„Historicky byla snaha sněmovní opozice proměnit krajské volby v jakési referendum o vládě, dát jim tak celostátní rozměr, promítnout do nich celostátní témata,“ říká politolog Lubomír Kopeček.
Kabinet Petra Fialy čeká v září debata o státním rozpočtu na příští rok. Diskutovat se bude o prioritě školství, o zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu a jednat se bude také o důchodové reformě.
Krajské volby bývají často testem popularity vládních stran a možností pro opozici ukázat svou sílu. Podle politologa Petra Jüptnera v nich přitom často nejde o regionální, ale o národní témata.
Výměna vězňů mezi Ruskem Západem je bezprecedentní akt.„Západ za cenu propuštění vraha a dalších reálných zločinců dosahuje toho, že vysvobozuje nevinné oběti z ruských věznic,“ říká odborník.
„Primární důvod, proč Ursula von der Leyenová požádala o kandidáta a kandidátku, je sestavení genderově vyvážené eurokomise,“ říká politolog Tomáš Weiss v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Strany krajní pravice v Evropě nyní zažívají nárůst voličské podpory. Ve všech zemích je spojuje několik základních rysů – nacionalismus, včetně odporu k migraci, konzervatismus v kulturních tématech.
„Lidé, kteří ho znají osobně, tak neustále opakují do novin, že je charismatický,“ říká o novém britském premiérovi Keirovi Starmerovi politoložka z Oxfordské univerzity.
Ruský politolog a propagandista Vadim Truchačev označil v úterý po eurovolbách několik stran v Česku za vyloženě proruských. A jmenoval SPD, Trikoloru a Stačilo! vedené šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje výsledky voleb za vzkaz voličů, ze kterého si kabinet vezme ponaučení. Jde jen o očekávatelnou rétorickou figuru, nebo o skutečný příslib do budoucna?
Současný ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok neměl v souboji o předsednický post strany Hlas-SD protikandidáta. Podle politologa Samuela Abraháma mu ale chybí charisma a popularita Petera Pellegriniho.
Skupina Nočních vlků, jejíž členem je i prezident Vladimir Purin, už podle politologa Miroslava Mareše nemá tak silný potenciál, jako v předchozích letech. Řekl to v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Kampaň ANO používá poměrně intenzivní výroky o Petru Fialovi, že je to ukrajinský premiér. ANO by rozhodně nemělo být překvapené,“ poukazuje politolog na rozšířenost negativní kampaně v Česku.
„Hlavní je názor vedení Číny a jejich politických elit, že Čína potřebuje Rusko jako strategického partnera, ale ne jako spojence proti USA. A tento vztah se snaží podporovat,“ vysvětluje Thomas Eder.
„Byla tam i skupina lidí, kteří viděli Slovensko v ruské sféře vlivu. To z českého hlediska může působit zvláštně, protože v českém prostředí jsou podobné názory výjimečné,“ míní politolog.
Petr Just v pořadu Jak to vidí... na Dvojce upozorňuje, že online potřeby společnosti rostou. „Při vědomí toho všeho by se dalo očekávat, že postup digitalizace bude rychlejší,“ namítá.
Podle něj neexistuje nic, co by ospravedlňovalo, co Hamás Izraelcům udělal. „Stejně tak říkám, že neexistuje nic, co by ospravedlňovalo Izrael v některých jeho aktivitách, které dělá v pásmu Gazy.“
Izrael podle politologa Weisse primárně potřebuje pomoc od Spojených států k prevenci většího konfliktu. Evropská unie pak může pomoct diplomaticky jednat se státy v zálivu.
„Umělá inteligence nemusí nutně brát v potaz lidská přání ani emoce. Je to chladný rozum, který se může v určité lidské společnosti chovat tak, jako se my chováme třeba k mravencům,“ domnívá se Pehe.
„Politici by si měli v době sociálních sítí a technologií dávat pozor na to, co na veřejnosti dělají. Žádný prostor, ve kterém se pohybují, nemusí být stoprocentně soukromý,“ míní politolog Eibl.
Politolog Kopeček tvrdí, že na soudržnost vlády má pozitivní vliv osobnost premiéra. „Je hodně konsenzuální typ. Neděje se to, co se dělo u vlády Nečase i Klause, že se politici rozhádali,“ srovnává.
Kremelské elity podle Prigožina neberou válku na Ukrajině dost vážně a to prý způsobí zmatek a nejistoty. Šéf ruské polovojenské Wagnerovy skupiny varoval, že zemi hrozí revoluce jako v roce 1917.
Na některé voliče mohou být vládní balíčky ještě mírné, míní brněnský politolog Michal Pink. Ale dodává, že se ukáže i to, jak s postoji lidí k nim naloží opozice.
„Velká část lidí, byť je s vládou nespokojena, tak od ní ale stále očekává například ozdravení veřejných financí, boj s inflací, což znamená nepopulární zásahy. Ty ale pořád nepřicházejí.“
Staronová debata: mají mít dospívající právo volit? Prezident Petr Pavel je pro. Věkovou hranici by snížil z 18 na 16 let. Jenže mezi politiky se názory různí.
Podstata současného extremismu je podle politologa Michala do značné míry podobná té z 90. let. Pozitivní roli by podle něj mohl sehrát nový prezident Petr Pavel.