Aktivisté si nejčastěji stěžují na špatné podmínky chovu kožešinových zvířat. "Zvířata jsou držena ve velmi omezených prostorách, které jsou velmi stroze vybaveny. Zvířata se tam nudí, zažívají frustraci a nemohou projevit svoje přirozené schopnosti a vlastnosti," řekl Tomáš Popp ze sdružení Ochrana zvířat.

"Další problém je často ve zdravotním stavu zvířat. Jak je velký ekonomický tlak na farmáře a chovatele, tak dost často šetří a neošetřují zvířata důkladně. Mnohá z nich potom umírají přímo na farmě," dodává Popp.

O zvířata je postaráno dobře

S tím ale nesouhlasí majitelé farem, ani Státní veterinární správa. Její mluvčí Josef Duben potvrdil, že dělají kontroly chovů a že farmáři musejí splňovat stále přísnější podmínky:

"Pravidla chovu se změnila v tom, že zvířata mají mít větší prostor a klece. Věnuje se pozornost tomu, aby byla v pohodě jako ostatní hospodářská zvířata. Dnes se hovoří o tom, že produkty ,ze šťastných' zvířat jsou lepší a snad se to dán říci i o kožešinových zvířatech."

Díky chovům se nemusí zabíjet zvířata v přírodě

Majitel farmy Norkarex v Lejšovce u Hradce Králové František Ducháček upozorňuje aktivisty, že chovaná zvířata jsou pro kožešinu přímo šlechtěná a je o ně dobře postaráno:

"Pokud se chovají zvířata na farmě tak, jak se chovají, tak je to jenom ve prospěch, protože nejsou likvidovány zvířata v přírodě. Zájem o kožešinu je stálý. Poslední dobou je zájem větší, ať chce nebo nechce propaganda, která podporuje umělou kožešinu."

Od sametové revoluce klesl počet farem kožešinových zvířat v České republice z více než třiceti na pouhých sedm. Podle veterinární správy je proto nesmyslné uvažovat o plošném zákazu, když jde v podstatě o okrajovou záležitost.

Nikola Bojčev, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít