit, nějak to vyřešit, protože už se to vleče. Co se týče obstrukcí, tak je možné, že se toho opozice chytí. Je to pro voliče chytlavé téma, takže se to tam může samozřejmě řešit docela dlouho. Pokud jde o jednací řád, tak o tom se diskutuje velmi dlouho, že plně asi dobře nastavený není. Ale konkrétně neumím říct, co bych teď nastavoval líp. Problém s jednacím řádem je, že ho se takto využít půjde vždycky. Udělá to jedna či druhá strana. Jednací řády k tomu většinou musí prostor poskytnout. Je to demokratická instituce, právo se vyjádřit je ústavní právo. Jakákoliv snaha o jeho omezení může narazit u Ústavního soudu. Při troše dobré vůle je to úplně normální jednací řád. Obstrukce dělala i současná vláda, když byla v opozici. Tady se bohužel stalo zvykem, že obstrukce jsou nástroj politického boje, využívají to všichni. V takovém případě neexistuje ideální jednací řád, protože je to demokratická instituce, ve které má každý právo připomínkovat a hovořit. Proces schvalování zákona nemůže být, že vláda něco nahodí a za hodinu to odmávnou. Myslím si, že jakákoliv snaha o zpřísnění řádu, tak aby to vyhovovalo aktuální vládě, může snadno narazit u Ústavního soudu a v politické kultuře.

B. V principu ano. Ani ne tak schválení, politici to nějak musí vyřešit. Problém je v tom, že oni to nešikovně navázali na platy soudců. Ono to má nějakou logiku, ale v praxi to je problém. Když se politici chtějí trošku zalíbit voličům a nějak si ten růst platů omezit, tak je to propojené na soudcovské platy. Soudci si logicky hájí svá práva a nechtějí si nechat platy škrtat. Vláda se z toho potřebuje nějak vyhrabat a tam není žádné šťastné řešení. Návrh zmrazení platů, který předložila opozice, je populismus. Oni samozřejmě ví, že politicky z toho návrhu na zmrazení všech platů vytěží ve volbách mnohem víc, než co se jim třeba teď škrtne na platech, pokud jsou opoziční poslanci. Předpokládám, že se toho opozice chopí a bude to v kampani neustále mlátit vládě přes hlavu. V tuto chvílí asi žádné příznivé řešení neexistuje.

C. To já nevím. To je věc procedur. Fakt nevím, jaký by byl osud novely, kdyby to chtěli řešit běžným postupem bez mimořádné schůze. Jaký byl časový horizont na schvalování, neodhadnu.

A. Lze očekávat, že vládní koalice tento návrh prohlasuje. Rozhodně můžeme očekávat ostrou rozpravu s hojným využíváním přednostních práv či faktických poznámek. Toto téma je pro zviditelnění opozice ideální a úměrně tomu lze předvídat charakter plenárního zasedání.

B. V současné situaci se jedná o nadmíru citlivé téma, jehož vyznění nemůže být pro vládní koalici příznivé. Marian Jurečka sice pozměnil původní návrh, opozice však bude bezpochyby argumentovat vlastními návrhy na zmrazení platů politiků.

C. Z legislativně technických důvodů to své opodstatnění zřejmě má, v obecné rovině nikoli.

A. Vlastně nevím. Logické by bylo, aby poslanci nějakou novelu schválili, ale těžko říct, v jaké to bude podobě. Zatím jsem si nevšiml, že by došlo k nějakému průniku mezi vládní koalicí a opozicí. Dá se asi předpokládat, že vládní koalice alespoň svými vlastními silami návrh prosadí, ale ruku do ohně bych za to nedal. Názory na to jsou skutečně různé a hlavně jsou různé přístupy k tomu, jak nastavovat platy politiků. Takže si myslím, že i když se novela přijme, tak dřív nebo později se bude muset udělat nějaká zásadnější úprava v příštím volebním období.

B. Nemyslím si, že by to mělo vliv nějak zásadně nebo víc než doposud. Samozřejmě že veřejnost politikům jejich platy vytýká a ve volebním roce projednávat něco takového je hodně riskantní. Ale nemyslím si, že by to mělo na preference nějaký zásadní dopad. To, že voliči politikům vysoké platy vytýkají, se týká současné, předchozí i budoucí vlády. Podle mě na tom nikdo nijak zvlášť vydělat nemůže.

C. Zdá se, že v současnosti cokoliv chce vláda zásadního prosadit, tak k tomu musí dělat mimořádné schůze. Při dlouhém projednávání programu řádných schůzí nikdy nikdo neví, kdy se na který bod nakonec ve skutečnosti dostane. Cesta mimořádné schůze je asi nejjednodušší. A je to i cesta logická v okamžiku, kdy se prostě něco v jeden rok nestihne a týká se to už roku dalšího, tak je možná lepší postupovat metodou mimořádných schůzí. Nevyčítal bych asi vládní koalici nebo poslancům konkrétně tady tuto mimořádnou schůzi. Ale obecně si myslím, že by měli přistoupit k takové změně jednacího řádu, která by minimalizovala počet mimořádných schůzí Sněmovny. Legislativní proces, včetně přijímání a projednávání zákonů, má být transparentní a předvídatelný a to forma mimořádných schůzí dost zamlžuje. Potom máme stovky zákonů, které čekají na projednání na řádných schůzích a třeba se na ně ani nikde nedostane.

A. Myslím si, že Sněmovna to schválí, ale asi se tam nějaká šaškárna kolem toho konat bude. Sněmovní jednací řád ukazuje, že úplně dobře nastavený není a že by bylo dobré ho nějakým způsobem upravit, abychom se těm obstrukcím ne úplně vyhnuli, ale aby se nějakým způsobem i zracionalizovaly a nebrzdily proces.

B. Myslím si, že už není, jak ji víc poškodit. Lidé, kteří to chápou, u nich to koalici nepoškodí. Pro ty, u kterých je koalice nepopulární, to bude jenom další argument. Ale nemyslím si, že by to bylo něco, co by mělo ještě nějak výrazně důvěru ve vládu oslabit.

C. To je asi otázka, na kterou neznám odpověď.

Marie Starostová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme